Jednání o vrácení Tokáně Kinskému odpadlo, advokát měl námitku

   "Neposkytuje mému klientovi záruku na spravedlivý proces," prohlásil Čapek. Soudkyně až po závěrečných řečech při první dnešní kause Kinský versus obec Prysk připustila, aby právní zástupkyně obce předložila další důkazy. Němečková pak důkazy přečetla. "Porušila závažným způsobem nejen procesní předpisy, ale i ústavnost země a postavila se na stranu žalované obce Prysk," vysvětlil Čapek. Soudkyně námitku proti podjatosti odmítla a vynesla rozsudek ve prospěch Prysku. Podle ní je čtení důkazů po závěrečných řečech součástí probíhajícího řízení.

    Na tom, zda je zvolený postup správný, se právníci a soudci nemohou dohodnout. Například podle brněnského právníka Richarda Nováka je za určitých okolností možné navrhnout nové důkazy i po přednesu závěrečných řečí. Občanský soudní řád nechává na soudci, zda k návrhu nových důkazů přihlédne nebo ne. Nově předložené důkazy však musí být přesně specifikovány, aby mohl soudce hned rozhodnout. Ačkoli takové situace nebývají u soudu obvyklé, jako právník má s takto předloženými důkazy osobní zkušenost.

    "Mě, jako trestněprávnímu právníkovi, by to nedělalo problémy, ale vím, že v civilním procesu je proti tomuto postupu averze," řekl ČTK místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera.

    Podle názoru jednoho z brněnských soudců ale soudní řád nepovoluje po závěrečných řečech, respektivě po skončení důkazního řízení, uplatňování nových důkazů. Pokud jsou předloženy, soud by na ně neměl brát zřetel, uvedl soudce.

    Na začátku jednání o Tokáni, jež patří ministerstvu vnitra, podal Čapek námitku pro podjatost soudkyně znovu. Němečková jednání ani nezahájila. Advokátovu námitku předloží k posouzení vrchnímu soudu.

    Námitku pro podjatost si v minulosti od Čapka vysloužily i děčínská soudkyně Jana Havlová a litoměřická soudkyně Ivetta Hořejší. Námitku proti Havlové krajský soud neuznal, o námitce proti Hořejší teprve rozhodne.

    Vydání Tokáně Kinskému zamítl loni 9. října Okresní soud v Děčíně. Soudkyně Jana Havlová sice uznala, že Kinský byl majitelem loveckého zámečku, ale s odkazem na Pařížskou dohodu o reparacích z roku 1945 a Benešovy dekrety jeho žalobu zamítla. Podle reparační dohody připadl tehdejšímu Československu německý majetek a vlády měla za povinnost zajistit, aby se nevrátil do německých rukou, připomněla Havlová ve zdůvodnění rozsudku. Čapek se proti němu odvolal ke Krajskému soudu v Liberci.