Již tři měsíce po volbách se vládní koalice otřásá v základech

Již tři měsíce po volbách dostala
vládní koalice v České republice do krizové situace. Sněmovna
odmítla vládní balík daňových změn kvůli unionistce Haně
Marvanové, která jako jediný koaliční zákonodárce hlasovala
proti. Premiér Vladimír Špidla (ČSSD) mluví o porušení koaličních
dohod, vicepremiér Cyril Svoboda (KDU-ČSL) dokonce o rekonstrukci
vlády. Potvrdily by se tak teorie politologů, kteří současné
koalici ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU, která má ve sněmovně
většinu jediného hlasu, předpovídali krátkou dobu života.
Už před červnovými volbami do Poslanecké sněmovny dávali
představitelé jednotlivých stran najevo, že vláda sociální
demokracie a tehdejší Koalice (KDU-ČSL a Unie svobody-DEU) má
velké šance vystřídat menšinovou vládu ČSSD, která byla po čtyři
roky u moci především díky opoziční smlouvě s ODS. Výsledky voleb
však tuto možnost výrazně zkomplikovaly - Koalice totiž ve
volbách neuspěla a získala celkem pouze 21 mandátů.
Ztráty utrpěli především unionisté, jejichž poslanecký klub
má nejmenší možný počet deseti členů, a to včetně dvou
nezávislých - Táni Fischerové a Svatopluka Karáska. Díky
preferenčním hlasům se ze společné kandidátky Koalice dostalo do
sněmovny více lidovců a bez mandátu zůstali i někteří vysocí
představitelé unie.
I přes křehkou většinu ve dvousetčlenné sněmovně předseda
vítězné sociální demokracie Vladimír Špidla dostál svým
předvolebním slibům a nabídl stranám Koalice jednání o společné
vládě. Již při jednání o vládním programovém prohlášení se
ukázalo, že především Unie svobody-DEU bude muset ze svých
proklamovaných zásad výrazně ustoupit. ČSSD využila své převahy a
do vládního programu promítla většinu stranických priorit.
V průběhu koaličních jednání rezignovala Marvanová na funkci
předsedkyně unionistů a vedení strany dočasně převzal první
místopředseda Ivan Pilip. Marvanová měla výhrady především k
rozpočtovému programu vznikajícího kabinetu. Vzhledem k tomu, že
je zároveň i poslankyní, její postoj již předem znejistil
stabilitu budoucí vlády. V má ČSSD 11 křesel a KDU-ČSL a Unie
svobody-DEU po třech.
Již při hlasování o novém vedení sněmovny se ukázalo, že
vládní koalice není zcela jednotná. Předsedou sněmovny byl
Lubomír Zaorálek (ČSSD) zvolen až ve druhém kole, když jeho
protikandidátem byl Václav Klaus (ODS). Také při volbě
místopředsedů se projevily neshody a pro značnou část ČSSD
kontroverzní Hana Marvanová byla zvolena až napočtvrté. Přes
všechny výhrady však Marvanová vládu při hlasování o důvěře
podpořila, stejně jako všichni ostatní koaliční poslanci.
Averze některých poslanců ČSSD vůči Marvanové tím ale
neskončila, což se ukázalo při volbě šéfa mediální komise. Tím
měl být podle koaličních dohod představitel Unie svobody-DEU a
jediným zástupcem unie v komisi je právě Marvanová. Ta však jako
jediná z vládních poslanců hlasovala s opozicí pro zřízení
parlamentní vyšetřovací komise, která měla objasnit možnou
korupci při zadávání veřejných zakázek na ministerstvu zahraničí.
Komise sice nakonec nevznikla, ale při volbě předsedy mediální
komise Marvanová neuspěla. Ona sama to označila za porušení
koaličních dohod a vzdala se další kandidatury.
Marvanová není se svým názorem ve straně osamocena.
Nespokojenost některých členů Unie svobody-DEU s politikou vlády
se projevovala i v dalším období a jedním z důsledků je i nedávný
vznik pravicové platformy v unii. Kritika vstupu do vládní
koalice se ozývá především z Prahy, kde má unie tradičně
nejsilnější pozici.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz