Domácí vzdělávání: zpřísnit, nebo ne?

 

V souvislosti s případem Kláry Mauerové, obviněné z týrání syna Ondřeje, kterého měla v domácím vzdělávání, ministryně školství Dana Kuchtová oznámila, že uvažuje o zpřísnění podmínek pro individuální vzdělávání v rodinách.

Pro posílení kontroly ministryně navrhuje, aby rodiče s dětmi docházeli do školy častěji než jednou za půl roku. Toto zpřísnění by znamenalo novelu školského zákona, jenž domácí vzdělávání upravuje.
"Ano, domnívám se, že je třeba zvážit, aby se průběžná kontrola nějakým způsobem posílila. Aby tam nebylo pouze přezkušování po půl roce, ale aby konzultace byly častější," potvrdila Právu Kuchtová.
"Musím říct, že jsem nad celým problémem dlouze přemýšlel, ale to, co říká paní ministryně, mne velmi znepokojuje. Na základě jedné šílenosti přece nelze měnit zákon. Je to hloupost," komentuje situaci dětský psycholog Václav Mertin, který se zabývá i domácí výukou.

Hrozí izolace, nebo ne

Důvodem, proč rodiče pro své děti individuální vzdělávání volí, bývá často výrazné nadání dětí, specifické poruchy učení či zdravotní problémy.
Výhodou domácí výuky je její vyšší efektivita. Naopak určitým rizikem, jak tvrdí kritici, může být nedostatečná socializace dítěte; pakliže se dítě nepohybuje v kolektivu, hrozí mu izolace, tedy to, že bude mít problémy s komunikací se svými vrstevníky a z toho plynoucí problémy se zapojením do kolektivu.
"Podle zkušeností je počet sociálních kontaktů dětí z domácího vzdělávání ve srovnání s dětmi s "normální" školní docházkou srovnatelný, ba i vyšší, pokud děti navštěvují velký počet kroužků. Díky volnému času, kterého mají ve srovnání se "školními" dětmi nesrovnatelně více, mají totiž spoustu zájmových aktivit. Socializace znamená naučit se komunikovat a vycházet s jinými. Nemusí to být nutně prostřednictvím kontaktů se spolužáky," řekl Právu dětský psycholog Václav Mertin.
Dětská psycholožka Eva Kneblová však varuje: "Stát nedostatečně kontroluje, pokud si rodina vezme dítě do domácího vzdělávání proto, že má tendenci ho izolovat od společnosti. Důvodů k této izolaci může mít rodina více. Například se domnívá, že společnost je špatná. Mohlo by jít o rodiče, kteří jsou v sektě, nebo o rodiče, kteří se chytají různých životních stylů, třeba izolovaného života na rodinné farmě. Lze říct, že v současnosti jsou k těmto trendům lidé náchylní." "S touto variantou jsem se zatím nesetkal," oponuje Mertin.

Slabiny v zákoně

Na otázku, zdali mohou školy zajistit, aby byla záměrná izolace dítěte v rodinách odhalena, odpovídá ministryně školství Kuchtová slovy: "Ano, ředitelé škol mohou v případě podezření poslat do rodiny Českou školní inspekci, která případ může prověřit, či případně ředitel školy může individuální výuku u žáka kdykoli zrušit."
Problémem, který Kuchtová nezmiňuje, však je, že každý ředitel považuje za závažné důvody něco jiného. Když domácí vzdělávání nepovolí jeden, rodiče půjdou na jinou školu.
Za nedostatek zákona lze z hlediska ředitelů škol považovat i skutečnost, že nelze přerušit domácí vzdělávání po půl roce z důvodu neprospěchu. Pokud totiž dítě u přezkoušení v prvním pololetí propadne, mohou rodiče v učení doma pokračovat. Pouze po druhém pololetí má ředitel možnost dítě z domácího vzdělávání poslat zpátky do školy.

Asociace pro domácí vzdělávání protestuje

Zpřísnění podmínek se ale nelíbí zástupcům Asociace pro domácí vzdělávání (ADV). Podle nich je totiž zákonná úprava domácího vzdělávání v Česku přísnější než v jiných státech a kontrola rodičů dostatečná.
"Další zpřísnění pravidel by mnoho rodin zbytečně omezilo a zamezit ojedinělým případům týrání by se pravděpodobně stejně nepodařilo," domnívá se prezident ADV Jiří Tůma.
Tomáš Flegr, učitel Tyršovy ZŠ v Brně, jenž spolupracuje s rodiči, kteří své děti vzdělávají doma, se také domnívá, že legislativu není třeba měnit. "Spíše se teď nešťastně spojuje domácí vzdělávání a domácí násilí. Ale to se odehrává i v případech, kdy děti do školy chodí, a pedagogové násilí stejně často neodhalí. A jestli je dítě dobře vzděláváno, to zkušený pedagog pozná i při půlročních kontrolách," vysvětluje Flegr.
"Velká část rodičů, kteří se pro domácí výuku rozhodují, je zodpovědná. Mají o děti zájem a věnují se jim. Ale samozřejmě se setkáváme i s rodiči, se kterými jsou problémy, například s rodiči, kteří si špatně rozvrhnou čas a nestihnou s dětmi probrat to, co by měli probrat, nebo dojdou k názoru, že děti učit nezvládnou, a proto domácí výuku ukončí," dodává Flegr.

Foto Autor - Foto Profimedia.cz

O autorovi: Připravili Marek Přibil a Hana Škodová


Zpracovatel: Anopress IT a.s.