Jak postupovat při určení náhrady za převzetí zákaznické základny?

Zákaznickou základnou se nepochybně rozumí skupina zákazníků, kteří přichází na dané místo, kde je provozovna, kde zákazníci jsou nosným prvkem (restaurace, hotel, apod. ). Jsou to osoby, kteří přichází k danému místu, protože získalo svoji dobrou pověst. Abych použil příklad, který již je zřejmý a přitom mě nikdo nemůže nařknout z podpory stávajícího provozu, takovým místem by nepochybně byl bufet Koruna. Tedy, kdo by provozoval na místě bufetu Koruna jakékoliv bufetové zařízení, vždy by těžil ze zákaznické základny svázané s místem a s pověstí – úrovní kuchyně a stravy zde poskytované včetně ostatního rozsahu služeb. Zde nacházíme základní prvek pro posuzování převzetí zákaznické základny. Při stanovení nákladů vytvoření zákaznické základny je možno vycházet z toho, jaká byla zákaznická základna (kvantita prodeje a obratu) na straně stávajícího nájemce, jakou vytvořil (kvalitativní složení) a jaké zákaznické základy, tedy dobré pověsti, za kterou je zákazníci jdou, dosáhl (součin kvantity a kvality – ekonomického potenciálu).

Jednou z nepochybných závěrů je, že nemůžeme vztáhnout otázku zákaznické základny k výlučně k otázce zisku. Zisk – aktuální - je marginální pro posouzení.
 
Zákaznická základna, tedy náklady na její vytvoření, dobrá práce obchodníka, organizace práce a fungování provozovny, reklama a know-how, nemající specifickou povahu, ale vztahující se ke konkrétnímu místu a času, jsou v podstatě nákladovou položkou a nezáleží na tom, jaký zisk je ve vztahu k nim dosahován. Záleží, jaký je zisk budoucí. Důležité je ale současně – a to podtrhuji – nejen jakou zákaznickou základnu si příslušný „podnik“ vytvořil, ale jaká přechází na nového nájemce. Je nepochybné, že pokud byl na místě provozován bufet Koruna a nově bude na místě provozováno stravovací zařízení ve formě provozovny řetězce rychlého občerstvení nadnárodní značky, k žádnému přechodu zákaznické základny nedojde, nebo k tak minimálnímu, který by nestál za řeč. Naproti tomu přechod nově získané zákaznické základny, naopak bude vysoce ceněný, pokud bude vytvořena nová provozovna – opět příklad -pivnice „U Bumbálka“, hojně navštěvovaná, a nový nájemce ji tak říkajíc – převezme. Je nepochybné, že zde můžeme ocenit jako nehmotnou složku vše dobré, za čím zákazníci „ jdou“. Tak jako dobrý pracovník a vedoucí má svoji cenu, a průměrný pracovník svoji cenu, je stejná cena pro stanovení zákaznické základny. Dojde-li k přechodu zákazníků do nového obchodu, což lze vysledovat kupříkladu pomocí rozsahu tržeb, osob navštěvujících stejné místo apod., tak lze tuto částku stanovit zřejmě nejlépe  jako procento z nákladů na reklamu, z nákladů na vedení provozu, z nákladů na personální obsazení,  a z nákladů na fyzickou úpravu interiéru předmětné provozovny, a to uvádím  příkladmo. Domnívám se, že oprávněné je požadovat cca 10 – 25% těchto nákladů, vycházeje z názoru na „spravedlivé uspořádání věcí".
 
Nelze opomenout, že smyslem zákonné úpravy nepochybně jest, aby někdo nepřišel k tomu, čemu se říká „bez práce nejsou koláče“. A aby ten, kde se zasloužil o vytvoření zákaznické základny, byl odškodněn. Proto se domnívám, že přístup při stanovení ceny zákaznické základny, vycházející z principu stávajících nákladů na pořízení zákaznické základny a rozsahu jejího převzetí budoucím nájemcem, je přístup oprávněný a lze oprávněně požadovat po znalcích z oboru ekonomika podnikání nebo ekonomických poradcích, aby v tomto duchu stanovili  základní body stanovení zákaznické základny a její ceny pro účely vypořádání ve smyslu ust. § 2315 obč. zák.
 



JUDr. Václav Vlk,
advokát


MORENO VLK & ASOCIADOS
advokátní kancelář

Sokolovská 32/22  
186 00 Praha 8

Tel.:    +420 224 818 736
Fax:    +420 224 818 736  
e-mail:    praha@moreno-vlk.eu  


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz