K novele zákona o významné tržní síle

Účinnost novely byla stanovena k prvnímu dni druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení ve Sbírce zákonů, a připadla tak na 1. leden 2023. V souladu s článkem 1 odst. 4 směrnice UTP novela obsahuje v článku II odst. 1 přechodnou úpravu, dle níž smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti novely, jež nebudou odpovídat novelizovanému znění zákona, musí být uvedeny do souladu se zákonem nejpozději do dvanácti měsíců ode dne nabytí účinnosti novely, tedy do 1. ledna 2024.

K témuž dni jako novela vešla v účinnost i metodika Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pro posouzení významné tržní síly s názvem Výpočet ročního obratu podle zákona o významné tržní síle, jež se zabývá způsobem výpočtu obratu odběratelů, dodavatelů a jejich aliancí (dále také jen „Metodika ÚOHS“ nebo „Metodika“). Nejedná se nicméně ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o právně závazný výklad pravidel pro zjišťování obratu dodavatelů, odběratelů a jejich aliancí. Jak ostatně Metodika také výslovně upozorňuje, závazný právní výklad zákona o významné tržní síle Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podává pouze v rozhodnutích vydaných ve správním řízení po komplexním posouzení konkrétních skutkových a právních okolností případu.[3]

Vzhledem k tomu, že ke dni nabytí účinnosti novely nebylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno české znění doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků, Ministerstvo průmyslu a obchodu sdělením jej vyhlásilo ve Sbírce zákonů dne 5. ledna 2023, tedy postupem předvídaným v článku II bodu 3 novely.[4]

Reklama

ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025

5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Rozšíření osobní působnosti zákona

Zásadní změnou, jež rozšířila osobní působnost zákona, je zakotvení relativního konceptu významné tržní síly,[5] založeného na relativní vyjednávací síle odběratelů a dodavatelů, a rozšíření konceptu významné tržní síly na celý dodavatelsko-odběratelský řetězec.[6]

Koncept významné tržní síly dle § 3 zákona

Zákon v § 3 stanoví celkem pět obratových pásem, jež jsou v Metodice ÚOHS popsány v názorné tabulce následovně:[7]

Definičním kritériem významné tržní síly odběratele je u relativního konceptu významné trží síly poměr výše ročního obratu odběratele a dodavatele konkrétního smluvního vztahu. Určení významné tržní síly odběratele (či aliance odběratelů) předpokládá v souladu s Metodikou (i) zjištění vlastnické struktury posuzovaného subjektu (jímž se míní odběratel, dodavatel a jejich aliance) tak, aby je bylo možné zařadit do kategorie nezávislý, propojený nebo partnerský podnik, (ii) zjištění ročního obratu odběratele a dodavatele (případně jejich aliancí) postupem dle § 3a zákona, a (iii) zařazení odběratele a dodavatele do příslušného obratového pásma dle § 3 zákona.[8]

Posuzovaným ročním obratem se pak dle nového § 3a zákona míní roční obrat za poslední ukončené účetní období v délce dvanácti měsíců,[9] přičemž při výpočtu ročního obratu odběratele a dodavatele je v souladu s § 3a odst. 2 zákona třeba vycházet z ročního obratu podniku, nezávislého podniku, partnerského podniku a propojeného podniku podle doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků. Dle Metodiky ÚOHS se roční obrat ve smyslu § 3a odst. 5 zákona určí jako „součet tržeb, kterých podnik během účetního období v délce 12 měsíců dosáhl z prodeje výrobků a poskytování služeb a za prodej zboží (dále jen ‚tržby‘) s tím, že roční obrat nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Roční obrat podniku tak zahrnuje tržby, kterých podnik dosáhl v souvislosti s běžnými činnostmi při výkonu své hospodářské činnosti.“[10]

Věcná působnost zákona

V důsledku novely doznala změn rovněž věcná působnost zákona. Regulace zákona se totiž neuplatní na prodej potravin,[11] jako tomu bylo před účinností novely, ale na prodej zemědělských a potravinářských produktů uvedených na seznamu v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i na produkty v této příloze sice neuvedené, avšak zpracované pro použití jako potraviny s využitím látek, výrobků nebo zboží uvedených v této příloze (§ 2 písm. e) zákona).

Nekalé obchodní praktiky dle § 4 zákona

Zákon v § 4 odst. 2 písm. a) – v) vymezuje tzv. nekalé praktiky odběratele s významnou tržní silou, jež zakládají zneužití významné tržní síly, a jako takové jsou zakázané.

Zákon tak nově činí taxativním výčtem. Opuštění demonstrativní výčtové metody a vymezení nekalých obchodních praktik zakládajících zneužití významné tržní síly úplným výčtem, jež novela přináší, lze kvitovat, neboť posiluje určitost a předvídatelnost zákonné úpravy.

Současně se však patří poznamenat, že skutkové podstaty jednotlivých nekalých obchodních praktik jsou zákonem vymezeny poměrně obecně, a skýtají tak široký prostor pro interpretaci a následná zpřesnění.

Z výčtu nekalých obchodních praktik obsaženého v § 4 zákona lze zmínit například:

• sjednání nebo uplatnění smluvních podmínek, které vytvářejí výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran v neprospěch dodavatele (§ 4 odst. 2 písm. a) zákona);
• uplatňování/získávání plnění od dodavatele (plateb, slev či jiných) ke zboží, jejichž přesná výše, přesný předmět nebo přesný rozsah za něj poskytovaného protiplnění nebyly před zahájením dodávek relevantního zboží písemně sjednány nebo nebylo-li by oproti nim poskytováno přiměřené protiplnění (§ 4 odst. 2 písm. b) zákona);
• nerovné zacházení s dodavatelem spočívající ve sjednání nebo uplatnění rozdílných smluvních podmínek pro nákup nebo prodej zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo pro poskytování souvisejících služeb při srovnatelném plnění, bez spravedlivého důvodu (§ 4 odst. 2 písm. c) zákona);
• nedodržení písemné formy smlouvy nebo nesjednání povinné náležitosti smlouvy podle § 3b odst. 1 nebo 3 nebo nepředání jednoho vyhotovení smlouvy dodavateli podle § 3b odst. 2 zákona (§ 4 odst. 2 písm. f) zákona); nebo
• sjednání nebo uplatnění lhůty splatnosti kupní ceny za nákup nebo prodej zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků delší, než je lhůta uvedená v § 3b odst. 1 písm. a) zákona[12] (§ 4 odst. 2 písm. k zákona);
• podmiňování dodávek využitím služeb třetí strany, jejichž podmínky a cenu stanoví odběratel (§ 4 odst. 2 písm. v) zákona).

V souladu s § 4 odst. 3 zákona se dále pro případ, kdy před zahájením dodávek zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo poskytnutím souvisejících služeb nebyly podmínky jejich dodávek nebo poskytnutí písemně sjednány v rozporu s požadavkem zakotveným v § 3b zákona, považuje za nekalou obchodní praktiku odběratele s významnou tržní silou také sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění na celkovou nebo částečnou úhradu nákladů na slevu zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků prodávaných odběratelem v rámci propagace, sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění za reklamu na zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky poskytnutou odběratelem, nebo sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění za pracovníky zajišťující úpravu prostor pro prodej zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků.

Podle zákona se posuzují nekalé obchodní praktiky bez ohledu na to, kde byly uskutečněny, přičemž relevantní není ani rozhodné právo smlouvy mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem, pakliže účinky nekalých obchodních praktik nastaly nebo mohou nastat na území České republiky (§ 1 odst. 2 zákona). Orgánem, který vykonává nad dodržováním zákona dozor, je v souladu s § 1 odst. 1 písm. c) zákona Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Formální a obsahové náležitosti smlouvy dle nového § 3b zákona

Novela v zákoně zakotvila nový § 3b, jež stanoví řadu zákonných požadavků týkajících se formy i obsahových náležitostí smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem, který má významnou tržní sílu, a jejímž předmětem je nákup, prodej, zpracování nebo distribuce zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo příjem nebo poskytování souvisejících služeb anebo zprostředkování některé z těchto činností.

Tato smlouva musí být uzavřena v písemné formě a to před zahájením dodávek nebo zpracováním zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků anebo přijetím nebo poskytnutím souvisejících služeb. K povinným obsahovým náležitostem takové smlouvy mimo jiné patří ujednání ceny, výše slevy z ceny nebo způsobu jejího určení, je-li poskytována, způsobu úhrady ceny a lhůtu splatnosti ceny, která nesmí být delší než 30 dnů ode dne doručení faktury (za splnění určitých zákonem vymezených podmínek však lze splatnost sjednat odchylně).

Závěr

V důsledku novely se významným způsobem rozšířila osobní i věcná působnost zákona, změn pak doznala i úprava povinností, které zákon ukládá, jakož i obchodních praktik, jichž se odběratelé disponující významnou tržní sílou ve vztahu ke svým dodavatelům musí vyvarovat. Posuzování významné tržní síly se tedy v důsledku novely stává aktuální otázkou a povinností pro výrazně početnější okruh subjektů, než tomu bylo doposavad.

Mgr. Monika Gardlíková,
advokátka

Rödl & Partner

Platnéřská 2
110 00  Praha 1

Tel.: +420 236 163 111
e-mail: monika.gardlikova@roedl.com