epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Rodina v právu a bezpráví
11. 9. 2001
ID: 13244upozornění pro uživatele

Elektronický podpis - Princip elektronického podepisování

Podpis, jak jej známe, slouží jako prostředek k osobitému vyjádření v písemné formě. Je tedy pro určitou osobu jedinečný a do jisté míry nenapodobitelný. Doba internetu a masivního nasazení výpočetní techniky si však vyžaduje, aby bylo možné ověřovat autentičnost dokumentů v elektronickém prostředí. Autentičnost vyjadřuje fakt, že jsou nám určitá data poskytnuta skutečně osobou, od které je očekáváme, a že se tedy nejedná o podvrh.


Podpis, jak jej známe, slouží jako prostředek k osobitému vyjádření v písemné formě. Je tedy pro určitou osobu jedinečný a do jisté míry nenapodobitelný. Doba internetu a masivního nasazení výpočetní techniky si však vyžaduje, aby bylo možné ověřovat autentičnost dokumentů v elektronickém prostředí. Autentičnost vyjadřuje fakt, že jsou nám určitá data poskytnuta skutečně osobou, od které je očekáváme, a že se tedy nejedná o podvrh. Systém elektronického podpisu zahrnuje několik důležitých procesů. Dva nejzákladnější jsou podepsání dat a ověření jejich autentičnosti. Celý postup přenosu podepsaných dat v elektronickém prostředí nastíním na jednoduchém modelu:



Subjekt A chce předat data (např. objednávku na zboží) subjektu B prostřednictvím určitého elektronického média (internet apod.). Subjekt A tedy poté, co vytvoří datovou zprávu, použije konkrétní prostředek pro vytváření elektronického podpisu (obvykle speciální software), který vygeneruje k této datové zprávě s použitím dat k vytváření EP (elektronického podpisu) elektronický podpis. Takto získaný elektronický podpis připojí k datové zprávě a předá v rámci elektronického média Subjektu B. Subjekt B obdrží požadovanou informaci (objednávku), ale navíc si může ověřit, zda ji skutečně získal od daného subjektu (subjekt A) tím, že použije prostředek pro ověřování EP (software využívající podobné postupy jako ten, který použil subjekt A k vytvoření EP). Tento prostředek za použití datové zprávy, elektronického podpisu a dat pro ověřování EP dokáže jednoznačně zjistit, zda je datová zpráva skutečně podepsána subjektem A a zda došla k příjemci (subjektu B) neporušena a nezměněna.







Schématické znázornění elektronického podepisování.

Z předchozího textu není zřejmý vztah mezi daty pro ověřování EP (dále DO) a daty pro vytváření EP (dále DV). Jsou to taková data, že k určitým DO existují pouze jedna DV a naopak. Zároveň není možné jakkoliv jednoznačně určit existující DV - tedy ani se znalostí DO. Každá osoba A, která se chce elektronicky podepisovat musí vlastnit DV a každá osoba B, která si chce podpis osoby A ověřit musí mít k dispozici příslušná DO.


Právní úprava elektronického podpisu v ČR


V rámci Českého právního řádu upravuje elektronický podpis a pravidla jeho použití zákon o elektronickém podpisu 227/2000 Sb. (dále jen "zákon"). Právní úprava v této oblasti však není ještě stále kompletní, neboť dosud nebyly vydány prováděcí předpisy k tomuto zákonu. Právě tyto předpisy mají mj. stanovit konkrétní pravidla pro použití EP především v oblasti státní správy a také definovat standarty prostředkům pro vytváření a ověřování EP.

Výrazy v předcházejícím textu korespondují s příslušnými pojmy, jak je definuje zákon.


Poskytovatel certifikačních služeb


Pokud chci ověřit elektronický podpis, musím mít k dispozici data pro ověřování podpisu podepisující osoby. Mohu je samozřejmě získat přímo od podepisující osoby elektronickou cestou, ale tento způsob mi nezaručí jejich pravdivost. Musím tedy mít možnost získat data pro ověřování elektronického podpisu příslušné osoby spolu se základními identifikačními znaky této osoby (minimálně jméno a příjmení) od někoho třetího, důvěryhodného. Tato osoba je nazývána poskytovatelem certifikačních služeb a data pro ověřování podpisu určité osoby spolu s identifikačními znaky této osoby nazývá zákon certifikátem.

Každý poskytovatel certifikačních služeb eviduje pro každou osobu příslušná DO, která zpřístupňuje v rámci vydávaných certifikátů široké veřejnosti a každá z těchto osob vlastní DV a odpovídá za jejich zneužití (§5 zákona), tudíž je v jejím vlastním zájmu tato DV uchovat mimo dosah kohokoliv jiného. Z tohoto je patrné, že DO a DV mají naprosto rozdílný charakter.

Certifikát, který splňuje požadavky zákona je nazýván kvalifikovaným certifikátem. Je to takový certifikát, který vydává certifikační autorita splňující požadavky §6 až §9 a který má náležitosti definované v §12.

V praxi elektronického podepisování musíme počítat s tím, že vydané certifikáty nemají časově neomezenou platnost, ba naopak mohou platit po dobu určitou (což je možné zjistit přímo z certifikátu - §12 odst. 1h zákona) a nebo mohou být za určitých okolností zneplatněny (§6 odst. 7,8). Proto je nutné si v případě ověřování podpisu obstarat aktuální certifikát a pokud máme certifikát, který by měl být platný podle jím obsažených údajů, tak si alespoň ověříme, zda nebyl zneplatněn (§6 odst. 1g,h).

Dále jsou pro certifikáty charakteristická různá omezení jejich použití, a to buď vzhledem k maximální hodnotě podepisovaných transakcí, či vzhledem k charakteru dokumentů, které mohou být příslušným EP podepisovány. Informace o těchto omezeních jsou taktéž obligatorní součástí certifikátů vydávaných v souladu se zákonem.

Díky tomu, že každý zaručený certifikát obsahuje mj. elektronický podpis certifikační autority splňující požadavky zákona, je zaručena autentičnost vydávaných certifikátů.


Autentičnost elektronického podpisu z pohledu českého práva


Z §3 zákona zjistíme, jaké náležitosti musí být splněny, aby byla naplněna právní domněnka pravosti elektronického podpisu. Datovou zprávu považujeme dle českého právního řádu za podepsanou v případě, že byl použit zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu a vytvořený pomocí prostředku pro bezpečné vytváření elektronického podpisu. Obsah pojmu elektronický podpis je definován v §2 odst. b. Prostředek pro bezpečné vytváření elektronického podpisu musí splňovat předpoklady stanovené v §17.

V oblasti veřejného práva jsou však na elektronické podpisy kladeny zákonem vyšší nároky (§11), neboť jsou ověřovány na základě kvalifikovaných certifikátů, které musí vydat akreditovaný poskytovatel certifikačních služeb. Takový poskytovatel musí splňovat nejen podmínky stanovené pro poskytovatele vydávající kvalifikované certifikáty stanovené v §6 ale musí být také akreditován podle §9 a §10.


Odpovědnost poskytovatele certifikačních služeb za škodu


Poskytovatelé odpovídají za škodu podle občanského zákoníku, ale pouze do výše, která byla sjednána mezi poskytovatelem a osobou, jejíž elektronický podpis má certifikát ověřovat (§7). V tomto bodě bych se chtěl blíže věnovat praktickým aspektům vztahu uvedených subjektů. Poskytovatelé certifikačních služeb obvykle budou poskytovat certifikáty široké veřejnosti bezplatně, či pouze v ceně vynaložených nákladů. Jejich profit se bude zakládat na financích poskytnutých ze strany osob, jejichž elektronické podpisy mají být certifikáty ověřovány. Tyto subjekty spolu uzavřou smlouvu (§6 odst.1n) jejíž předmětem bude poskytování certifikátu. Jedná se o úplatný kontrakt a částka, za kterou bude tato smlouva zpoplatněna, bude odvozena od hodnoty transakcí, které mohou být v budoucnu elektronickým podpisem podepsány. Samozřejmě, že obsah uvedené smlouvy zahrne také omezení hodnoty podepisovaných transakcí. Je zřejmé, že poskytovatel bude žádat větší částku za vydávání certifikátu, jímž mohou být ověřovány podpisy např. pod objednávkami zboží za milióny korun, než za certifikát, který bude ověřovat elektronické podpisy v oblasti soukromé korespondence.


Úřad pro ochranu osobních údajů – http://www.uoou.cz



Mnohé pravomoci na poli elektronického podepisování jsou svěřeny Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „úřad“). Pro běžného uživatele elektronického podpisu je důležité, že úřad informuje o udělených akreditacích a ověřuje bezpečnost nástrojů elektronického podpisu. To, které nástroje elektronického podepisování můžeme používat, bychom se měli dozvědět prostřednictvím vyhlášky úřadu (§6 odst. 1j a §9 odst. 2e).

Velmi diskutovaným problémem elektronického podpisu je absence fyzické přítomnosti subjektů na jednom místě v okamžiku podepisování. To sebou přináší nezanedbatelný problém. Pokud podepisujeme určitý dokument současně s adresátem na stejném místě, je snadné si zajistit kopii tohoto dokumentu, případně potvrzení o doručení. Taktéž pokud využíváme klasických poštovních služeb můžeme podepsaný dokument zaslat doporučeně. V tomto případě, ale nemůžeme jednoznačně prokázat, co bylo obsahem doporučené zásilky. Nejhorší situace je však u EP, který nezná nic podobného doručence a ani zákon se této problematice nevěnuje. Jak budu moci prokázat, že jsem své daňové přiznání zaslal včas elektronickou cestou? Další příklad si můžeme vzít z komerčního sektoru. Pokud si kupující objedná zboží elektronickou cestou, zaváže se zboží odebrat a zaplatit. Prodávajícímu sice vznikne formální povinnost zboží dodat (kupující bezvýhradně souhlasil s nabídkou prodávajícího, tudíž vznikla smlouva – nejčastěji kupní), ale jak ji kupující prokáže, to skutečně nevím, neboť se touto otázkou nezabývá ani zákon. Bude jen na prodávajícím, zda bude zasílat potvrzení o přijetí objednávky. Pozor! Musíme si uvědomit závažnou skutečnost. Smlouva vznikne již v okamžiku akceptace nabídky ze strany kupujícího. Pokud by nabídka obsahovala také ustanovení, že smlouva vznikne až v okamžiku doručení potvrzení o přijetí objednávky, byl by v nevýhodě pro změnu prodávající, neboť ten by vznik smlouvy nijak nemohl prokázat. A tím se dostáváme do začarovaného kruhu. Doručení elektronického dokumentu může prokázat jednoznačně pouze jeho adresát.

Přes všechny problémy nově zrozeného institutu je uvedení zákona o elektronickém podpisu do právního řádu naší země kladným přínosem pro moderní společnost. Je však nutné, aby byly co nejdříve přijaty prováděcí předpisy, které by měly usnadnit uvedení elektronického podpisu do každodenního života a umožnit jeho použití také v oblasti veřejného práva.




© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Vojtěch Jedlička
11. 9. 2001
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Dětské dluhy a chystaná novelizace OZ a OSŘ
  • Co je to WHITE-WASH REPORT aneb zpráva o poskytnutí finanční asistence
  • Stravenkový paušál (peněžitý příspěvek na stravování) – právní a daňové aspekty
  • Právní ochrana elektronické pošty zaměstnanců
  • Jak se neztratit na cestě přeshraničního insolvenčního řízení: vedlejší a místní insolvenční řízení
  • Mateřská dovolená: Ukládá zákoník práce pouze povinnost zaměstnavateli zaměstnankyni mateřskou dovolenou poskytnout, nebo také matce povinnost na mateřskou dovolenou nastoupit?
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Trestněprávní odpovědnost – 2. díl seriálu
  • Náhrada škody dle krizového zákona a výklad v neprospěch poškozených provedený Ministerstvem vnitra
  • Pokut za porušení GDPR přibývá, jak jim předejít?
  • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2020 - část 6.
  • „Nešvary“ rekognice

Novinky v eshopu

Online konference

  • 11.03.2021Rodina v právu a bezpráví - III. ročník (online - živé vysílání) - 11.3.2021

Online kurzy

  • Aktuality z práva veřejných zakázek (únor 2021 - 2. díl)
  • Aktuality z práva veřejných zakázek (únor 2021 - 1. díl)
  • Aktuality z práva veřejných zakázek (leden 2021)
  • Dohoda o vině a trestu
  • Porušení povinností zaměstnance ve světle judikatury Nejvyššího soudu aneb šance pro zaměstnavatele
Lektoři kurzů
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
Mgr. Marek Bednář
Mgr. Marek Bednář
Kurzy lektora
Mgr. Veronika  Pázmányová
Mgr. Veronika Pázmányová
Kurzy lektora
JUDr. Jiří Votrubec
JUDr. Jiří Votrubec
Kurzy lektora
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Filip Seifert, MBA
JUDr. Filip Seifert, MBA
Kurzy lektora
Mgr. Jiří Harnach
Mgr. Jiří Harnach
Kurzy lektora
všichni lektoři

Magazíny a služby

  • EPRAVO.CZ Magazine 2021
  • Veřejné zakázky 2021
  • Monitoring judikatury (12 měsíců)
  • Monitoring judikatury (6 měsíců)

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Právní ochrana elektronické pošty zaměstnanců
  • Stravenkový paušál (peněžitý příspěvek na stravování) – právní a daňové aspekty
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Dětské dluhy a chystaná novelizace OZ a OSŘ
  • Mateřská dovolená: Ukládá zákoník práce pouze povinnost zaměstnavateli zaměstnankyni mateřskou dovolenou poskytnout, nebo také matce povinnost na mateřskou dovolenou nastoupit?
  • Co je to WHITE-WASH REPORT aneb zpráva o poskytnutí finanční asistence
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Využití elektronického podpisu pro pracovněprávní dokumentaci
  • Telička do Vídně, možnost uzavření kapitoly životní prostředí
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Lhůta k uplatnění práv z vadného plnění se při výměně spotřebního zboží nebo jeho součásti neobnovuje, ale pokračuje lhůta původní
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Desatero pro výtěžnější oddlužení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Senátní výbory se neshodly, v jaké úpravě vrátit mediální zákon

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Předběžné opatření v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé

Rozhodne-li soud „obecným“ předběžným opatřením podle § 76 a násl. občanského soudního řádu i za situace, kdy jsou naplněny podmínky pro vydání předběžného opatření podle...

Rozhodnutí o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku za současného vyhoštění podle § 327 odst. 1 písm. b) trestního řádu

Zákonem stanovená možnost neodůvodnit soudní rozhodnutí o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku za současného vyhoštění podle § 327 odst. 1 písm. b) trestního...

Změna volebního systému

1. Při hodnocení ústavnosti volebních zákonů je třeba vycházet nejen z ústavní úpravy voleb a volebního práva, nýbrž i z role, jaká je volbám a volebnímu právu přiřazena v rámci...

Pracovněprávní vztahy

Ustanovení § 19 odst. 3 zák. práce, které stanoví, že neplatnost právního jednání nemůže být zaměstnanci na újmu, nezpůsobil-li neplatnost výlučně sám, je třeba analogicky...

Insolvenční řízení (exkluzivně pro předplatitele)

Věřitel může svoji pohledávku za (bývalým) členem statutárního orgánu obchodní korporace z titulu ručení podle § 68 z. o. k. přihlásit do insolvenčního řízení vedeného na...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů