Jaké informace mohou být zpřístupněny při due diligence společnosti?

Koupi obchodního podílu na společnosti s ručením omezeným často předchází důkladná prověrka (due diligence) všech právních, finančních, obchodních a ostatních poměrů takové společnosti. Jednatelé společností, které jsou předmětem takového obchodu svých společníků, však málokdy vědí, jaké informace o společnosti mohou, resp. musí sdělit společníkům, resp. zájemcům o koupi jejich obchodních podílů.

Důvěrné informace mají cenu zlata

Jednatelé mají především povinnost zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu. Měli by tedy vždy dostatečně zajistit mlčenlivost všech osob, kterým poskytují důvěrné informace o společnosti. I když se tato povinnost v praxi často opomíjí, měli by jednatelé zajistit i mlčenlivost společníků, protože ti důvěrné informace získané od jednatelů dále sdělují zájemcům o koupi obchodních podílů.

Lze jistě doporučit, aby tyto informace byly výslovně označeny jako důvěrné. V takovém případě je totiž osoba, které jsou sdělovány, nesmí prozradit nikomu dalšímu ani je jinak zneužít. Kdo poruší tuto povinnost, je povinen k náhradě škody; a není přitom důležité, zda nakonec bude smlouva skutečně uzavřena.

Jaké informace o společnosti lze poskytnout

Právo společníka na informace a zpřístupnění dokladů společnosti není neomezené. Zahrnuje pouze nezbytné podklady k tomu, aby společník získal rozumný přehled o záležitostech společnosti (půjde hlavně o rozsah a strukturu majetku a závazcích společnosti a o významnější obchodní smlouvy).

Společníci mohou tyto informace získat na valné hromadě nebo nahlížením do dokladů společnosti, k jejich kontrole však mohou zmocnit i auditora či daňového poradce.

Informace o společnosti nelze samozřejmě získávat od jiných osob, zejména ne od zaměstnanců společnosti, ti jsou vázáni povinností mlčenlivosti podle zákoníku práce.

Právo společníka na informace zahrnuje jak právo nahlížet do dokladů společnosti a pořizovat si jejich kopie, tak i právo na to, aby informace, jež takto získat nelze nebo lze jen za nepřiměřené námahy a nákladů, sdělil společníkovi jednatel.

Společník má jistě také právo prodat svůj obchodní podíl, a tudíž je oprávněn vyžádat si od jednatelů veškeré analytické informace o společnosti, tj. takové informace, které si nemůže obstarat z veřejných zdrojů nebo nahlížením do dokladů společnosti.

Jak je to s obchodním tajemstvím?

I když to možná některé jednatele překvapí, má společník právo i na informace, které tvoří obchodní tajemství společnosti. Ačkoli povinnost chránit obchodní tajemství vyplývá jak pro společníky, tak pro jednatele přímo z povinnosti loajality vůči společnosti, lze doporučit, aby si jednatelé zajistili mlčenlivost společníků písemnou smlouvou a aby si následně společníci zajistili podobnou mlčenlivost u zájemců o koupi jejich obchodních podílů.

Taková smlouva je důležitá i z jiného hlediska: je z ní totiž patrný smluvní vztah se společností, což je důležitý znak skutkové podstaty porušení obchodního tajemství v rámci nekalé soutěže.

To je velmi důležité, protože ke spáchání trestného činu, jakým je porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže nebo zneužití informace a postavení v obchodním styku, je zapotřebí prokazovat úmysl, což bývá v praxi často obtížné.

Kam už právo na informace nesahá

Soudy především dovodily, že právo na informace nesmí být vykonáváno šikanózním způsobem, tedy tak, že by společník svévolně zneužíval svá práva vůči společnosti.

Právo společníků na informace se jistě nevztahuje na osobní údaje, které lze poskytnout pouze se souhlasem těch, kterých se týká, tedy zejména zákazníků a zaměstnanců společnosti.

Společník též musí v rámci obecné prevenční povinnosti zajistit mlčenlivost zájemců o koupi obchodního podílu a vůbec všech třetích osob ohledně důvěrných informacích týkajících se společnosti, a to včetně obchodního tajemství. Společník je totiž povinen učinit vše, co po něm lze spravedlivě požadovat, aby zamýšleným prodejem svého obchodního podílu neúměrně a neodůvodněně neohrozil další činnost a existenci společnosti, jinak by mohl odpovídat společnosti za veškeré takto způsobené škody.

Několik praktických rad. Mlčeti zlato?

Informace o společnosti by měli kupujícím spíše poskytnout sami společníci. Jednatelé jsou totiž oprávněni poskytnout tyto informace pouze společníkům.

Jestliže by ovšem společníci na jednatelích požadovali, aby jednatelé sami poskytli informace o společnosti potenciálním kupujícím přímo, lze jen doporučit, aby si jednatelé předem opatřili souhlas valné hromady, který stanoví, jaké informace mohou být v rámci due diligence poskytnuty třetím osobám. Zároveň by všichni společníci měli vyslovit svůj souhlas s tímto postupem v příslušné dohodě o zachování důvěrnosti informací, kterou by v takovém případě uzavírali jednatelé společnosti, její společníci a zájemci o koupi obchodního podílu. Tak by v dohodě o zachování důvěrnosti informací měli sami společníci výslovně zmocnit jednatele k poskytnutí stanoveného okruhu informací potenciálním kupujícím.

Dalším praktickým typem je obrácení důkazního břemene tak, aby v případě podezření, že kupující porušil dohodu (např. předal důvěrné informace třetí osobě), musel kupující u soudu prokázat, že své povinnosti neporušil. To má význam zejména kvůli případnému nároku na náhradu škody způsobené poskytnutím takových informací třetí osobě k tíži společnosti.

Je ovšem myslitelné, aby sami jednatelé po předchozí důkladné analýze všech okolností rozhodli, že některé informace o společnosti potenciálním kupujícím poskytnou sami, a to zejména v případech, kdy je společnost podkapitalizovaná nebo jinak ohrožena na své existenci, stávající společníci nechtějí nebo nejsou schopni tuto situaci řešit a lze důvodně očekávat, že nový společník společnosti v tíživé situaci pomůže (novým kapitálem, technologiemi, přístupem na nové trhy, know-how apod.). Tím však jistě není dotčena povinnost jednatelů zavázat takové zájemce povinností mlčenlivosti.

Osoby, které se mají dozvědět důvěrné informace o společnosti (ať už to jsou její společníci nebo kdokoli jiný), je tedy potřeba především zavázat mlčenlivostí tak, aby tento závazek pokrýval veškerá potenciální rizika pro společnost, a to včetně rizika naplnění nekalosoutěžních skutkových podstat těmito osobami. Přitom informace o společnosti mohou třetím osobám poskytovat bez dalšího pouze společníci, i ti však musí tyto osoby zavázat mlčenlivostí.

Přes všechna tato opatření lze navíc doporučit, aby veškeré dokumenty a informace, které mají být poskytnuty třetí straně, byly předem pečlivě analyzovány a příp. anonymizovány, aby nemohly být zneužity v rámci konkurenčního boje (údaje o klientech, obchodních partnerech, obchodních zástupcích a externích spolupracovnících, obchodní podmínky sjednané s dodavateli, obchodní plány, cenové kalkulace, bilance, obsahy účetních knih atd.).

Mgr. David Vosol, M.B.A.