epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    24. 2. 2004
    ID: 23687upozornění pro uživatele

    K ochraně osobních údajů při poskytování informací do Národních registrů

    Dne 31.12.2003 vstoupila v platnost a nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví č 470/2003 Sb., kterou toto ministerstvo blíže stanovuje podmínky pro zasílání údajů do Národního informačního zdravotnického systému (NZIS).Téměř v zápětí poté se objevily zprávy o tom, že vydáním této vyhlášky překročilo Ministerstvo zdravotnictví své oprávnění, když uvedená právní úprava má být v rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů (101/2000 Sb.) a že lékaři postupující dle těchto ustanovení mohou být případně i trestně stíháni za spáchání trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji.

    Dne 31.12.2003 vstoupila v platnost a nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví č 470/2003 Sb., kterou toto ministerstvo blíže stanovuje podmínky pro zasílání údajů do Národního informačního zdravotnického systému (NZIS), jehož existenci předvídá zákon o péči o zdraví lidu (zákon č. 20/1966 Sb., v platném znění- dále jen ZPL) a to konkrétně ve svém ustanovení § 67c. Věcně poté tato vyhláška stanoví bližší podmínky poskytování údajů do tzv. Národních zdravotních registrů ve smyslu ust. § 67d ZPL. Toto zákonné ustanovení obecně zřizuje Národní registry a definuje je jakou součást NZIS, která je určena zejména pro evidenci a sledování pacientů s vybranými společensky závažnými onemocněními a chorobnými stavy sloužící pro diagnostické a léčebné účely a sledování vývoje, příčin a důsledků těchto onemocnění a stavů a další registry, které jako součást NZIS stanoví zvláštní právní předpis.

    Téměř v zápětí poté se objevily zprávy o tom, že vydáním této vyhlášky překročilo Ministerstvo zdravotnictví své oprávnění, když uvedená právní úprava má být v rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů (101/2000 Sb.) a že lékaři postupující dle těchto ustanovení mohou být případně i trestně stíháni za spáchání trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji.

    Podstata problému spočívá dle mého v tom, zdali je zasílání informací do Národních registrů dle nové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 470/2003, kterou se stanoví rozsah a způsob poskytování informací do NZIS v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů či nikoli.

    Předmětná vyhláška ve svém úvodu tvrdí, že byla vydána k provedení zákona č. 20/1966 Sb.,o péči o zdraví lidu a to konkrétně k ustanovení § 67b odst. 2).

    Ustanovení § 67b odst. 2) zmocňuje Ministerstvo zdravotnictví k vydání vyhlášky, která stanoví pravidla pro sdělování údajů do systému NZIS. Konkrétně je o informace o zdravotním stavu obyvatelstva, o zdravotnických zařízeních, jejich činnosti a ekonomice a dalších, tedy o skutečnostech uvedených v ust. §67c odst.1 písm. a) ZPL.

    Rozpor vidí Úřad pro ochranu osobních údajů v tom, že vyhláška, ač se odvolává na správný, odstavec, věcně upravuje jinou problematiku, a sice problematiku Národních registrů a tedy skutečnosti uvedené v ust. § 67c odst. 1 písm. b) a tedy problematiku, kterou dle zákona ministerstvo touto formou oprávněno řešit není.

    Na celou věc je možné nahlížet ze dvou úhlů.

    1) Jeden možný výklad je založen na tom, že údaje zasílané do Národních registrů jsou v širším smyslu údaji ve smyslu ust. písm. a) neboť jde taktéž o údaje o zdravotním stavu obyvatel a tudíž je vydání vyhlášky a zasílání údajů na jejím základě v pořádku. Ministerstvo je navíc oprávněno vydat podmínky pro zasílání údajů do NZIS i do Národních registrů, ačkoli zákon pro toto předvídá jiný postup. K tomu je dále nutné uvést, že již v úvodu ust. § 67d ZPL je řečeno, že Národní registry jsou součástí NZIS a tedy zasílání údajů do Národních registrů je i v jistém slova smyslu zasíláním údajů do NZIS.

    2) Druhý výklad podává s Úřad pro ochranu osobních údajů, a spočívá v tom, že se Ministerstvo dopustilo určitého pochybení při vydání vyhlášky, ačkoli má zákonem určený způsob, jakým správně zavádět a definovat Národní registry a stanovovat pro ně pravidla zasílání údajů. Tento postup je definován v ust. § 67d odst. 2) ZPL a říká, že uvedené registry zřizuje ministerstvo a informace, které se do nich mají předávat s uvedením správců těchto registrů zveřejňuje ve svém Věstníku. Tímto tedy není řečeno, že by měly mít podmínky zasílání údajů či samotné oznámení o zřízení Národního registru formu vyhlášky Ministerstva zdravotnictví.

    Věstník již od konce roku 2001 přinesl informaci o zřízení těchto registrů:

    Národní onkologický registr
    Národní registr hospitalizovaných
    Národní registr rodiček
    Národní registr novorozenců
    Národní registr vrozených vad
    Národní registr dokonaných sebevražd
    Národní registr uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek
    Národní registr cévní chirurgie
    Národní kardiochirurgický registr
    Národní registr kloubních náhrad


    Problém tedy není dle mého názoru příliš věcně právní, ale spíše formální. Jednotlivé registry zákonem předvídané údaje získávají na základě pravidel definovaných při jejich zřízení v uvedených Věstnících. Informace se tedy nezasílají na základě předmětné vyhlášky, ale na základě věstníků, což odpovídá řeči zákona. Pokud bylo tedy vůlí ministerských úředníků zřídit další národní registry a stanovit pravidla pro zasílání údajů do nich, poté v tomto nedodrželi zákonem předvídaný postup pro definici údajů zasílaných do Registrů, ačkoli jim toto přísluší.

    Ministerstvu přísluší vydat jak věstník s informacemi o zřízení Národního registru, tak vyhlášku pro sdělování ostatních informací v rámci NZIS. Pokud není registr ve věstníku zřízen, poté do něj nelze ani údaje zasílat a tedy v části, kde vyhláška obsahuje údaje o jiných registrech, než jsou ty, zřízené a oznámené ve Věstnících, je vyhláška neúčinná. Pokud je registr věstníkem zřízen (a jinak jej zřídit nelze –viz. § 67d/2 zákona) poté se údaje do něj zasílají na základě pověření tohoto věstníku, takže dle mého názoru zde konflikt se zákonem na ochranu osobních údajů nevzniká.

    Z tohoto pohledu se tedy vydání vyhlášky jeví jako poněkud samoúčelné, protože z hlediska informací, které mají povahu osobních údajů, nepřináší nic,co už by neupravovaly příslušné Věstníky. Pokud vyhláška obsahuje povinnost zasílat informace do registrů, jejichž zřízení nebylo ohlášeno s dalšími náležitostmi ve Věstníku, potom není údaje kam posílat, protože daný registr ještě neexistuje (viz. výše).

    Právní základ pro zasílání údajů do registrů je tedy dán ve Věstnících a vyhláška již pouze zpřesňuje dané zasílání údajů, ale sama o sobě právním titulem k zasílání údajů není.

    Co se týká avizované hrozby trestního postihu za neoprávněné nakládání s osobními údaji domnívám se, že i kdyby neplatilo shora uvedené, tak zde nebezpečí pro lékaře či jiné zdravotnické zaměstnance postupující v intencích uvedených předpisů nehrozí a to z těchto důvodů:

    1) Tyto osoby plnili právní předpis, vydaný Ministerstvem zdravotnictví, a zde platí jak presumpce formální a věcné správnosti obecně závazných právních aktů vydaných ve Sbírce zákonů, tak platí, že jim nepřísluší posuzovat soulad právních předpisů mezi sebou. Toto je role soudů při realizaci práva v řešení konkrétního sporu, popřípadě soudu ústavního.

    2) Trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji musí být spáchán úmyslně, tedy s cílem sdělit údaje někomu, kdo není k přijetí a nakládání s těmito údaji oprávněn, což u registrů dáno není (viz. věstníky), neboť registry jsou přímo stvořeny pro účel nakládání s osobními údaji (dokonce citlivými údaji ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů).

    3) Trestný čin musí splňovat vedle naplnění formální stránky (tedy naplnění skutkové podstaty) také naplnění materiální stránky, tedy nebezpečnost pro společnost. Zde je ale poskytování údajů motivováno a vázáno na ušlechtilý a společností aprobovaný cíl, a tedy by byl trestán někdo za něco, co dělá ve prospěch ostatních. Právní řád by tak vnitřně stál sám proti sobě.

    Proto mám za to, že lékaři, kteří pracují ve zdravotnických zařízeních mající povinnost spolupracovat s jednotlivými registry tak mohou klidně činit i nadále, neboť zde postupem dle uvedené vyhlášky k porušení zákona o ochraně osobních údajů nedochází.

    Mgr. Aleš Gnida












    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Aleš Gnida
    24. 2. 2004
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Právní aspekty vícestranné směny nemovitostí
    • Doručování v pracovním právu e-mailem?
    • Zánik ručení jednatele za dluhy společnosti z důvodu promlčení
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Míra odpovědnosti zaměstnavatele při řešení pracovních úrazů
    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Nové pojetí moderace smluvní pokuty podle Nejvyššího soudu
    • Nepředvídatelné fyzické podmínky dle smluvních podmínek FIDIC
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Rok a půl lze stavět obnovitelné zdroje rychleji. Fotovoltaické elektrárny do tří a tepelná čerpadla do jednoho měsíce

    Související produkty

    Online kurzy

    • Ustavující zasedání zastupitelstva obce
    • Jsem zastupitelem, co teď?
    • Poskytování dotací optikou správního soudnictví
    • Framing v online prostředí a právo na sdělování autorských děl veřejnosti
    • Spolky pohledem daňového práva
    Lektoři kurzů
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
    Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Lukáš Sommer
    Mgr. Lukáš Sommer
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Josef Donát, LL.M.
    JUDr. Josef Donát, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
    JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Doručování v pracovním právu e-mailem?
    • Zánik ručení jednatele za dluhy společnosti z důvodu promlčení
    • Pořizování nově upisovaných akcií jako veřejná zakázka? Už snad ne
    • Právní aspekty vícestranné směny nemovitostí
    • Karanténa byla postavena na roveň dočasné pracovní neschopnosti - je ochrannou dobou a platí během ní zákaz výpovědi (i když s výjimkami)
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Náhrada škody zaměstnancem, břemeno tvrzení, břemeno důkazní
    • Náhrada škody
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Doručování v pracovním právu e-mailem?
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Dlužník, oddlužení, IČO a datová schránka?
    • Nové pojetí moderace smluvní pokuty podle Nejvyššího soudu
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Obvyklé vybavení rodinné domácnosti
    • Změna moderace smluvní pokuty jako další rána pro věřitele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Nesprávné právní posouzení věci důvodem pro obnovu řízení
    • Zásadní změna rozhodovací praxe v oblasti modernizace smluvní pokuty

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Dokazování – zpožděný let (exkluzivně pro předplatitele)

    Zákonem stanovená částka nemůže být absolutní či jedinou mezní hranicí pro připuštění ústavněprávního přezkumu ve výjimečných případech zásadních pochybení orgánů...

    Náhrada škody zaměstnancem, břemeno tvrzení, břemeno důkazní

    Zákonem stanovený zákaz používat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele je absolutní; stanovení rozsahu souhlasu k použití výrobních a pracovních...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o péči o nezletilé jsou obecné soudy povinny vyvarovat se paušálních (a v obecné rovině nevalidních) argumentů proti střídavé péči jako je útlý věk dítěte,...

    Svoboda projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Politický projev požívá nejvyšší ochrany, neboť možnost kohokoli vyjádřit se bez strachu z postihu k věcem veřejným a vynášet o nich hodnotící soudy je klíčová pro řádné...

    Vyloučení soudce (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní stížnost směřující proti usnesení soudu, kterým bylo rozhodnuto, že soudce není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci, o níž má rozhodovat nebo v ní má činit úkony...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.