epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Rodina v právu a bezpráví
30. 3. 2004
ID: 24661upozornění pro uživatele

Důvody kasační stížnosti podle § 103 s. ř. s. – část II.

Dalším důvodem, z kterého může být podána kasační stížnost, je zmatečnost řízení před krajským soudem. Podle soudního řádu správního spočívá tato zmatečnost v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce. Nejde však o důvod, který by přinášel nějaké zvláštní problémy, a proto je možné odkázat na literaturu a judikaturu k žalobě pro zmatečnost podle § 229 občanského soudního řádu.

 

6. Zmatečnost řízení před soudem

 

Dalším důvodem, z kterého může být podána kasační stížnost, je zmatečnost řízení před krajským soudem. Podle soudního řádu správního spočívá tato zmatečnost v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce. Nejde však o důvod, který by přinášel nějaké zvláštní problémy, a proto je možné odkázat na literaturu a judikaturu k žalobě pro zmatečnost podle § 229 občanského soudního řádu.

 

7. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí krajského soudu

 

Podle § 103 dost. 1 písm. c) s. ř. s. může být kasační stížnost podána i z důvodu nepřezkoumatelnosti. Vzhledem k tomu, že se v řízení o kasační stížnosti přezkoumávají pravomocná rozhodnutí krajských soudů ve správním soudnictví, může se nepřezkoumatelnost ve smyslu tohoto ustanovení týkat právě jen těch rozhodnutí, která jsou napadána v řízení o kasační stížnosti. Rovněž § 109 odst. 3 s. ř. s. v odkazu na toto ustanovení hovoří o nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí.

Obecně je uznáváno, že nějaké rozhodnutí je nepřezkoumatelné proto, že není zřejmé, proč rozhodující orgán (v tomto případě soud) rozhodl tak, jak rozhodl. Tak je tomu tehdy, jestliže rozhodnutí neobsahuje odůvodnění nebo je toto odůvodnění nesrozumitelné.

Je otázkou, zda je tímto důvodem „pokryta“ také nesrozumitelnost výroku soudního rozhodnutí, kdy není zcela zřejmé, jak soud rozhodl. V tomto případě může být, obdobně jako správní rozhodnutí, takové rozhodnutí nicotné. Nejvyšší správní soud dává nicméně přednost zrušení tohoto rozhodnutí jako nepřezkoumatelného pro nesrozumitelnost podle § 103 odst. 1 písm. c).

Rozhodnutí krajského soudu musí být zásadně odůvodněno (§ 54 odst. 2, § 55 odst. 5). Nedostatek odůvodnění pak způsobuje nepřezkoumatelnost tohoto rozhodnutí, která může být důvodem kasační stížnosti. Pouze rozhodnutí, která jsou vydávána ve formě usnesení a jimiž se řízení nekončí a současně se jimi nikomu neukládá povinnost, nemusí obsahovat odůvodnění (§ 55 odst. 4 s. ř. s.). Z hlediska povahy rozhodnutí však není možné kasační stížnost podat jen proti rozhodnutí, kterým se pouze upravuje vedení řízení nebo které je povahy dočasné (§ 104 odst. 3 písm. b, c). Proto mohou existovat rozhodnutí, která nemusí obsahovat odůvodnění a přesto mohou být napadena kasační stížností20). Takovým rozhodnutím je např. usnesení, jímž se zamítá návrh na ustanovení zástupce nebo usnesení, jímž se zamítá žádost o osvobození od soudních poplatků. Těmito rozhodnutími se neukládá povinnost ani se nejedná o rozhodnutí, kterým se upravuje vedení řízení. To je zcela zřejmé v řízení o žalobách proti rozhodnutí správního orgánu, kde účastník nemusí být zastoupen advokátem. Ale také v případech povinného zastoupení advokátem či v případě osvobození od soudních poplatků mu povinnost nechat se zastoupit či zaplatit soudní poplatek vzniká přímo ze zákona, nikoli soudním rozhodnutím. Otázkou v těchto případech je, zda má Nejvyšší správní soud takové rozhodnutí zrušit jako nepřezkoumatelná. Domnívám se, že v tomto případě nelze namítat nepřezkoumatelnost podle uvedeného ustanovení s. ř. s. Smyslem řízení o kasační stížnosti je zrušení vadných soudních rozhodnutí. Tato rozhodnutí však nejsou vadná, jelikož zákon sám umožňuje, aby neobsahovala odůvodnění. Ustanovení § 55 odst. 4 s. ř. s. by bylo zcela nesmyslné, kdyby každé takové bezvadné rozhodnutí mohlo být zrušeno v řízení o kasační stížnosti21).

Nepřezkoumatelná jsou i soudní rozhodnutí, která sice odůvodnění obsahují (musí-li je mít), avšak toto odůvodnění je nesrozumitelné. Nesrozumitelný znamená „mající v sobě nemožnost býti pochopen“22). Srozumitelnost je tak v první řadě pojmem, který se pojí k nějakému sdělení. Jelikož je určitým sdělením i projev vůle, je pojem srozumitelnosti, resp. nesrozumitelnosti v obecné rovině společný jak právu veřejnému (správní akty, soudní rozhodnutí, veřejnoprávní smlouvy atd.), tak i právu soukromému (zjm. právní úkony23)). K nesrozumitelnosti výroku soudního rozhodnutí viz výše.

 

8. Jiná vada řízení před soudem, mohla-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé

 

Podle znění § 103 odst. 1 písm. d) může nepřezkoumatelnost spočívat i „v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé“. Tento text se z jazykového hlediska zcela jistě váže k nepřezkoumatelnosti. V textu § 103 odst. 1 tak není tato jiná vada řízení z jazykového hlediska pojata jako samostatný důvod kasační stížnosti. Aby se tento text vztahoval k počátku prvního odstavce, musela by tato část věty znít: „jiné vady řízení před soudem…“. Otázkou je, zda budeme toto ustanovení vykládat izolovaně a hledat jinou vadu řízení před soudem, která způsobuje nepřezkoumatelnost rozhodnutí24) a současně mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé nebo se na tento text podíváme z poněkud větší šíře. Domnívám se, že druhý postup je ten správný.

Ustanovení § 109 odst. 3 s. ř. s. zcela jasně při odkazu na § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. rozlišuje25) mezi nepřezkoumatelností a vadou řízení, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Tak se toto ustanovení dostalo do rozporu s textem § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Pokud bychom tyto „jiné důvody“ chápali jen ve vztahu k nepřezkoumatelnosti, byla by z přezkumu před Nejvyšším správním soudem vyloučena většina vad při zjišťování skutkového stavu. Pouze nesprávné hodnocení spisového materiálu, případně nezohlednění vady řízení před správním orgánem, by bylo možné uplatnit podle § 103 odst. 1 písm. b). Ale již případy, kdy by správní orgán spisový materiál posoudil správně a krajský soud chybně, pročež by zákonné rozhodnutí zrušil, by byly mimo kognici Nejvyššího správního soudu. Toto řešení by však způsobovalo neodůvodněnou nerovnost mezi účastníky řízení, a proto je nutné dát přednost úpravě § 109 odst. 3, podle které je vada řízení před soudem, která mohla mít na následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, za samostatný důvod kasační stížnosti. Stejně postupuje i Nejvyšší správní soud26).

 

9. Důvody kasační stížnosti směřující proti rozhodnutí krajského soudu o pořádkové pokutě podle § 103 odst. 2

 

Podle § 103 odst. 2 se užije odstavec 1 tohoto ustanovení přiměřeně také pro důvody kasační stížnosti směřující proti rozhodnutí krajského soudu o pořádkové pokutě. Pořádkovou pokutu může krajský soud uložit podle § 44. Přiměřená aplikovatelnost odst. 1 § 103 znamená, že i v tomto případě může Nejvyšší správní soud posuzovat nezákonnost tohoto soudního rozhodnutí27), ač se nejedná o meritorní rozhodnutí. Stejně tak je možné ji přezkoumat z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. c) a d). Jelikož zde nepředcházelo správní řízení, není možné aplikovat písmeno b). Jedná se také o jiná rozhodnutí, než jaké je uvedeno v písmenu e).

 

10. Lhůta pro uplatnění důvodů kasační stížnosti

 

Důvody kasační stížnosti musí být uvedeny v samotné kasační stížnosti. Není-li v kasační stížnosti uveden žádný z důvodů podle § 103, nemá kasační stížnost nutnou náležitost a krajský soud je povinen postupovat podle § 106 odst. 3 ve spojení s § 108 odst. 1. Stěžovatel tedy bude vyzván, aby doplnil tuto náležitost do jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě je možné rozšířit důvody kasační stížnosti. Je-li uveden alespoň jeden důvod podle § 103, je splněna náležitost kasační stížnosti a důvody kasační stížnosti je již možné rozšířit jen ve lhůtě k podání kasační stížnosti. Bude-li však stěžovatel vyzván k odstranění jiných vad podání, může ve lhůtě k tomu určené rozšířit i důvody kasační stížnosti, i když již tuto náležitost (alespoň jeden důvod) obsahovala. Na rozdíl od řízení o žalobách proti rozhodnutí správního orgánu tak lhůta určená k odstranění vad podání prodlužuje lhůtu k uvedení stižních, resp. žalobních bodů.

 

11. Závěr

 

Z uvedených výkladů je zřejmé, že úprava důvodů kasační stížnosti přináší značné problémy, které budou relevantní i v právní praxi. Tento článek chce v prvé řadě na tyto problémy upozornit, až následně nabídnout nějaké jejich řešení. Je však zcela zřejmé, že konečné slovo bude mít ve své judikatuře až Nejvyšší správní soud.

 

JUDr. Filip Melzer, LL.M.

 

Článek byl uveřejněn v časopise JURISPRUDENCE

 

 

20) Neuplatní se zde § 168 odst. 2 o. s. ř., podle kterého není nutné odůvodnit usnesení, které se týká vedení řízení.

21) Od této problematiky je nutné odlišit případy fiktivních správních rozhodnutí, která samozřejmě také neobsahují odůvodnění a která jsou rušena právě pro nepřezkoumatelnost.

22) Příruční slovník jazyka českého, díl III. (N–O), Praha, 1938–1940, str. 486.

23) Pro oblast práva soukromého srv. § 37 odst. 1 OZ, který navazuje na § 869 obecného zákoníka občanského. Naproti tomu poněkud odlišné znění obsahoval § 32 občanského zákoníka z roku 1950.

24) Tak činí Millerová, Ivana; in: Vopálka, Vladimír (vyd.): Nová úprava správního soudnictví, Praha 2003, str. 121, 123.

25) Srv. z gramatického hlediska spojku „anebo“ s čárkou.

26) Podle rozsudku NSS ze dne 24. 6. 2003, čj. 5 As 1/2003 - 40, je postup soudu, který vyšel při posuzování souběhu průměrného měsíčního výdělku z výdělečné činnosti a částečného invalidního důchodu z nepřesné zprávy zaměstnavatele, která se následně ukázala nepravdivou, a v důsledku toho nesprávně posoudil naplnění zákonných podmínek k úpravě částečného invalidního důchodu, jinou vadou řízení před soudem ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d). Dále srv. rozsudek NSS ze dne 29. 5. 2003, čj. 5 Ads 5/2003-57.

27) Např. uložení pořádkové pokuty za to, že vznese přípustnou námitku nebo bude chtít nahlédnout do spisu.

 



© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

JUDr. Filip Melzer, LL.M.
30. 3. 2004
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Hlasování per rollam ve společnosti s ručením omezeným
  • Nový zákon o odpadech: Přehled 10 vybraných změn
  • Dětské dluhy a chystaná novelizace OZ a OSŘ
  • Stravenkový paušál (peněžitý příspěvek na stravování) – právní a daňové aspekty
  • Mateřská dovolená: Ukládá zákoník práce pouze povinnost zaměstnavateli zaměstnankyni mateřskou dovolenou poskytnout, nebo také matce povinnost na mateřskou dovolenou nastoupit?
  • Náhrada škody dle krizového zákona a výklad v neprospěch poškozených provedený Ministerstvem vnitra
  • „Nešvary“ rekognice
  • Rozvod bez účasti manželů nikoliv pouze v době pandemie
  • Úhrada vyšetření na přítomnost antigenu viru SARS –CoV-2 v oblasti poskytování sociální péče
  • Zákon o whistleblowingu na dosah?
  • Lhůta k uplatnění práv z vadného plnění se při výměně spotřebního zboží nebo jeho součásti neobnovuje, ale pokračuje lhůta původní

Související produkty

Online kurzy

  • SVĚŘENSKÉ FONDY (zajímavý nástroj ochrany majetku s velkým ALE)
  • Problematika bytového spoluvlastnictví
  • Společenství vlastníků jednotek
  • Novela stavebního zákona č. 225/2017 Sb.
  • Zajištění dluhu v Občanském zákoníku se zvláštním přihlédnutím k zástavnímu právu a zajišťovacímu převodu práva III.
Lektoři kurzů
Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Lukáš Sommer
Mgr. Lukáš Sommer
Kurzy lektora
doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Kristýna Faltýnková
JUDr. Kristýna Faltýnková
Kurzy lektora
JUDr. Katarina Maisnerová ml.
JUDr. Katarina Maisnerová ml.
Kurzy lektora
Mgr.  František Málek
Mgr. František Málek
Kurzy lektora
JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Okresní úřady byly zrušeny, okresy jako správní celky však nikoli
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Občanský průkaz a prokazování totožnosti
  • Potvrzení o zaměstnání
  • Elektronický příjezdový formulář jako podmínka vstupu do ČR z rizikových zemí
  • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Právní ochrana elektronické pošty zaměstnanců
  • Stravenkový paušál (peněžitý příspěvek na stravování) – právní a daňové aspekty
  • Okresní úřady byly zrušeny, okresy jako správní celky však nikoli
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Desatero pro výtěžnější oddlužení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Aktivní věcná legitimace (exkluzivně pro předplatitele)

Pokud by byly zjištěny okolnosti, které by jinak, bylo-li by vedeno odpovídající řízení, vedly k závěru o neplatnosti usnesení valné hromady společnosti o naložení s uvolněným...

Péče řádného hospodáře (exkluzivně pro předplatitele)

Pro aplikaci § 68 odst. 1 z. o. k. je – z časového hlediska – rozhodné, zda za účinnosti tohoto ustanovení došlo k jednání člena (nebo bývalého člena) statutárního orgánu...

Předkupní právo (exkluzivně pro předplatitele)

Na rozdíl od předkupního práva sjednaného smluvně – bez ohledu na to, zda působí jen mezi stranami nebo má věcněprávní účinky – je předkupní právo spoluvlastníků nemovité...

Insolvenční správce

Ustanovení § 32 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, ve znění účinném od 1. ledna 2014, je nutno vykládat tak, že návrh na zproštění insolvenčního správce funkce může podat (jen)...

Pojem „správní činnosti“ (exkluzivně pro předplatitele)

Pod „správní činnosti“ ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů je možno podřadit...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů