Huawei – ANO či NE, JAK a PROČ? Je čas se rozhodnout
Varování NÚKIB, EU Toolbox, nevyzpytatelný americký prezident Trump a čerstvě také podepsaná Deklarace v oblasti bezpečnosti sítí páté generace mezi USA a ČR. Kauza okolo technologické firmy Huawei nabírá nejen v České republice na obrátkách. A každého zajímá, jak to tedy nakonec bude. Situace je totiž stále nejasná. Dojde k vyloučení Huawei z budování sítí 5G v České republice nebo ne? Mnozí totiž už chtějí znát jednoznačnou odpověď.
Co doposud víme?
Bohužel, není toho mnoho. Většina jednání probíhá za zavřenými dveřmi a ke zvídavé veřejnosti žádné definitivní informace neproudí. Jasnou odpověď nemají operátoři ani další subjekty, kterých se otázka budování 5G sítí přímo dotýká. Jednoznačné stanovisko požaduje i Senát, který vyzval Vládu, aby se k této věci vyjádřila. Od NÚKIB se pak očekává vydání dlouho avizované metodiky, kterou už delší dobu připravuje. Teprve daná metodika má vymezit konkrétní měřítka pro posuzování rizikovosti všech dodavatelů a pro rozhodnutí v otázce připuštění Huawei do výstavby sítí nové generace bude zcela zásadní.
Před pár týdny byla veřejnost seznámena s Deklarací k bezpečnosti 5G. Tu za Spojené státy americké podepsal ministr zahraničí Michael Pompeo a za Českou republiku premiér Andrej Babiš. Deklarace se na rozdíl od EU Toolboxu nesoustředí na strategická a technická opatření. Naopak cílí přímo na kritéria, které mají primárně politickou povahu. Podle deklarace má být například hodnoceno, „zda dodavatelé nepatřičně nepodléhají zahraničním vlivům bez možnosti nezávislého soudního přezkumu.“ Je nutno říci, že deklarace nemá přímé právní účinky. Je tedy spíše vyjádřením shody na obecně formulovaném cíli. Otázkou ale zůstává, do jaké míry a zda vůbec budou tato kritéria promítnuta do zmíněné metodiky NÚKIB.
Situace ohledně budování 5G sítí v ČR není v tuto chvíli přehledná, a to i z důvodu vypsané aukce kmitočtů. V tomto článku proto chceme shrnout relevantní informace, které jsou ke kauze Huawei veřejně dostupné, a co z nich lze vyčíst.
Bude se Česko inspirovat v zahraničí? A pokud ano, tak u koho?
Řada států, například Francie, Itálie nebo sousední Německo či Rakousko, se vyjádřila, že k dodavatelům 5G technologií přistoupí neutrálně. Jinak řečeno, nikoho z dodavatelů již předem bez objektivního posouzení nevyloučí. Jiné státy naopak Huawei z účasti na 5G vyloučily nebo k tomu směřují. Zde mluvíme zejména o USA. Mezi evropskými státy je takový postoj v menšině. Argumentace států, které Huawei nevyloučily, spočívá zejména v tom, že odmítají diskriminaci jakéhokoli dodavatele bez konkrétních důkazů, a to bez ohledu na zemi původu. Kompromisní postoj zaujala Velká Británie. Ta sice Huawei vyloučila z oblasti kritické infrastruktury, ale její účast na dalším provozu sítí 5G umožnila.
A co na to NÚKIB?
Ten se již v minulosti vyjádřil, že „nesmí docházet k bezdůvodnému vytváření překážek hospodářské soutěže, znamenající vyloučení dodavatele, aniž byla dříve testována či zjišťována jeho případná rizikovost. To může vycházet z odborných testů, výzkumů aj., nicméně uvedené důvody pro vyloučení musí být dostatečně konkrétní a vztahující se k přímo posuzované technologii, nikoli obecně k výrobkům určitého výrobce.“ [1]
Nejaktuálnější zdroj vyjádření NÚKIB předkládá článek v Hospodářských novinách ze dne 13. května 2020, v jehož obsahu je citováno prohlášení mluvčího NÚKIB Radka Holého, který uvedl: „Máme jasný názor na to, jak by bezpečnost 5G sítí měla vypadat. Nejde jen o technologie, ale také o to, že musíme zkoumat důvěryhodnost dodavatelských řetězců.“ Článek k vyjádření mluvčího dále uvádí: „Podle něj kyberúřad přímo nezakazuje použití vybavení od Huaweie ani ZTE. Pokud operátoři splní všechny bezpečnostní požadavky, mohou je do svých systémů zapojit.“
Z citovaného vyjádření lze očekávat, že k vyloučení Huawei by předem dojít nemělo. Namísto rozlišování „vhodných“ a „nevhodných“ dodavatelů určených na základě obecných (a velmi ohebných) kritérií politické povahy by mělo být upřednostněno přísné posuzování objektivních bezpečnostních hledisek. Tedy těch, jejichž splnění lze mezi potenciálními dodavateli snadno porovnat a která nedávají prostor pro libovůli toho, kdo je bude posuzovat.
Kdo tedy bude budovat sítě nové generace?
Vzhledem k dosavadnímu vývoji lze očekávat, že hodnocení rizik konkrétních dodavatelů bude na jejich smluvních partnerech. Ti si sami posoudí, koho považují za rizikového, byť s přihlédnutím k avizované metodice NÚKIB. Tento proces může být upřesněn také legislativně, např. prostřednictvím implementace některých částí EU Toolbox. I zde patrně sehraje NÚKIB, jako garant kybernetické bezpečnosti, zásadní roli. V praxi by se dílčí změny mohly dotknout zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, popřípadě vyhlášky č. 82/2018 Sb., o kybernetické bezpečnosti.
Finální podoba kritérií pro výběr dodavatele pro rozvoj 5G sítí dosud není zcela jasná. I s ohledem na vývoj v řadě dalších států EU lze doufat, že budou nastavena neutrálně a umožní efektivní budování sítí nové generace. Tomuto vývoji nasvědčuje i nynější veřejně prezentovaný postoj NÚKIB. Za této situace tak lze očekávat, že jím vydaná metodika bude právně korektní a přistoupí k hodnocení všech dodavatelů srovnatelně a spravedlivě.
Tato metodika (případně jiné legislativní řešení) by však měla přijít co nejdříve. Neboť jakékoli otálení s sebou přináší nejen právní i ekonomickou nejistotu všech zainteresovaných subjektů, ale i opožďování technologického vývoje a s tím spojené snížení konkurenceschopnosti ČR v porovnání s ostatními státy.
Mgr. Petr Motyčka,
advokát
JUDr. Josef Sklenička, Ph.D.,
advokátní koncipient
[1] Viz metodický materiál NÚKIB „Zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT a kybernetická bezpečnost“ s platností k 29. 1. 2019, s. 6.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
