epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • NÁZORY
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Partnerský program
    • Předplatné
    13. 12. 2011
    ID: 78955upozornění pro uživatele

    Hardship doložka (nejen) podle nového občanského zákoníku

    Zásada pacta sunt servanda (smlouvy se mají dodržovat) je bezpochyby jednou ze základních zásad soukromého práva, není však zdaleka absolutní. Obvyklou výjimkou ze závaznosti smlouvy bývají situace, kdy se plnění smlouvy stane bez zavinění povinné smluvní strany nemožným, zejména v důsledku zásahu tzv. vyšší moci.

     

    Co však v případě, kdy se plnění smlouvy sice nestane objektivně nemožným, avšak okolnosti, za nichž byla smlouva uzavřena, se změní natolik, že se povinnost dodržet smlouvu stane pro některou ze stran nepřiměřeně obtížnou či dokonce likvidační? Kam až sahá podnikatelské riziko při uzavírání zejména dlouhodobých obchodních smluv?

    Na tyto otázky nedává stávající právní úprava jednoznačnou odpověď. S výjimkou limitované možnosti odvolat se na zásady poctivého obchodního styku české právo nedává účastníku, pro něhož se smluvní závazek stal neúnosným, žádný legální nástroj, jak svoji pozici – a potažmo celý smluvní vztah – stabilizovat. To zákonitě vede k řadě negativních důsledků. 

    Uvedenou situaci přitom lze předvídat a při uzavření smlouvy ošetřit ujednáním známým jako hardship doložka (ujednání pro případ podstatné změny okolností). Účelem hardship doložky je reagovat na změny v rovnováze smlouvy způsobené změnou okolností, a to konstruktivně – tak, aby dotčený smluvní vztah zůstal zachován.

    Hardship doložka na základě dohody stran

    V praxi lze hardship doložky najít v dlouhodobých smlouvách, zejména investičních, stavebních či distribučních. Správně naformulovaná hardship doložka by měla zajistit „přežití“ smluvního vztahu ve výjimečných situacích vyvolaných podstatnou změnou v ekonomickém, politickém nebo technologickém kontextu jejího plnění, a zároveň zabránit zbytečným sporům mezi účastníky.

    Základním prvkem doložky je vymezení okolností zakládajících hardship (smluvní obtíže). Jedná se o výjimečnou situaci, kdy v důsledku určité události či změny okolností dojde k objektivně zřejmému[1] a zásadnímu vychýlení smluvní rovnováhy v neprospěch některé ze stran. Postižený účastník smlouvy je i nadále fakticky schopen svůj závazek splnit; s ohledem na změnu okolností je to však pro něj spojeno s podstatnými obtížemi. Aby byla z pohledu hardship doložky relevantní, musí změna okolností nastat po uzavření smlouvy, a to aniž by ji postižená strana mohla v době uzavření smlouvy předvídat[2] nebo odvrátit a aniž by za ni – ať už výslovně, nebo implicitně – převzala riziko.

    Na první pohled se tedy hardship doložka svojí hypotézou významně blíží doložce vyšší moci; na rozdíl od zásahu vyšší moci však hardship nikdy neznamená absolutní nemožnost plnění, nýbrž jen jeho zvýšenou obtížnost v důsledku změny okolností.

    Dalším rozdílem oproti doložce vyšší moci je, že zatímco zásah vyšší moci v některých případech působí (přinejmenším částečný) zánik závazku, použití hardship doložky vede primárně ke změně smlouvy – přizpůsobení novým podmínkám. Nejobvyklejší dispozicí hardship doložky proto bývá povinnost smluvních stran zahájit jednání o úpravě původních smluvních podmínek, a to na základě oznámení postižené strany o okolnostech zakládajících hardship. V případě, že jednání nebudou úspěšná, je postižená strana oprávněna buď od smlouvy odstoupit[3], anebo se obrátit na třetí osobu (typicky rozhodce či mediátora), jíž je svěřena pravomoc ve věci rozhodnout – upravit smluvní podmínky tak, aby odpovídaly změněné situaci.

    Namísto zahájení jednání o modifikaci smlouvy může hardship doložka předpokládat též automatickou úpravu smluvních podmínek (např. cen); s ohledem na obtížnou předvídatelnost relevantních změn okolností je však takováto úprava méně obvyklá.

    Aplikace hardship doložky musí respektovat ochranu dobré víry a poctivého obchodního styku; nemůže se jí proto dovolávat strana, která rozhodnou událost či změnu okolností zavinila či zapříčinila, která jejich existenci včas nenotifikovala, nebo která v relevantní době již byla v prodlení se splněním svého závazku.

    Hardship ujednání dle nového občanského zákoníku

    S účinností nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) se hardship doložka má stát součástí každé smlouvy, s výjimkou tzv. smluv odvážných.[4] Příslušná ustanovení NOZ jsou výrazně inspirována čl. 6.2.1. až 6.2.3. Zásad mezinárodních obchodních smluv UNIDROIT (1994).

    NOZ definuje hardship jako změnu okolností tak podstatnou, že založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich. Uvedené znevýhodnění může spočívat buď v neúměrném zvýšení nákladů plnění, anebo v neúměrném snížení hodnoty předmětu plnění. NOZ tedy hardship vymezuje ryze ekonomicky a stranou nechává jeho jiné – podstatně méně obvyklé – podoby.

    Strana dotčená změnou okolností má i nadále povinnost řádně a včas plnit své smluvní závazky. V případě podstatné změny okolností se však může vůči druhé straně domáhat obnovení jednání o smlouvě. Toto právo postižené strany je vázáno na její schopnost prokázat, že změna okolností nastala – nebo se jí stala známou – až po uzavření smlouvy a že nemohla být z její strany rozumně předpokládána ani ovlivněna. Požadavek na prokázání rozhodných skutečností musí postižená strana dle našeho názoru splnit již v rámci návrhu na obnovení jednání o smlouvě[5]; neodůvodněný návrh proto bude nahlížen tak, jako nebyl vůbec učiněn.

    Právo domáhat se obnovení jednání o smlouvě musí postižená strana uplatnit v přiměřené lhůtě poté, co se dozvěděla o relevantní změně okolností; NOZ v této souvislosti stanoví vyvratitelnou právní domněnku, že přiměřenou lhůtou jsou 2 měsíce. Uplyne-li tato lhůta marně, postižená strana může i dále iniciovat nová jednání, její právo domáhat se změny smlouvy však již nebude prosaditelné soudně.

    Bezodkladné dovolání se události působící hardship má význam též z důvodu, že nově přizpůsobené smluvní podmínky – ať už na základě obnovených jednání stran, nebo stanovené soudem či rozhodcem – mohou platit jen do budoucna, nikoliv ve vztahu k povinnostem, které již byly, nebo dle smlouvy měly být, splněny. Bude proto v zájmu postižené strany, aby jednala promptně.

    Jestliže obnovená jednání nepovedou ani po uplynutí přiměřené doby k dohodě stran, může kterákoli z nich podat u příslušného soudu žalobu na změnu anebo zrušení dotčeného závazku ze smlouvy; svojí povahou půjde o žalobu na nahrazení projevu vůle obdobnou jako v případě nesplněného závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí. Soud však nebude návrhy stran vázán, jeho úkolem bude rozhodnout tak, aby byla obnovena rovnováha práv a povinností stran.

    Právě tento aspekt posuzovaného ustanovení NOZ považujeme za ne zcela vhodný. Smyslem hardship ujednání má být efektivní obnovení rovnováhy destabilizovaného smluvního vztahu; to předpokládá především rychlý a účinný zásah, který soustava obecných soudů dle našeho názoru není s to zajistit. Odhlédneme-li od nepřiměřené délky trvání soudního řízení, způsobené mimo jiné jeho víceinstančností, naráží svěření uvedeného úkolu obecným soudům zejména na skutečnost, že otázka rovnováhy smlouvy je více otázkou obchodní než právní. Očekávání, že soudy budou schopny (a ochotny) obchodně posoudit argumenty stran a kvalifikovaně rozhodnout o novém nastavení rovnováhy, je podle našeho názoru příliš ambiciózní cíl. V praxi to zřejmě povede k tomu, že soudy budou v takovýchto sporech zakládat svá rozhodnutí na znaleckých posudcích, což obnáší zvýšení nákladů řízení i prodloužení délky řízení. Navíc, důkazní břemeno tížící stranu, jež by se případně domáhala úpravy smluvních vztahů a nikoli jen zrušení smlouvy, bude v mnoha případech takřka neúnosné. Podstatně účinnější by v této souvislosti mohly být alternativní formy řešení sporů, zejména za účasti osob s praktickými zkušenostmi v příslušném odvětví. 

    Nová ustanovení NOZ o změně okolností a jejích dopadech na plnění závazků ze smluv zcela jistě představují zaplnění významné mezery v současné úpravě závazkových právních vztahů. S ohledem na shora uvedené skutečnosti však hrozí, že tento nový institut nenaplní očekávání, jež jsou s jeho zařazením do NOZ spojena. Více než v případě jiných aspektů obchodních vztahů lze proto doporučit smluvní modifikaci uvedených ustanovení a svěření pravomoci rozhodnout o nových smluvních podmínkách rozhodci nebo rozhodčímu senátu, jehož součástí budou též osoby z řad profesionálů v příslušném odvětví, nejen právníků.


    Mgr. Anna Szabová

    Mgr. Anna Szabová,
    advokátní koncipient

    JUDr. Michaela Šerá

    JUDr. Michaela Šerá,
    advokát

    AK HAJEK ZRZAVECKY

    HÁJEK ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o.

    Revoluční 3
    110 00 Praha 1

    Tel.:  +420 227 629 700
    Fax:  +420 221 803 384
    e-mail: info@hajekzrzavecky.cz

    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Nemůže jít o pouhý subjektivní pocit účastníka smlouvy o její nevýhodnosti.
    [2] Z důvodu předvídatelnosti bude pod režim hardship doložky jen stěží podřaditelná např. inflace, u níž se předpokládá, že strany příslušná rizika ošetří jinak.
    [3] Za tímto účelem bývá nepřistoupení na jednání o změně smlouvy často výslovně označeno za podstatné porušení smlouvy.
    [4] Odvážnou smlouvou je smlouva zahrnující ujednání stran o tom, že prospěch, anebo neprospěch alespoň jedné z nich závisí na nejisté události.
    [5] Ledaže by rozhodné skutečnosti byly natolik obecně známé, že by je nebylo třeba uvádět.

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Anna Szabová, JUDr. Michaela Šerá ( AK HÁJEK ZRZAVECKÝ )
    13. 12. 2011

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Byznys a paragrafy, díl 32.: Konkurenční doložka
    • Skryté ujednání v realitní smlouvě – zbytečná hra na schovávanou
    • Odpovědnost člena voleného orgánu dle § 159 OZ a vymezení škody způsobené právnické osobě
    • Vnosy do společného jmění manželů a jejich valorizace v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu
    • Právo na přístup ke kamerovým záznamům: střet GDPR, informačního zákona a praxe veřejných institucí
    • Postoupení pohledávky na výživné jako novinka právní úpravy účinné od 1. 1. 2026
    • Jak zahájit provoz mezinárodní letecké linky do České republiky (EU): právní požadavky pro aerolinky ze třetích zemí
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Preventivně-sankční funkce náhrady nemajetkové újmy za porušení osobnostních práv pohledem Ústavního soudu
    • Odštěpný závod zahraniční společnosti optikou NIS2: Jak správně určit velikost podniku?
    • Zápis ochranné známky bez komplikací. Klíčem k úspěchu je kvalitní předběžná rešerše

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 06.05.2026Revoluce či evoluce, aneb co se skutečně mění v oblasti úpravy péče o nezletilé děti (online - živé vysílání) - 6.5.2026
    • 12.05.2026Veřejné zakázky pro začátečníky – 1. díl: Základní pojmy a principy (online - živé vysílání) - 12.5.2026
    • 13.05.2026Náklady civilního řízení – se zaměřením na judikaturu Ústavního soudu (online - živé vysílání) - 13.5.2026
    • 13.05.2026Pokročilý legal prompt engineering: Vícekrokové uvažování a Chain-of-Thought prompting (online - živé vysílání) - 13.5.2026
    • 14.05.2026Německé právo pro české podnikatele – časté problémy a jejich řešení (online - živé vysílání) - 14.5.2026

    Online kurzy

    • Zavinění, právní omyl a odpovědnost zaměstnance za škodu pohledem Nejvyššího soudu
    • Novinky ze světa AI pro právníky – leden až březen 2026
    • Disciplinární procesy v pracovním právu
    • Pracovní smlouva: co obsahovat musí, může, nesmí
    • Cesta k pracovnímu poměru
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 19.05.2026Rodina v právu a bezpráví: Rodinné právo – trampoty rodičů, dětí, advokátů - 19.5.2026
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Rovné odměňování a transparentnost mezd: nové povinnosti zaměstnavatelů
    • Skryté ujednání v realitní smlouvě – zbytečná hra na schovávanou
    • Byznys a paragrafy, díl 32.: Konkurenční doložka
    • Vnosy do společného jmění manželů a jejich valorizace v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu
    • Převodní ceny v judikatuře a sporech se správcem daně
    • Odpovědnost člena voleného orgánu dle § 159 OZ a vymezení škody způsobené právnické osobě
    • Postoupení pohledávky na výživné jako novinka právní úpravy účinné od 1. 1. 2026
    • Vnosy do společného jmění manželů a jejich valorizace v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu
    • Rovné odměňování a transparentnost mezd: nové povinnosti zaměstnavatelů
    • Skryté ujednání v realitní smlouvě – zbytečná hra na schovávanou
    • Odpovědnost člena voleného orgánu dle § 159 OZ a vymezení škody způsobené právnické osobě
    • Právo na přístup ke kamerovým záznamům: střet GDPR, informačního zákona a praxe veřejných institucí
    • Souhrn významných událostí ze světa práva
    • Novelizace nařízení EU o odlesňování (EUDR)
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Nejvyšší soud a forma smlouvy o smlouvě budoucí: krok zpět v ochraně právní jistoty?
    • Náhrada ušlého nájemného při předčasném ukončení nájemní smlouvy na nebytové prostory
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Nepravomocné povolení stavby a změna územního plánu
    • Velké tápání okolo švarcsystému
    • Proč musí obhájce u soudu mlčet?
    • Právní povaha sítě elektronických komunikací – režim náhrady škody
    • Zneužití práva na přístup podle GDPR

    Soudní rozhodnutí

    Jistota

    Jakkoli (obecně) platí, že přezkumné jednání se má v insolvenčním řízení konat zásadně jen jedno, s tím, že všechny přihlášené pohledávky by měly zásadně být přezkoumány...

    Insolvenční řízení

    V poměrech první fáze insolvenčního řízení (od podání insolvenčního návrhu do rozhodnutí o úpadku dlužníka) nepředstavuje zkoumání okolností, zda je dlužník řádně zastoupen...

    Exekuce

    Je-li důvodem rozhodnutí o zániku excesivní závady „očistit“ nemovitou věc od jejího nepřiměřeného zatížení za účelem zvýšení šance jejího prodeje v dražbě, lze mít za...

    Započtení

    U pohledávek, které mají zaniknout započtením na základě jednostranného právního jednání věřitele aktivní pohledávky (pohledávky užité k započtení) se náležitosti...

    Reorganizace

    Každý schválený reorganizační plán musí splňovat předpoklady uvedené v § 348 odst. 1 písm. a/, b/, d/ a e/ insolvenčního zákona. Zákonnost, poctivost, vyšší uspokojení než v...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2026, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu "Taktika jednání o smlouvách".

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.