epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    30. 3. 2004
    ID: 24661upozornění pro uživatele

    Důvody kasační stížnosti podle § 103 s. ř. s. – část II.

    Dalším důvodem, z kterého může být podána kasační stížnost, je zmatečnost řízení před krajským soudem. Podle soudního řádu správního spočívá tato zmatečnost v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce. Nejde však o důvod, který by přinášel nějaké zvláštní problémy, a proto je možné odkázat na literaturu a judikaturu k žalobě pro zmatečnost podle § 229 občanského soudního řádu.

     

    6. Zmatečnost řízení před soudem

     

    Dalším důvodem, z kterého může být podána kasační stížnost, je zmatečnost řízení před krajským soudem. Podle soudního řádu správního spočívá tato zmatečnost v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce. Nejde však o důvod, který by přinášel nějaké zvláštní problémy, a proto je možné odkázat na literaturu a judikaturu k žalobě pro zmatečnost podle § 229 občanského soudního řádu.

     

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    7. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí krajského soudu

     

    Podle § 103 dost. 1 písm. c) s. ř. s. může být kasační stížnost podána i z důvodu nepřezkoumatelnosti. Vzhledem k tomu, že se v řízení o kasační stížnosti přezkoumávají pravomocná rozhodnutí krajských soudů ve správním soudnictví, může se nepřezkoumatelnost ve smyslu tohoto ustanovení týkat právě jen těch rozhodnutí, která jsou napadána v řízení o kasační stížnosti. Rovněž § 109 odst. 3 s. ř. s. v odkazu na toto ustanovení hovoří o nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí.

    Obecně je uznáváno, že nějaké rozhodnutí je nepřezkoumatelné proto, že není zřejmé, proč rozhodující orgán (v tomto případě soud) rozhodl tak, jak rozhodl. Tak je tomu tehdy, jestliže rozhodnutí neobsahuje odůvodnění nebo je toto odůvodnění nesrozumitelné.

    Je otázkou, zda je tímto důvodem „pokryta“ také nesrozumitelnost výroku soudního rozhodnutí, kdy není zcela zřejmé, jak soud rozhodl. V tomto případě může být, obdobně jako správní rozhodnutí, takové rozhodnutí nicotné. Nejvyšší správní soud dává nicméně přednost zrušení tohoto rozhodnutí jako nepřezkoumatelného pro nesrozumitelnost podle § 103 odst. 1 písm. c).

    Rozhodnutí krajského soudu musí být zásadně odůvodněno (§ 54 odst. 2, § 55 odst. 5). Nedostatek odůvodnění pak způsobuje nepřezkoumatelnost tohoto rozhodnutí, která může být důvodem kasační stížnosti. Pouze rozhodnutí, která jsou vydávána ve formě usnesení a jimiž se řízení nekončí a současně se jimi nikomu neukládá povinnost, nemusí obsahovat odůvodnění (§ 55 odst. 4 s. ř. s.). Z hlediska povahy rozhodnutí však není možné kasační stížnost podat jen proti rozhodnutí, kterým se pouze upravuje vedení řízení nebo které je povahy dočasné (§ 104 odst. 3 písm. b, c). Proto mohou existovat rozhodnutí, která nemusí obsahovat odůvodnění a přesto mohou být napadena kasační stížností20). Takovým rozhodnutím je např. usnesení, jímž se zamítá návrh na ustanovení zástupce nebo usnesení, jímž se zamítá žádost o osvobození od soudních poplatků. Těmito rozhodnutími se neukládá povinnost ani se nejedná o rozhodnutí, kterým se upravuje vedení řízení. To je zcela zřejmé v řízení o žalobách proti rozhodnutí správního orgánu, kde účastník nemusí být zastoupen advokátem. Ale také v případech povinného zastoupení advokátem či v případě osvobození od soudních poplatků mu povinnost nechat se zastoupit či zaplatit soudní poplatek vzniká přímo ze zákona, nikoli soudním rozhodnutím. Otázkou v těchto případech je, zda má Nejvyšší správní soud takové rozhodnutí zrušit jako nepřezkoumatelná. Domnívám se, že v tomto případě nelze namítat nepřezkoumatelnost podle uvedeného ustanovení s. ř. s. Smyslem řízení o kasační stížnosti je zrušení vadných soudních rozhodnutí. Tato rozhodnutí však nejsou vadná, jelikož zákon sám umožňuje, aby neobsahovala odůvodnění. Ustanovení § 55 odst. 4 s. ř. s. by bylo zcela nesmyslné, kdyby každé takové bezvadné rozhodnutí mohlo být zrušeno v řízení o kasační stížnosti21).

    Nepřezkoumatelná jsou i soudní rozhodnutí, která sice odůvodnění obsahují (musí-li je mít), avšak toto odůvodnění je nesrozumitelné. Nesrozumitelný znamená „mající v sobě nemožnost býti pochopen“22). Srozumitelnost je tak v první řadě pojmem, který se pojí k nějakému sdělení. Jelikož je určitým sdělením i projev vůle, je pojem srozumitelnosti, resp. nesrozumitelnosti v obecné rovině společný jak právu veřejnému (správní akty, soudní rozhodnutí, veřejnoprávní smlouvy atd.), tak i právu soukromému (zjm. právní úkony23)). K nesrozumitelnosti výroku soudního rozhodnutí viz výše.

     

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    8. Jiná vada řízení před soudem, mohla-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé

     

    Podle znění § 103 odst. 1 písm. d) může nepřezkoumatelnost spočívat i „v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé“. Tento text se z jazykového hlediska zcela jistě váže k nepřezkoumatelnosti. V textu § 103 odst. 1 tak není tato jiná vada řízení z jazykového hlediska pojata jako samostatný důvod kasační stížnosti. Aby se tento text vztahoval k počátku prvního odstavce, musela by tato část věty znít: „jiné vady řízení před soudem…“. Otázkou je, zda budeme toto ustanovení vykládat izolovaně a hledat jinou vadu řízení před soudem, která způsobuje nepřezkoumatelnost rozhodnutí24) a současně mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé nebo se na tento text podíváme z poněkud větší šíře. Domnívám se, že druhý postup je ten správný.

    Ustanovení § 109 odst. 3 s. ř. s. zcela jasně při odkazu na § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. rozlišuje25) mezi nepřezkoumatelností a vadou řízení, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Tak se toto ustanovení dostalo do rozporu s textem § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Pokud bychom tyto „jiné důvody“ chápali jen ve vztahu k nepřezkoumatelnosti, byla by z přezkumu před Nejvyšším správním soudem vyloučena většina vad při zjišťování skutkového stavu. Pouze nesprávné hodnocení spisového materiálu, případně nezohlednění vady řízení před správním orgánem, by bylo možné uplatnit podle § 103 odst. 1 písm. b). Ale již případy, kdy by správní orgán spisový materiál posoudil správně a krajský soud chybně, pročež by zákonné rozhodnutí zrušil, by byly mimo kognici Nejvyššího správního soudu. Toto řešení by však způsobovalo neodůvodněnou nerovnost mezi účastníky řízení, a proto je nutné dát přednost úpravě § 109 odst. 3, podle které je vada řízení před soudem, která mohla mít na následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, za samostatný důvod kasační stížnosti. Stejně postupuje i Nejvyšší správní soud26).

     

    9. Důvody kasační stížnosti směřující proti rozhodnutí krajského soudu o pořádkové pokutě podle § 103 odst. 2

     

    Podle § 103 odst. 2 se užije odstavec 1 tohoto ustanovení přiměřeně také pro důvody kasační stížnosti směřující proti rozhodnutí krajského soudu o pořádkové pokutě. Pořádkovou pokutu může krajský soud uložit podle § 44. Přiměřená aplikovatelnost odst. 1 § 103 znamená, že i v tomto případě může Nejvyšší správní soud posuzovat nezákonnost tohoto soudního rozhodnutí27), ač se nejedná o meritorní rozhodnutí. Stejně tak je možné ji přezkoumat z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. c) a d). Jelikož zde nepředcházelo správní řízení, není možné aplikovat písmeno b). Jedná se také o jiná rozhodnutí, než jaké je uvedeno v písmenu e).

     

    10. Lhůta pro uplatnění důvodů kasační stížnosti

     

    Důvody kasační stížnosti musí být uvedeny v samotné kasační stížnosti. Není-li v kasační stížnosti uveden žádný z důvodů podle § 103, nemá kasační stížnost nutnou náležitost a krajský soud je povinen postupovat podle § 106 odst. 3 ve spojení s § 108 odst. 1. Stěžovatel tedy bude vyzván, aby doplnil tuto náležitost do jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě je možné rozšířit důvody kasační stížnosti. Je-li uveden alespoň jeden důvod podle § 103, je splněna náležitost kasační stížnosti a důvody kasační stížnosti je již možné rozšířit jen ve lhůtě k podání kasační stížnosti. Bude-li však stěžovatel vyzván k odstranění jiných vad podání, může ve lhůtě k tomu určené rozšířit i důvody kasační stížnosti, i když již tuto náležitost (alespoň jeden důvod) obsahovala. Na rozdíl od řízení o žalobách proti rozhodnutí správního orgánu tak lhůta určená k odstranění vad podání prodlužuje lhůtu k uvedení stižních, resp. žalobních bodů.

     

    11. Závěr

     

    Z uvedených výkladů je zřejmé, že úprava důvodů kasační stížnosti přináší značné problémy, které budou relevantní i v právní praxi. Tento článek chce v prvé řadě na tyto problémy upozornit, až následně nabídnout nějaké jejich řešení. Je však zcela zřejmé, že konečné slovo bude mít ve své judikatuře až Nejvyšší správní soud.

     

    JUDr. Filip Melzer, LL.M.

     

    Článek byl uveřejněn v časopise JURISPRUDENCE

     

     

    20) Neuplatní se zde § 168 odst. 2 o. s. ř., podle kterého není nutné odůvodnit usnesení, které se týká vedení řízení.

    21) Od této problematiky je nutné odlišit případy fiktivních správních rozhodnutí, která samozřejmě také neobsahují odůvodnění a která jsou rušena právě pro nepřezkoumatelnost.

    22) Příruční slovník jazyka českého, díl III. (N–O), Praha, 1938–1940, str. 486.

    23) Pro oblast práva soukromého srv. § 37 odst. 1 OZ, který navazuje na § 869 obecného zákoníka občanského. Naproti tomu poněkud odlišné znění obsahoval § 32 občanského zákoníka z roku 1950.

    24) Tak činí Millerová, Ivana; in: Vopálka, Vladimír (vyd.): Nová úprava správního soudnictví, Praha 2003, str. 121, 123.

    25) Srv. z gramatického hlediska spojku „anebo“ s čárkou.

    26) Podle rozsudku NSS ze dne 24. 6. 2003, čj. 5 As 1/2003 - 40, je postup soudu, který vyšel při posuzování souběhu průměrného měsíčního výdělku z výdělečné činnosti a částečného invalidního důchodu z nepřesné zprávy zaměstnavatele, která se následně ukázala nepravdivou, a v důsledku toho nesprávně posoudil naplnění zákonných podmínek k úpravě částečného invalidního důchodu, jinou vadou řízení před soudem ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d). Dále srv. rozsudek NSS ze dne 29. 5. 2003, čj. 5 Ads 5/2003-57.

    27) Např. uložení pořádkové pokuty za to, že vznese přípustnou námitku nebo bude chtít nahlédnout do spisu.

     



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. Filip Melzer, LL.M.
    30. 3. 2004

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.