Zákon uvádí výjimky, kdy řidičské oprávnění není možné zabavit někomu, kdo ho nezbytně potřebuje k práci, resp. zákon přímo říká „prokáže-li povinný, že k uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, nezbytně potřebuje své řidičské oprávnění“. Řidičské oprávnění tedy nebude možné odebrat taxikářům, řidičům kamionů atd.. Exekuční příkaz bude dále samozřejmě zrušen v případě, že povinný zaplatí nedoplatek výživného na nezletilé dítě.

Exekuce pozastavením řidičského oprávnění je upravena v § 71a exekučního řádu. Při vedení exekuce pozastavením řidičského oprávnění doručí exekutor příkaz dlužníkovi, věřiteli a příslušnému obecnímu úřadu, který vede registr řidičů. Jakmile dlužník obdrží exekuční příkaz, musí řidičské oprávnění vrátit. V registru řidičů je exekuční příkaz evidován. Pokud dlužník řidičský průkaz neodevzdá, může mu být odebrán policií např. při silniční kontrole. K vrácení řidičského oprávnění dojde v případě zastavení či provedení exekuce.

Autoři uvedené novely se inspirovali na Slovensku, kde je uvedený institut využíván výjimečně. Novela byla v dikci exministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, který uvedené ustanovení obhajoval slovy, že se jedná o účinnou páku na placení výživného. Nicméně je otázkou, zda uvedená novela nedává pravomoc náležející soudům a správním orgánům do rukou exekutorů a zda na neplacení výživného byly v dosavadním právním řádu nástroje avšak nedostatečně využívané. V laické i odborné veřejnosti nacházíme dva protichůdné názorové tábory. Proti uvedené novele se ozývají hlasy ve směru, že právo řídit naprosto nesouvisí s dluhy na výživném. Dlužník buďto finanční prostředky či majetek má nebo nikoli. Pokud je možnost uhradit pohledávku je na exekutorovi, aby zvolil takový postup, který povede efektivně k úhradě exekuované pohledávky. Pokud je dlužník nemajetný bez finančních prostředků, ani pozastavením řidičského oprávnění nedojde k úhradě dlužné pohledávky. Druhý tábor názorů se zmiňuje o vysoce specifickém druhu pohledávky na níž se uvedené ustanovení vztahuje. Pokud dlužník není schopen uhradit pohledávku, která je bezpochyby prioritní, nemá jezdit soukromým vozidlem, jehož provoz je nákladnější než doprava hromadnými dopravními prostředky. Mnoho vozidel je s ohledem na neochotu hradit výživné formálně vedeno na jiné rodinné příslušníky než na povinného, proto novela směřuje do zákazu řízení tak, aby skutečně postihla přímo dlužníka.

Stát nedostatečně využíval veškeré prostředky k vymáhání případně i trestání neplatičů výživného, které jsou v právním řádu a byly zde i před shora uvedenou novelou. Neschopnost státu ochránit práva oprávněného vedly k zavedení takové restrikce, která naráží na zásah do základních práv a svobod tím, že v rámci exekučního řízení bude povinný potrestán za nehrazení výživného tím, že mu bude zakázána činnost, která nemá souvislost s uvedeným protiprávním jednáním. Nicméně na neplatiče „podvodníky“, kteří dělají všechny možné úskoky k neplacení to bude bezpochyby bič, který nepřejdou bez povšimnutí. 
 

Mgr. Veronika Kaiserová,
advokátka

Advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s.r.o.  

Sokolovská 49
186 00  Praha 8 - Karlín

Tel.: +420 225 000 400
Fax:  +420 225 000 444
e-mail: recepcepha@hjf.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz