epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    23. 9. 2002
    ID: 18579upozornění pro uživatele

    K oprávnění policistů ČR v době mimo službu a k ochraně proti nezákonným zásahům

    Zákon 283/1991 Sb., o policii ČR (dále jen zákon), upravuje ve své třetí hlavě povinnosti, oprávnění a prostředky policisty.
    V případě povinností zákon rozlišuje jednoznačně povinnosti policisty v době ve službě (zejména § 7 odst. 1) a v době mimo službu.

    Zákon 283/1991 Sb., o policii ČR (dále jen zákon), upravuje ve své třetí hlavě povinnosti, oprávnění a prostředky policisty.
    V případě povinností zákon rozlišuje jednoznačně povinnosti policisty v době ve službě (zejména § 7 odst. 1) a v době mimo službu. Policista i v době mimo službu je povinen v mezích zákona provést služební zákrok, popřípadě učinit jiné opatření k provedení služebního zákroku, zejména vyrozumět nejbližší policejní útvar, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek. O rozvržení základní doby služby (tedy doby, kdy je policista ve službě) v týdnu rozhoduje příslušný služební funkcionář (viz § 40 a násl zákona 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR).
    V případě oprávnění zákon nerozlišuje dobu ve službě a mimo službu, pouze vypočítává jednotlivá oprávnění (hlava třetí, oddíl druhý: § 12 až §25). Za této situace přicházejí v úvahu dva možné výklady zákona.
    První výklad (extenzivní) by připouštěl, že oprávnění policisty jsou shodná v době ve službě i mimo službu a že je tedy vždy oprávněn k činnostem uvedeným v hlavě třetí, oddíle druhém zákona. Tento výklad je však nepřípustný s ohledem na článek 2 odst. 3 Ústavy ČR: Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon, i na obsahově shodný článek 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod: Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Tedy pokud v zákoně chybí výslovná úprava, je nepřípustné rozšiřovat pravomoc Policie ČR na úkor práv a svobod jednotlivce.
    Při druhém výkladu (restriktivním) dojdeme k závěru, že povinnosti i oprávnění policisty v době mimo službu se kryjí, a že tedy policista je oprávněn a zároveň i povinen provést služební zákrok, je-li páchán trestný čin nebo přestupek a tímto přestupkem/trestným činem je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek (musí tedy být splněny obě podmínky zároveň). Přistihne-li tedy například policista kapsáře při krádeži, je i v době mimo službu oprávněn provést služební zákrok, neboť je páchán trestný čin (trestný čin krádeže dle § 247 odst. 1 písm. d) trestního zákona) a zároveň je bezprostředně ohrožen majetek.
    Zastavme se však u jiného příkladu (se kterým jsem se v praxi setkal). Policista v době mimo službu byl revizorem městské hromadné dopravy požádán, aby požadoval prokázání totožnosti od cestujícího, který cestoval městskou hromadnou dopravou bez platné jízdenky. Policista žádosti revizora vyhověl. Dle mého názoru konal policista protiprávně. Zatímco policista v době služby je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu, na žádost jiné osoby, jestliže tato osoba má na zjištění totožnosti právní zájem, jakož i osobu, která o prokázání totožnosti žádá, policista v době mimo službu má toto oprávnění jen (jak již bylo výše uvedeno) je-li páchán trestný čin / přestupek a tímto je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek. V tomto případě je sice ohrožen majetek dopravce, avšak není páchán ani přestupek ani trestný čin.
    Zde je nutné odbočit a krátkým exkurzem objasnit vztah mezi dopravcem a cestujícím. Jedná se o soukromoprávní vztah, založený smlouvou o přepravě osob, kterou cestující konkludentně uzavřel s dopravcem tím, že vstoupil do dopravního prostředku. Případná pokuta, kterou je cestující v případě, že cestuje bez platné jízdenky, povinen zaplatit, je smluvní pokutou. Nejde tedy o veřejnoprávní pokutu, kterou ukládá správní úřad (např. Policie ČR), a kterou poté vymáhá příslušný správce daně (finanční úřad), ale jde o soukromoprávní pokutu, kterou bude dopravce vymáhat podáním žaloby k soudu.
    Ve výše uvedeném případě tedy policista neměl oprávnění požadovat prokázání totožnosti. Pokud se však budeme ptát, jakým způsobem se měl cestující zachovat, bude hledání odpovědi složité.
    Ústavní soud ČR svým usnesením (I.ÚS 263/97 - Sb.n.u.US Svazek-č.10 Usnesení-č.1) dovodil, že občané jsou povinni se podrobit výkonu pravomoci veřejného činitele bez ohledu na vlastní soukromý názor. Jsou-li přesvědčeni, že tímto jednáním bylo porušeno jejich právo či jim byla způsobena škoda, mohou se proti takovému postupu veřejného činitele bránit jiným, a to zákonným způsobem. Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod, ani žádná jiná právní norma nepřipouštějí, aby občané nejprve hodnotili zákonnost postupu veřejných činitelů a teprve na základě toho jejich pokynů uposlechli nebo neuposlechli.
    Jinými slovy je tedy občan povinen uposlechnout výzvy veřejného činitele (a to i nezákonné) a poté se teprve bránit. Jiná situace by nastala v případě, že výzva veřejného činitele by byla tzv. nulitní – nicotná, neexistující, tedy výzva, která by zcela nepochybným a jednoznačným způsobem byla protizákonná (výzva ke spáchání trestného činu vraždy, výzva k nemožnému plnění, atd.). Takovouto výzvu není nikdo povinen uposlechnout.
    Veřejným činitelem je, mimo jiné, příslušník ozbrojeného sboru; to je zakotveno v § 89 odst. 9 trestního zákona. „Mnohé pojmy, které trestní právo používá, jsou současně i pojmy správního práva. Z požadavku jednoty právního řádu pak plyne potřeba, aby byly jednotně vykládány“ citace Hendrych, D. a kol.:Správní právo. Obecná část. 3.vydání.Praha, 1998, str. 372.
    V našem případě se však jedná o výzvu vadnou, nikoli nulitní. Cestující tedy sice mohl policistu upozornit, že jedná protiprávním způsobem a že, pokud bude na výzvě k prokázání totožnosti trvat, bude se cestující následně bránit (viz níže), pokud však i poté policista na své výzvě trval, byl cestující povinen výzvu uposlechnout. K následnému uplatňování práv je vhodné, aby si poškozená osoba poznamenala služební číslo policisty a dobu a místo zásahu.

    Proti nezákonným zásahům je možné podat neformální stížnost či podnět k prošetření věci (nadřízenému orgánu, Inspekci Ministerstva vnitra, atd.) či lze uplatnit nárok na náhradu škody, zejména dle zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Pokud bylo zasaženo do ústavně zaručených práv a svobod, lze podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu.
    Od 1/1/2003, kdy vstupuje v účinnost zákon 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen SŘS), je navíc osobě poškozené nezákonným zásahem správního orgánu dána možnost podat žalobu a iniciovat tak řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu dle hlavy druhé, dílu třetího SŘS, za podmínky, že zásah nebo jeho důsledky trvají anebo hrozí-li opakování zásahu (srov. § 82 SŘS). Žalovaným je správní orgán, který provedl zásah; jde-li o zásah ozbrojených sil, veřejného ozbrojeného sboru, ozbrojeného bezpečnostního sboru nebo jiného obdobného sboru, který není správním orgánem, anebo příslušníka takového sboru, je žalovaným správní orgán, který takový sbor řídí nebo jemuž je takový sbor podřízen, a u obecní policie obec. Soudním řádem správním tedy bylo, mimo jiné, posíleno postavení jednotlivce při ochraně před nezákonnými zásahy správních orgánů.





    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Petr Kočí
    23. 9. 2002
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Kombinovaná stavba opěrné zdi a oplocení bez povolení stavebního úřadu
    • Bezdlužnost poskytovatele sociálních služeb po 1. 3. 2025
    • Veřejné právo a obecní zřízení: Výbory zastupitelstva obce a jejich „funkční období“
    • Správní právo: Vznik a zánik mandátu člena zastupitelstva kraje
    • K (ne)použitelnosti kamerového záznamu pořízeného policejním orgánem v trestním řízení jako důkazu v řízení správním
    • Pochybení NSS – zásadní precedens v oblasti elektronické komunikace
    • Rozvod manželství a úprava poměrů nezletilého dítěte pro dobu rozvodu
    • Změna podmínek nabývání českého občanství pro ruské občany v souvislosti s Lex Ukrajina VII
    • Opravdu je nevydání slevové karty v supermarketu nezákonným zásahem správního orgánu?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025
    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Poplatek za ukládání odpadu
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Omezení vlastnictví (exkluzivně pro předplatitele)
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

    Soudní rozhodnutí

    Ochrana osobnosti, parlament (exkluzivně pro předplatitele)

    Poslanci a senátoři požívají indemnity podle čl. 27 odst. 2 Ústavy ve vztahu k trestní a přestupkové odpovědnosti, nikoli však ve vztahu k odpovědnosti soukromoprávní. Čl. 27 odst. 2...

    Ochrana projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Šíření dezinformací není vyňato z dosahu čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny; lze je omezit jen zákonem a za podmínek čl. 17 odst. 4 Listiny.

    Omezení vlastnictví (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o zřízení věcného břemene je rozhodnutím konstitutivním, které zasahuje do hmotněprávní sféry účastníků tak, že zakládá, mění nebo ruší subjektivní práva a...

    Podvod (exkluzivně pro předplatitele)

    Uvedení v omyl nemusí spočívat jen v jednorázovém konání, kterým pachatel předstírá okolnosti, jež nejsou v souladu se skutečným stavem věci, ale může se skládat z dílčích, na...

    Poplatek za ukládání odpadu

    Nepřípustnou pravou retroaktivitu (rozpornou s čl. 1 odst. 1 Ústavy) představují zásadně též situace, kdy se zákonodárce pokouší novou normou regulovat právní skutečnosti, které se...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.