Informace pro Turisty
Pro občana Evropské unie by se měl vstup na území jiné členské země Evropské unie obejít bez formalit. V zásadě potřebuje identifikační kartu (obdoba českého občanského průkazu) nebo pas. Vstup na území jiného členského státu Evropské unie mu musí být umožněn za všech okolností. Lze jej odmítnout pouze z důvodu veřejného pořádku, vnitřní bezpečnosti či z důvodu ochrany veřejného zdraví. Ale zásadně nelze těchto výjimek zneužívat. V minulosti se již mnoho občanů Evropské unie soudilo s imigračními úřady členských zemí, které jim odmítly povolit vstup na území svých států, a žaloby obyčejně skončily u Evropského soudního dvora v Lucemburku. Dnes již existuje soustava závazných rozhodnutí Evropského soudního dvora (precedentů), která nastavila mantinely rozhodování národním imigračním úřadům ve věci odmítání povolení vstupu občanů Evropské unie na území jiných členských států. Obecně se dá říci, že se národní imigrační úřady uchylují k odmítnutí povolení vstupu občanů Evropské unie pouze v mimořádném případě.
Schengenska dohoda
V rámci Evropské unie však existuje skupina států, které podepsaly tzv. Schengenskou dohodu. Na základě této dohody signatáři mimo jiné chrání společně svou vnější hranici a odbourávají kontroly na hranicích vnitřních. Tak například, když dnes cestuje kdokoliv z Rakouska do Německa, s pasovou a celní kontrolou se téměř nikde nesetká. A toto pravidlo se týká i těch, kteří nejsou občany Evropské unie. Jakmile jednou kdokoliv vstoupí do schengenské zóny, není již důvod ho kontrolovat. Proto když získá osoba, která není občanem EU, vízum a povolení k pobytu v zemi, která podepsala Schengenskou dohodu, nepotřebuje k povolení pobytu vízum v jiné zemi, která Schengenskou dohodu podepsala také. Tak například, jestliže získal polský občan povolení k pobytu ve Francii, může se bez obav vydat do Německa. V současné době je Schengenská smlouva uplatňována v Belgii, Německu, Španělsku, Francii, Lucembursku, Nizozemsku a Portugalsku, Řecku, Itálii a Rakousku. Dánsko, Finsko a Švédsko se rozhodly aplikovat smlouvu do konce roku 1999. Francie však stále udržuje své kontroly na hranicích s Belgií.
Celní a jiné kontroly
Pokud občan EU hodlá strávit v jiné členské zemi méně než tři měsíce, nemusí svůj pobyt nikam hlásit (obyčejně to za něj vyřídí příslušný hotel, kde se ubytuje). Jestliže však chce občan EU pobývat v jiné členské zemi EU více než tři měsíce, měl by požádat o povolení k pobytu pro občany Evropské unie, které obdrží automaticky.
Kontroly v rámci vstupu na území jiného členského státu EU jsou ojedinělé v případě, že státy podepsaly Schengenskou dohodu. Ve státech, které nejsou součástí schengenské zóny (Británie a Irsko), zažije občan Evropské unie velmi formální kontrolu. Nelze u něho zkoumat, kam jede a proč cestuje do dané země. Pro rychlejší odbavení existují zvláštní vstupy pro občany Evropské unie. Stejný postup je rozšířen na Norsko a Island, protože oba státy jsou členy Severské pasové unie, která byla založena před vstupem Švédska a Finska do Evropské unie. Mezi Norskem a Islandem na jedné straně a zeměmi Schengenu na straně druhé byly podepsány příslušné dohody.
Občan Evropské unie také nepodstupuje při cestování v rámci Evropské unie celní kontrolu, neboť se pohybuje v rámci Vnitřního trhu. Cestující letadly vždy obdrží ke svým zavazadlům zelený přívěšek, který celní orgány upozorní, že dané zavazadlo nepodléhá celní kontrole. Na druhé straně si všechny národní státy vymínily celní kontroly v případě podezření z pašování drog, převážení pornografie, pašování zbraní a střeliva. Legální cestou lze převážet zbraně a střelivo pouze tehdy, pokud osoba vlastní Evropský zbrojní pas. Léky je možno převážet pouze pro osobní potřebu.
Otázka peněz
Co se týká peněz, je teoreticky možné převážet jakékoliv množství, protože existuje svoboda pohybu kapitálu. Některé členské státy se však uchylují k omezení hotovosti od 2000 do 10 000 euro a některé země vyžadují informace o dovážené hotovosti pro statistické účely (Francie, Itálie, Řecko).
Domácí zvířata
Domácí zvířata je možno zcela volně převážet v rámci Evropské unie, pokud prošla očkováním v jedné z členských zemí Evropské unie. Výjimku tvoří Velká Británie a Irsko, kde musí každé domácí zvíře projít až šestiměsíční karanténou, a Švédsko, kde je karanténa dvouměsíční a zvíře musí podstoupit krevní zkoušku.
Cestování automobilem
Cestování automobilem probíhá také bez problémů. Národní řidičská oprávnění jsou platná na celém území EU. Unie dnes pouze sjednocuje ve všech státech EU povinnost mít zapnuty bezpečnostní pásy a v případě převozu dětí vlastnit autosedačky. Povolené rychlosti a povolená norma alkoholu v krvi se různí. Cestuje-li občan zapůjčeným automobilem, je vyžadováno potvrzení o půjčení jak z autopůjčovny, tak například od rodičů. Neměly by také nastat problémy v případě odpovědnosti za škodu způsobenou autohavárií. Vzhledem k tomu, že se v rámci Evropské unie státy přiklánějí k povinnému pojištění, je většina majitelů aut pojištěna. V případě zranění je možno od pojišťovny obdržet až 35 000 euro a v případě poškození majetku až 100 000 euro. Samozřejmě, že výsledná suma závisí na pojišťovně. Není-li účastník dopravní nehody není pojištěn, vede si každá členská země povinně pojišťovací fond, z něhož jsou občané EU nepocházející z dané země v případě nutnosti odškodněni.
Zdroj: Euroskop
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz