epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • Další vzdělávaní advokátů
      • Konference
      • Roční předplatné
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Roční předplatné
    • Více
      1. 9. 2022
      ID: 115132upozornění pro uživatele

      Hledání rozsahu nezávislosti a nestrannosti insolvenčního správce: garantuje Listina právo na zákonného insolvenčního správce?

      Insolvenční správce má v insolvenčním řízení naprosto klíčovou úlohu, v rámci tohoto řízení disponuje širokými pravomocemi různorodé povahy – od správy dlužníkových aktiv, po uspokojování jeho dluhů.[1] Rozhodnutí insolvenčního správce přitom často vedou k důsledkům, které jsou nevratné a mají podstatný dopad na poměry účastníků řízení. I přes to ale zákonodárce postavení insolvenčního správce v insolvenčním řízení nevymezil zcela jasně – mnoho podstatných otázek tak postavila najisto až judikatura, mnoho otázek zůstává dodnes nezodpovězeno.

      Zvlášť závažné dopady přitom mají zejména otázky spojené s nezávislostí insolvenčního správce – podjatý insolvenční správce totiž, s ohledem na rozsah jeho pravomocí v řízení, může v rámci řízení napáchat mnoho škod, a to nejen bezprostředně ve vztahu ke konkrétním procesním subjektům vystupujícím v řízení, ale i ve vztahu k důvěře v insolvenční řízení a systém jako celek. Judikatura soudů přitom ukazuje, že takové nebezpečí není jen abstraktní představou kritiků současné právní úpravy, ale nebezpečím reálným.[2]

      Požadavek na nezávislost a nestrannost osoby insolvenčního správce přitom vyplývá zejména z § 24 InsZ, shodně jako ze základních zásad insolvenčního řízení (vymezených v § 5 InsZ). Úprava je však stručná a judikatura tak postupně přispívá k vymezování požadavků, jimiž by se insolvenční řízení mělo v každém případě podrobit. Nejvyšší soud tak například v rozhodnutí 29 NSČR 107/2013 konstatoval, že „podmínky, za nichž je insolvenční správce vyloučen z insolvenčního řízení, lze v zásadě poměřovat s podmínkami určenými ustanovením § 14 odst. 1 o. s. ř.[3]“, a otevřel tak prostor pro poměřování úpravy nezávislosti a nestrannosti insolvenčních správců s úpravou nezávislosti a nestrannosti soudců.[4]

      I v otázce jmenování insolvenčního správce hraje jeho nezávislost a nestrannost klíčovou roli. V minulosti docházelo mnohdy k pochybné praxi insolvenčních soudů, když byli insolvenční správci pro konkrétní řízení jmenováni na základě nejasných kritérií a za nejasných podmínek.[5] Pravomoc jmenovat insolvenčního správce byla podle tehdejší úpravy svěřena předsedovi insolvenčního soudu (§ 25 odst. 1 InsZ v původním znění). Tento nežádoucí stav se do jisté míry podařilo napravit a aktuální znění insolvenčního zákona tak vychází z rotačního principu. Bezpochyby tak došlo k upevnění nezávislosti a nestrannosti insolvenčních správců (odhlédneme-li v tomto případě od specifické úpravy tzv. „předbalené“ reorganizace, v níž může insolvenčního správce vybírat sám dlužník), otázkou však je, zdali jsou takové záruky z pohledu právního řádu jako celku dostatečné. Hledáním odpovědí na tuto otázku se věnuje právní věda již dlouho a není ambicí tohoto příspěvku nabídnout tak komplexní pohled, klíčovým vodítkem nám však v těchto debatách může být odpověď na otázku, zdali je možné z Listiny odvodit právo na zákonného insolvenčního správce a mít tak ještě vyšší nároky na postupy jeho jmenování a záruky nezávislosti a nestrannosti.

      Ústavodárce zakotvil právo na zákonného soudce v článku 38 odst. 1 Listiny v následující podobě: „Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.“ Ačkoliv Listina tedy výslovně zmiňuje jen a pouze soudce, Ústavní soud postupně ve své rozhodovací praxi postavil najisto, že tento článek lze přiměřeně aplikovat i na jiné obdobné případy. Výslovně se zatím v tomto smyslu vyjádřil k rozhodcům: „Ústavní soud dává ve své rozhodovací praxi najevo, že základní zásady řízení platí i v řízení před rozhodci a že právo na zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny) lze přiměřeně vztáhnout i na řízení rozhodčí. Požadavek na konkretizaci a individualizaci výběru rozhodce zdůrazňuje proto, že rozhodčí řízení představuje jakýsi „odklon“ od klasického soudního řízení, proti jehož výsledku existují pouze velmi omezené možnosti soudního přezkumu (srov. nález sp. zn. II. ÚS 2164/10). Není-li tedy rozhodováno rozhodcem, jehož výběr se uskutečnil podle transparentních pravidel, nemůže být akceptovatelný ani výsledek tohoto rozhodování.[6]“ 

      Reklama
      Trestní odpovědnost právnických osob a compliance programy: praktické poznatky a zkušenosti (interaktivní seminář) (online - živé vysílání) - 5.12.2023
      Trestní odpovědnost právnických osob a compliance programy: praktické poznatky a zkušenosti (interaktivní seminář) (online - živé vysílání) - 5.12.2023
      5.12.2023 09:003 025 Kč s DPH
      2 500 Kč bez DPH

      Koupit

      Určujícím kritériem by v takovém případě mělo být právě autoritativní rozhodování o právech a povinnostech, jež se dá v tomto směru považovat za pojmový znak článku 38 odst. 1 Listiny (vizte také komentář k Listině: „Princip zákonného soudce se v plné míře uplatňuje ve všech typech soudního řízení, přiměřeně pak i v jiných řízeních, v nichž se rozhoduje o právech a právem chráněných zájmech fyzických a právnických osob (zákonem svěřených k rozhodování jinému orgánu namísto soudu)[7]“)

      Konkrétně ve vztahu k postavení insolvenčního správce přitom Ústavní soud ustáleně judikuje, že  v rámci insolvenčního řízení není ani zástupcem věřitelů, ani zástupcem dlužníka, ale je, (zejména) ve vztahu k popírání a uznávání (nepopření) pohledávek věřitelů, v postavení orgánu veřejné moci.[8] Jako takový přitom při přezkumu pohledávek autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech věřitelů – slovy Ústavního soudu: „Insolvenční správce tedy autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech věřitelů, kteří se nenacházejí v rovnoprávném postavení s insolvenčním správcem, obsah rozhodnutí nezávisí na jejich vůli. Za rozhodnutí insolvenčního správce tak lze považovat stanovisko insolvenčního správce k pohledávce věřitele na přezkumném jednání, které je vyjádřeno v seznamu přihlášených pohledávek, jenž je přílohou protokolu z přezkumného jednání.[9]“

      Není přitom možno nechat bez povšimnutí, že činnost insolvenčního správce má bezprostřední dopady dokonce i do sféry základních práv věřitelů, když popřením (či rozhodnutím nepopřít) konkrétní pohledávky nepřímo ovlivňuje poměr uspokojení jednotlivých věřitelů, a tedy v důsledku takového rozhodnutí může zasáhnout do jejich vlastnického práva. Taková rozhodnutí jsou přitom často konečná a nejsou nadále přezkoumávána (ani insolvenčním soudem)[10]. O to víc by tak mělo být v rámci insolvenčního procesu šetřeno základních práv jednotlivých procesních subjektů, a tedy měla být zajištěna co nejvyšší garance nezávislosti a nestrannosti insolvenčního správce.

      Z výše popsané povahy činnosti insolvenčního správce a výkladu práva na zákonného soudce garantovaného Listinou je tak patrné, že není žádného rozumného důvodu, proč by se toto právo nemělo přiměřeně aplikovat i ve vztahu k insolvenčnímu správci, a podpořit tak garanci vyšších standardů nezávislosti a nestrannosti insolvenčních správců. Ačkoliv není toto téma zatím výrazněji reflektováno, zejména ze strany odborné veřejnosti se objevují názory podporující tyto závěry.[11]

      Takový závěr by přitom mohl znamenat významné důsledky pro kvalitu tuzemského insolvenčního procesu, když by došlo ke zvýšení požadovaných záruk nezávislosti a nestrannosti insolvenčního správce a některé instituty insolvenčního zákona v současné podobě by tak takovým požadavkům nevyhověly a musely by být vypuštěny – jde zejména o větu druhou § 25 odst. 1 InsZ, která umožňuje výběr insolvenčního správce dlužníkem v případě tzv. předbalené reorganizace a dle našeho názoru je zcela nevyhovující požadavkům na nezávislost a nestrannost insolvenčního správce, když umožňuje činit takto jmenovanému insolvenčnímu správci nezvratné kroky, které často nejsou nijak přezkoumány a mohou mít významné dopady na postavení věřitelů v insolvenčním řízení.

      Jaroslav Kopřiva

      GLATZOVA & Co., s.r.o.

      Betlémský palác
      Husova 5
      110 00  Praha 1
       
      Tel.:    +420 224 401 440
      e-mail:    office@glatzova.com

       

      [1] RICHTER, T. Insolvenční právo. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2017, s. 152.

      [2] Vizte např. Usnesení 1 VSPH 198/2014-A-26 ze dne 5. května 2014, kde insolvenční správce přijal ustanovení insolvenčním správcem, ačkoliv byl dlužník zastoupen advokátem z téže kanceláře.

      [3] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. června 2014, sp. zn. 29 NSČR 107/2013; shodně například Usnesení ze dne 31. srpna 2015, sp. zn. 29 NSČR 110/2014.

      [4] Na druhou stranu takové vodítko přináší i celou řadu komplikací, když postavení a požadavky na výkon funkce insolvenčního správce a soudce jsou diametrálně odlišné.

      [5] RICHTER, T. Insolvenční právo. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2017, s. 154.

      [6] Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 3. dubna 2012, sp. zn. IV. ÚS 2735/11.

      [7] PEKAŘOVÁ, Lenka. Čl. 38 [Právo na zákonného soudce; veřejné projednání věci bez zbytečných průtahů; právo být osobně přítomen a vyjádřit se k věci]. In: HUSSEINI, Faisal, BARTOŇ, Michal, KOKEŠ, Marian, KOPA, Martin a kol. Listina základních práv a svobod. 1. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2021, marg. č. 7.); obdobně BAŇOUCH, Hynek. Čl.38 (Veřejné, průtahů prosté jednání před zákonným soudcem a soudem s možností vyjádření). In: WAGNEROVÁ, Eliška, Vojtěch ŠIMÍČEK, Tomáš LANGÁŠEK, Ivo POSPÍŠIL aj. Listina základních práv a svobod: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. ASPI_ID KO2_1993CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.

      [8] Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 1. července 2010, sp. zn. Pl. ÚS 14/10.

      [9] Tamtéž.

      [10] Zejména v případě, kdy insolvenční správce pohledávku nepopře, a nedojde tak k incidenčnímu sporu.

      [11] Vizte např. RICHTER, T. Insolvenční právo. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2017, s.155: „Považuji za evidentní, že zavedením pravidla § 25 InsZ v jeho znění platném od 1. 1. 2014 zavedl zákonodárce (v kombinaci s důsledky již citované judikatury Ústavního soudu ohledně povahy činnosti insolvenčního správce jako subjektu nadaného veřejnou mocí) právo na „zákonného insolvenčního správce“ velmi obdobné právu na zákonného soudce.“; a dále CÍSAŘ, J. „Zákonný“ insolvenční správce. Bulletin advokacie, 2017, č. 6, s. 46-48.


      © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


      Jaroslav Kopřiva (GLATZOVA & Co.)
      1. 9. 2022
      pošli emailem
      vytiskni článek
      • Tweet

      Další články:

      • DIP praktické otázky a odpovědi ohledně nového spoření na penzi
      • Možnost zpeněžení předmětu zadržovacího práva v řízení o soudním prodeji zástavy
      • Příklady praktického využití metody Med-Arb na skutečných případech
      • Amortizace vozů z pohledu škodní události
      • Vyvlastnění nemovitosti s duplicitním zápisem vlastnického práva
      • Plánovací smlouvy dle nového stavebního zákona – druhy a obsah
      • Specifika výslechu obětí trestné činnosti
      • „Job sharing“ – převažující výhody či nevýhody?
      • Aktuální trendy ESG reportů
      • Jak na koupi nemovitosti v Itálii?
      • Digitální identita: budoucnost digitální identity v České republice

      Související produkty

      Online kurzy

      • Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) - I. část
      • Co přináší směrnice o restrukturalizaci a insolvenci
      • Aktuální judikatura vysokých soudů k věcným právům
      • Aktuální judikatura vysokých soudů k náhradě škody
      • Předání rodinného majetku - právo jako pomocník a nikoliv nepřítel
      Lektoři kurzů
      Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
      Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
      Kurzy lektora
      JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
      JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
      Kurzy lektora
      doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
      doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
      Kurzy lektora
      Mgr. František Korbel, Ph.D.
      Mgr. František Korbel, Ph.D.
      Kurzy lektora
      doc. JUDr.  Milan Hulmák, Ph.D.
      doc. JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
      Kurzy lektora
      doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
      doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
      Kurzy lektora
      JUDr. Daniela Kovářová
      JUDr. Daniela Kovářová
      Kurzy lektora
      všichni lektoři

      Nejčtenější na epravo.cz

      • 24 hod
      • 7 dní
      • 30 dní
      • Prokura v současné judikatuře a její aplikační praxe
      • DIP praktické otázky a odpovědi ohledně nového spoření na penzi
      • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
      • Amortizace vozů z pohledu škodní události
      • Právní základ každého startupu
      • Vyvlastnění nemovitosti s duplicitním zápisem vlastnického práva
      • Možnost zpeněžení předmětu zadržovacího práva v řízení o soudním prodeji zástavy
      • Jaké výhody v předpisech zaměstnavatele po novele zákoníku práce?
      • Elektronické pracovněprávní dokumenty po novele zákoníku práce
      • Prokura v současné judikatuře a její aplikační praxe
      • 10 otázek pro … Lucii Hrdou
      • Fyzická osoba jako poskytovatel zajištění podnikatelského úvěru – jedná jako podnikatel nebo spotřebitel?
      • Jaké výhody v předpisech zaměstnavatele po novele zákoníku práce?
      • Vyvlastnění nemovitosti s duplicitním zápisem vlastnického práva
      • Amortizace vozů z pohledu škodní události
      • DIP praktické otázky a odpovědi ohledně nového spoření na penzi
      • Dohody nejen ve světle novely zákoníku práce
      • Delší dovolená nebo příspěvek na stravování?
      • Právnická firma roku 2023
      • Umělá inteligence a právo. Patrně první rozsudek ve věci umělé inteligence
      • Smluvní pokuta (po novu) v kontextu dalších aktuálních rozhodnutích Nejvyššího soudu
      • Promlčení pohledávky na zaplacení faktury
      • Českou republiku čeká transpozice další evropské směrnice v oblasti pracovního práva
      • Elektronické pracovněprávní dokumenty po novele zákoníku práce

      Pracovní pozice

      Soudní rozhodnutí

      Daň z přidané hodnoty (exkluzivně pro předplatitele)

      Úrok z vratitelného přeplatku (§ 155 odst. 5 daňového řádu) vzniká jako pohledávka daňového subjektu vůči státu a předepisuje se na osobní daňový účet v zákonem stanovené...

      Daň z příjmu (exkluzivně pro předplatitele)

      Poskytuje-li výrobce zboží peněžní odměny pro zaměstnance svých obchodních partnerů za prodej zboží určité značky v souvislosti s výkonem jejich závislé činnosti (program...

      Pobyt cizinců (exkluzivně pro předplatitele)

      Závazné stanovisko správního orgánu o možnosti vycestování cizince, tedy o tom, že mu v zemi původu nehrozí skutečné nebezpečí ve smyslu § 179 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o...

      Provoz na pozemních komunikacích

      Ustanovení § 125c odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, je nutno vykládat s ohledem na jeho smysl a účel tak, aby přehnaně přísný...

      Veřejné zdravotní pojištění (exkluzivně pro předplatitele)

      Při rozhodování o výjimečné úhradě zdravotní služby jinak ze zdravotního pojištění nehrazené (§ 16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění) musí zdravotní...

      Hledání v rejstřících

      • mapa serveru
      • o nás
      • reklama
      • podmínky provozu
      • kontakty
      • publikační podmínky
      • FAQ
      • obchodní a reklamační podmínky
      • Ochrana osobních údajů - GDPR
      • Nastavení cookies
      100 nej
      © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
      Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
      Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

      Jste zde poprvé?

      Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


      Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


      Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


      Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



      Nezapomněli jste něco v košíku?

      Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


      Přejít do košíku


      Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.