Doručování v daňovém řízení

V právu se doručování věnuje velká pozornost, bez vyjímky není ani daňové řízení.Doručování patří v daňovém řízení mezi jedny z nejvýznamnějších úkonů, které může činit správce daně vůči daňovým subjektům. Vetšina kontaktů mezi správcem daně a daňovým subjektem se totiž děje na základě písemného styku, to vyplývá z jedné ze základních zásad daňového řízení, a to ze zásady písemnosti. Doručování je v daňovém řízení upraveno v § 17 a násl. zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále ZSDP).

Rozlišujeme několik způsobů doručování, a to doručování poštou či pracovníky správce daně, doručování do ciziny, doručení veřejnou vyhláškou a konečně doručení hromadným předpisným seznamem. Nejčastějším způsobem doručování je doručování poštou. Takovýmto způsobem se doručují úřední písemnosti, tyto je možné doručit i osobně pracovníky správce daně. Doručuje se kdekoliv, tzn. v bytě, provozovně, obchodní místnosti, kanceláři anebo pracovním místě, kde se osoba, jíž se doručuje zdržuje. Písemnosti určené daňovému poradci se doručují v jeho kanceláři. Doručení mimo tyto místnosti je platné, nebylo-li přijetí odepřeno. Pokud není těchto místností, je možné doručit daňovému poradci všude, kde jej doručovatel zastihne. Písemnosti určené daňovému poradci mohou být doručovány také jeho pracovníkům, kteří jím byli pověření přijímáním písemností.

Do vlastních rukou se doručují písemnosti, ohledně nichž tak stanoví výslovně zákon (např. doručení platebního výměru, exekučního příkazu), dále je-li den doručení rozhodný pro počátek běhu lhůty, jejíž nesplnění by pro příjemce mohlo být spojeno s právní újmou nebo stanoví-li tak správce daně. Pokud adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, nebyl zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, uloží doručovatel písemnost v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence (dále poště) nebo u obecního úřadu a příjemce o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si příjemce písemnost do patnácti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se příjemce o uložení nedozvěděl. Podmínkou však je, že příjemce se na místě doručení zdržuje, tzn., že se do tohoto místa vrací. Pokud je v době doručení nepřítomen, musí se jednat o nepřítomnost dočasnou, nikoliv trvalou. To má velký význam tehdy, kdy v písemnosti je stanovena lhůta pro splnění určité povinnosti, neboť tato lhůta se odvozuje od posledního dne uložení. Takovýto postup nazýváme fiktivní doručení. Jestliže příjemce odepře písemnost bezdůvodně příjmout, je doručena dnem, kdy bylo její přijetí odepřeno; na to musí doručovatel příjemce upozrnit.

Pokud má příjemce zástupce s neomezenou plnou mocí pro celé daňové řízení, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci. Pokud má zástupce příjemce plnou moc omezenou na určité úkony, doručuje se písemnost vztahující se k takovým úkonům příjemci i jeho zástupci. Má-li příjemce osobně v daňovém řízení něco vykonat, doručuje se písemnost jemu i jeho zástupci.

V případě, že příjemce, který se zdržuje v cizině, má opatrovníka nebo zástupce v tuzemsku, doručí se písemnost tomuto opatrovníkovi nebo zástupci..

Zvláštní způsob zákon stanoví pro doručování právnické osobě. Písemnosti určené právnickým osobám se doručují pracovníkům oprávněným za tyto příjemce písemnosti přijímat. Pokud takových osob není, doručuje se písemnost, která je určena do vlastních rukou osobě, která je oprávněna za příjemce jednat, ostatní písemnosti se doručují kterémukoliv pracovníku, který je ochoten písemnost přijmout (např. vrátná).

Dokladem o doruční písemnosti je řádně vyplněná doručenka. Jsou-li o doručení pochybnosti a nebo není-li doručenka, lze doručení prokázat jiným vhodným způsobem. Nemůže-li příjemce potvrdit příjem pro tělesnou indispozici, ať již přechodného nebo trvalého rázu, podepíše se jiná dospělá osoba jako svědek a připíše důvod.

Příjemci jež se zdržují v cizině a jejichž pobyt je znám, a kteří nemusí mít zmocněnce pro doručování, se doručují úřední písemnosti přímo, a to na mezinárodní doručenku, pokud to země určení dovoluje. V opačném případě se doručuje prostřednictvím příslušného orgánu státní správy, pověřenému k doručování úředních písemností do ciziny.

Veřejnou vyhláškou se doručuje v případě, kdy správci daně není znám pobyt nebo sídlo příjemce a také tehdy, pokud není stanoven zástupce podle § 10 odst. 2 ZSDP. Stejně se postupuje v případě, kdy se adresát písemnosti na místě svého pobytu, sídla nebo adrese, kterou sdělil správci daně, nezdržuje. Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se vyvěsí po dobu patnácti dnů způsobem v místě obvyklým oznámení o místě uložení písemnosti s jejím přesným označením. Oznámení o uložení se vyvěsí jednak u správce daně, jehož písemnost má být příjemci doručena, a jednak v místě příjemcova posledního pobytu nebo sídla. Vyvěšení veřejné vyhlášky zajišťují na dožádání příslušného správce daně orgány obce, které také potvrdí dobu vyvěšení. Poslední den této lhůty se považuje za den doručení.

Nejméně častým způsobem je doručování hromadným předpisným seznamem. Hromadným předpisným seznamem se doručuje tehdy, kdy správce daně tímto způsobem stanoví daň. Tento seznam se vyloží k veřejnému nahlédnutí po dobu třiceti dnů; počátek i doba vyložení se veřejně vyhlásí. Poslední den této lhůty je dnem doručení. Tento způsob doručování se provede tak, že se jeho vyložení oznámí vyhláškou na úřední desce obce s označením druhu daně takto stanovené, doby, od kdy je vyložen, a označením místa, kde do něj lze nahlédnout. Vyložení zajišťují orgány obce, které také potvrdí dobu vyložení.




Mgr. Monika Kafková






















© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz