epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    2. 12. 2014
    ID: 96246upozornění pro uživatele

    Jak moc závazná či argumentačně použitelná jsou rozhodnutí Ústavního soudu?

    Nikoli, tento článek nemá za cíl zpochybňovat autoritu Ústavního soudu při rozhodování ústavněprávních otázek. Na druhou stranu je však dobré vědět, že závaznost rozhodnutí Ústavního soudu rozhodně není uniformní či snad automaticky daná. Pro někoho možná překvapivě se totiž pohybuje na škále „100% závaznost“ až „téměř úplná nezávaznost“, a to v závislosti na druhu rozhodnutí, procesní situaci a na tom, zda jde o ratio decidendi či obiter dictum. To má samozřejmě vliv též na argumentační použitelnost jednotlivých rozhodnutí.

     
     Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář
     
    Závaznost precedenční

    Základní pravidlo ohledně závaznosti rozhodnutí Ústavního soudu vyplývá z čl. 89 odst. 2 Ústavy, podle kterého jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soud závazná pro všechny orgány i osoby. Tento článek vykládá Ústavní soud tak, že z něj obecným soudům vyplývá povinnost sledovat „ratio decidendi“, tj. vyložené a aplikované nosné pravidlo (rozhodovací důvod), o něž se výrok nálezu Ústavního soudu opírá (viz např. nález III. ÚS 252/04 ze dne 25. 1. 2005).

    To je ovšem „pouze“ základní pravidlo, vyjadřující tzv. závaznost precedenční. Tu lze vyjádřit též tak, že již učiněný výklad Ústavního soudu by měl být východiskem pro rozhodování následujících případů stejného druhu. Jinými slovy, obecné soudy musí respektovat ústavněprávní výklady Ústavního soudu, tj. jím vyložené a aplikované nosné právní pravidlo (rozhodovací důvod), o něž se výrok předmětného nálezu opíral, tzn. následovat precedenty. Ústavní soud totiž není sám, kdo rozhoduje spory týkající se ústavních otázek – v oblasti základních práv jsou i obecné soudy orgány ochrany ústavnosti, s čímž souvisí Ústavním soudem často vyslovovaná doktrína o „regulativních idejích“ a „vyzařování ústavních principů“ do obyčejného práva.

    Závaznost kasační

    Přísnější než závaznost precedenční je tzv. závaznost kasační. V tomto ohledu Ústavní soud např. ve svém nálezu Pl. ÚS 4/06 ze dne 20. 3. 2007 uvedl, že v situaci rei iudicatae jsou požadavky plynoucí z čl. 89 odst. 2 Ústavy přísnější, než v situaci precedentu plynoucího z rozhodování v jiných, byť podobných případech. Při rozhodování následném je tedy soud, kterému věc byla prostřednictvím kasace vrácena k dalšímu řízení, vystaven požadavku přísnějšímu, totiž vázanost nálezu Ústavního soudu promítnout (a respektovat) nikoli coby „všeobecnou“, nýbrž jakožto „konkrétní“, založenou přímo ve věci posuzované, resp. jako závaznosti, která se týká konkrétní a Ústavním soudem posouzené (rozhodnuté) věci. Důvod pro tuto „přísnější“ závaznost je zřejmý – právní spory a soudní řízení musí být někdy dokončeny a nesmí pokračovat jako věčný „ping-pong“ mezi soudními orgány, které si trvají na svém.

    Proč vůbec rozlišovat precedenční a kasační závaznost?

    Praktický rozdíl mezi závazností precedenční a kasační spočívá v tom, že u závaznosti precedenční Ústavní soud připouští možnost „judikatorního dialogu“ mezi Ústavním soudem a obecnými soudy, jakožto opaku „jednosměrného diktátu“ Ústavního soudu (viz opět nález III. ÚS 252/04 ze dne 25. 1. 2005). Vzhledem k nepřetržitému vývoji judikatury Ústavního soudu si totiž i Ústavní soud musí ponechat otevřenou možnost, aby svou judikaturu modifikoval anebo i překonal. Aby ovšem případný „judikatorní dialog“ měl smysl, musí obecné soudy precedenční judikaturu Ústavního soudu tzv. „reflektovat“, tedy určitým způsobem respektovat. „Reflektovat“ ústavněprávní výklad Ústavního soudu znamená následovat ho ve skutkově podobných případech, anebo přednést seriozní argumenty, které vedou k závěru, že vzhledem k relevantním skutkovým rozdílům není vhodné aplikovat již vyslovený princip v tomto dalším případě. Jedině tak je možné kvalifikovaně vést dialog a předkládat relevantní argumenty, které mohou Ústavní soud vést k případné změně judikatury.

    Nesrovnatelnost precedenční síly nálezů Ústavního soudu oproti jeho usnesením

    Zatímco již zmiňovaný čl. 89 odst. 2 Ústavy hovoří v obecné rovině o „rozhodnutích“ Ústavního soudu, § 54 odst. 1 ZÚS tato rozhodnutí člení na nálezy (kterými Ústavní soud rozhoduje ve věci samé) a usnesení (kterými rozhoduje v ostatních věcech); mezi těmito druhy rozhodnutí pak zmiňované ustanovení činí značné rozdíly. Tak např. podle § 59 ZÚS se ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu vydávají všechny nálezy přijaté Ústavním soudem (odst. 1), kdežto v případě usnesení pouze v případě, že se na tom usnese plénum Ústavního soudu (odst. 4). Z hlediska rozdílu mezi závazností nálezu a usnesení je pak podstatný zejména § 23 ZÚS, ze kterého vyplývá nutnost předložit příslušnou otázku plénu Ústavního soudu pouze v případě, že senát v souvislosti se svou rozhodovací činností dospěje k právnímu názoru odchylnému od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu (nikoliv tedy usnesení).

    Právě z výše uvedeného právního rámce Ústavní soud mj. ve svém nálezu IV. ÚS 301/05 ze dne 13. 11. 2007 dovodil, že „precedenční síla kteréhokoliv nálezu je nesrovnatelná s precedenční silou kteréhokoliv usnesení“. K tomu dále uvedl, že zatímco každý nález je všeobecného (precedenčního) významu, mezi usneseními by mohly mít precedenční účinky maximálně jenom ty, které Ústavní soud usnesením svého pléna vybral pro publikaci ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu. Z toho Ústavní soud dovodil, že povinnost respektovat dřívější rozhodnutí Ústavního soudu se vztahuje primárně (a téměř výlučně) na nálezy.

    Závaznost či obsah usnesení Ústavního soudu nelze přeceňovat

    Z výše uvedeného vyplývá, že argumentovat právními názory Ústavního soudu obsaženými (často jakožto obiter dictum) v jeho odmítacích usneseních je dosti nepřípadné. Na to ostatně upozorňuje též sám Ústavní soud, když např. ve svém nálezu I. ÚS 643/06 ze dne 13. 9. 2007 výslovně uvedl, že odmítnutí ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněné neznamená potvrzení zákonnosti právního názoru obsaženého v rozhodnutí napadeném ústavní stížností. K tomu na vysvětlenou doplnil, že množina ústavně nesouladných rozhodnutí je řádově menší, než množina rozhodnutí nezákonných, když ne každá nezákonnost zakládá též protiústavnost, resp. porušení základních práv a svobod (tzn. že pojmy ústavně konformní a zákonný nelze ztotožnit).

    V citovaném nálezu je dále uvedeno, že účelem řízení o ústavní stížnosti je ochrana základních práv či svobod, což se promítá i do povahy a obsahu odmítacích usnesení, která plní mj. funkci jistého procesního ventilu uvolňujícího rozhodovací kapacitu, a rozhodně nemůže poskytovat alibi pro orgány veřejné moci, které však kvazimeritorní (a často i nemeritorní) rozhodnutí soudů chránících základní práva, takto užívají – jako potvrzení svých právních názorů.

    Výše uvedeného si je vědom též Nejvyšší soud, zejména pak v případech, kdy se mu nezávaznost usnesení Ústavního soudu „hodí“. Např. ve svém rozsudku ve věci spis. zn. 30 Cdo 3430/2011 ze dne 26. 4. 2012 (R 102/2012) účastníkovu „ústavněprávní argumentaci“ odmítacím usnesením Ústavního soudu vyvrátil slovy, že „tento dílčí závěr vyslovený v nemeritorním usnesení má povahu tzv. obiter dictum, vysloveného nad rámec řešené věci, a obecné soudy proto nezavazující“. Nebo v případě rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci spis. zn. 29 Cdo 1301/2013 ze dne 17. 7. 2013 (R 99/2013), ve kterém poukaz odvolacího soudu na rozhodnutí Ústavního soudu označil Nejvyšší soud za „bezcenný“ s tím, že jde o „pouhé“ usnesení Ústavního soudu.

    Závěr

    V advokátní i soudní praxi je argumentace rozhodnutími Ústavního soudu dosti frekventovaná, aniž by často rozlišovalo, zda jde o nálezy či „toliko“ odmítací usnesení, která přitom tvoří cca 85 % rozhodnutí Ústavního soudu. Závaznost či argumentační významnost této převážné většiny rozhodnutí je přitom z výše uvedených důvodů značně omezená, aniž by to ovšem ze strany soudů či účastníků řízení bylo vždy dostatečně reflektováno. Na druhé straně ovšem nelze říci, že by odmítací rozhodnutí byla pro právní argumentaci bez významu – je třeba zdůraznit, že odmítnutí ústavní stížnost pro její zjevnou bezdůvodnost nesporně znamená, že napadené rozhodnutí obecného soudu (a v něm obsažené ratio decidendi) je ústavněprávní konformní a z hlediska ústavních kautel tedy nenapadnutelné. Že na základě ústavněprávní nenapadnutelnosti nelze bez dalšího argumentovat ve prospěch nenapadnutelnosti v rovině jednoduchého práva, je věřím z výše uvedeného již zřejmé.


    MUDr. Mgr. Daniel Mališ, LL.M.

    MUDr. Mgr. Daniel Mališ, LL.M.,
    advokát


    Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář, s. r. o. 

    Longin Business Center
    Na Rybníčku 1329/5
    120 00 Praha 2

    Tel.: +420 296 368 350
    Fax: +420 296 368 351
    e-mail: law.office@mn-legal.eu


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    MUDr. Mgr. Daniel Mališ, LL.M. ( Mališ Nevrkla Legal )
    2. 12. 2014
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • S evropskou společností napříč EU aneb přemístění sídla SE
    • DEAL MONITOR
    • Glosa z veřejného práva - aneb velezrádné hodinky, vlastizrádné holínky
    • Veřejné právo – Má být prezident automatem na podpisy?
    • DEAL MONITOR
    • Dvě krátké únorové právnické glosy pro zlepšení nálady při čekání na jaro
    • Kreativní byrokracie a dělba moci ve státě
    • Glosa - Veřejné právo aktuálně - Prezident zákony nenavrhuje
    • Recenze : FRUMAROVÁ, K., GRYGAR, T. a kol. Správní soudnictví. Praha: Leges, 2022, 672 s.
    • DEAL MONITOR
    • Zemřel velikán českého práva profesor Zdeněk Češka

    Související produkty

    Online kurzy

    • Poskytování dotací optikou správního soudnictví
    • Framing v online prostředí a právo na sdělování autorských děl veřejnosti
    • Nová právní regulace digitálního trhu a služeb
    • Posuzování platnosti autorskoprávních licencí
    • Vybrané aspekty nového zákona o odpadech
    Lektoři kurzů
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
    Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
    Kurzy lektora
    JUDr. Josef Donát, LL.M.
    JUDr. Josef Donát, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
    JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Micková
    Mgr. Michaela Micková
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    Mgr. Libor Zbořil
    Mgr. Libor Zbořil
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Doručování v pracovním právu e-mailem?
    • Pořizování nově upisovaných akcií jako veřejná zakázka? Už snad ne
    • Právní aspekty vícestranné směny nemovitostí
    • Karanténa byla postavena na roveň dočasné pracovní neschopnosti - je ochrannou dobou a platí během ní zákaz výpovědi (i když s výjimkami)
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Náhrada škody zaměstnancem, břemeno tvrzení, břemeno důkazní
    • Zánik ručení jednatele za dluhy společnosti z důvodu promlčení
    • Náhrada škody
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Doručování v pracovním právu e-mailem?
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Dlužník, oddlužení, IČO a datová schránka?
    • Nové pojetí moderace smluvní pokuty podle Nejvyššího soudu
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Obvyklé vybavení rodinné domácnosti
    • Změna moderace smluvní pokuty jako další rána pro věřitele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Nesprávné právní posouzení věci důvodem pro obnovu řízení
    • Zásadní změna rozhodovací praxe v oblasti modernizace smluvní pokuty

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Dokazování – zpožděný let (exkluzivně pro předplatitele)

    Zákonem stanovená částka nemůže být absolutní či jedinou mezní hranicí pro připuštění ústavněprávního přezkumu ve výjimečných případech zásadních pochybení orgánů...

    Náhrada škody zaměstnancem, břemeno tvrzení, břemeno důkazní

    Zákonem stanovený zákaz používat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele je absolutní; stanovení rozsahu souhlasu k použití výrobních a pracovních...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o péči o nezletilé jsou obecné soudy povinny vyvarovat se paušálních (a v obecné rovině nevalidních) argumentů proti střídavé péči jako je útlý věk dítěte,...

    Svoboda projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Politický projev požívá nejvyšší ochrany, neboť možnost kohokoli vyjádřit se bez strachu z postihu k věcem veřejným a vynášet o nich hodnotící soudy je klíčová pro řádné...

    Vyloučení soudce (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní stížnost směřující proti usnesení soudu, kterým bylo rozhodnuto, že soudce není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci, o níž má rozhodovat nebo v ní má činit úkony...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.