epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • UKRAJINA
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
23. 9. 2002
ID: 18579upozornění pro uživatele

K oprávnění policistů ČR v době mimo službu a k ochraně proti nezákonným zásahům

Zákon č. 283/1991 Sb., o policii ČR (dále jen zákon), upravuje ve své třetí hlavě povinnosti, oprávnění a prostředky policisty.
V případě povinností zákon rozlišuje jednoznačně povinnosti policisty v době ve službě (zejména § 7 odst. 1) a v době mimo službu.

Zákon č. 283/1991 Sb., o policii ČR (dále jen zákon), upravuje ve své třetí hlavě povinnosti, oprávnění a prostředky policisty.
V případě povinností zákon rozlišuje jednoznačně povinnosti policisty v době ve službě (zejména § 7 odst. 1) a v době mimo službu. Policista i v době mimo službu je povinen v mezích zákona provést služební zákrok, popřípadě učinit jiné opatření k provedení služebního zákroku, zejména vyrozumět nejbližší policejní útvar, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek. O rozvržení základní doby služby (tedy doby, kdy je policista ve službě) v týdnu rozhoduje příslušný služební funkcionář (viz § 40 a násl zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR).
V případě oprávnění zákon nerozlišuje dobu ve službě a mimo službu, pouze vypočítává jednotlivá oprávnění (hlava třetí, oddíl druhý: § 12 až §25). Za této situace přicházejí v úvahu dva možné výklady zákona.
První výklad (extenzivní) by připouštěl, že oprávnění policisty jsou shodná v době ve službě i mimo službu a že je tedy vždy oprávněn k činnostem uvedeným v hlavě třetí, oddíle druhém zákona. Tento výklad je však nepřípustný s ohledem na článek 2 odst. 3 Ústavy ČR: Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon, i na obsahově shodný článek 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod: Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Tedy pokud v zákoně chybí výslovná úprava, je nepřípustné rozšiřovat pravomoc Policie ČR na úkor práv a svobod jednotlivce.
Při druhém výkladu (restriktivním) dojdeme k závěru, že povinnosti i oprávnění policisty v době mimo službu se kryjí, a že tedy policista je oprávněn a zároveň i povinen provést služební zákrok, je-li páchán trestný čin nebo přestupek a tímto přestupkem/trestným činem je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek (musí tedy být splněny obě podmínky zároveň). Přistihne-li tedy například policista kapsáře při krádeži, je i v době mimo službu oprávněn provést služební zákrok, neboť je páchán trestný čin (trestný čin krádeže dle § 247 odst. 1 písm. d) trestního zákona) a zároveň je bezprostředně ohrožen majetek.
Zastavme se však u jiného příkladu (se kterým jsem se v praxi setkal). Policista v době mimo službu byl revizorem městské hromadné dopravy požádán, aby požadoval prokázání totožnosti od cestujícího, který cestoval městskou hromadnou dopravou bez platné jízdenky. Policista žádosti revizora vyhověl. Dle mého názoru konal policista protiprávně. Zatímco policista v době služby je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu, na žádost jiné osoby, jestliže tato osoba má na zjištění totožnosti právní zájem, jakož i osobu, která o prokázání totožnosti žádá, policista v době mimo službu má toto oprávnění jen (jak již bylo výše uvedeno) je-li páchán trestný čin / přestupek a tímto je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek. V tomto případě je sice ohrožen majetek dopravce, avšak není páchán ani přestupek ani trestný čin.
Zde je nutné odbočit a krátkým exkurzem objasnit vztah mezi dopravcem a cestujícím. Jedná se o soukromoprávní vztah, založený smlouvou o přepravě osob, kterou cestující konkludentně uzavřel s dopravcem tím, že vstoupil do dopravního prostředku. Případná pokuta, kterou je cestující v případě, že cestuje bez platné jízdenky, povinen zaplatit, je smluvní pokutou. Nejde tedy o veřejnoprávní pokutu, kterou ukládá správní úřad (např. Policie ČR), a kterou poté vymáhá příslušný správce daně (finanční úřad), ale jde o soukromoprávní pokutu, kterou bude dopravce vymáhat podáním žaloby k soudu.
Ve výše uvedeném případě tedy policista neměl oprávnění požadovat prokázání totožnosti. Pokud se však budeme ptát, jakým způsobem se měl cestující zachovat, bude hledání odpovědi složité.
Ústavní soud ČR svým usnesením (I.ÚS 263/97 - Sb.n.u.US Svazek-č.10 Usnesení-č.1) dovodil, že občané jsou povinni se podrobit výkonu pravomoci veřejného činitele bez ohledu na vlastní soukromý názor. Jsou-li přesvědčeni, že tímto jednáním bylo porušeno jejich právo či jim byla způsobena škoda, mohou se proti takovému postupu veřejného činitele bránit jiným, a to zákonným způsobem. Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod, ani žádná jiná právní norma nepřipouštějí, aby občané nejprve hodnotili zákonnost postupu veřejných činitelů a teprve na základě toho jejich pokynů uposlechli nebo neuposlechli.
Jinými slovy je tedy občan povinen uposlechnout výzvy veřejného činitele (a to i nezákonné) a poté se teprve bránit. Jiná situace by nastala v případě, že výzva veřejného činitele by byla tzv. nulitní – nicotná, neexistující, tedy výzva, která by zcela nepochybným a jednoznačným způsobem byla protizákonná (výzva ke spáchání trestného činu vraždy, výzva k nemožnému plnění, atd.). Takovouto výzvu není nikdo povinen uposlechnout.
Veřejným činitelem je, mimo jiné, příslušník ozbrojeného sboru; to je zakotveno v § 89 odst. 9 trestního zákona. „Mnohé pojmy, které trestní právo používá, jsou současně i pojmy správního práva. Z požadavku jednoty právního řádu pak plyne potřeba, aby byly jednotně vykládány“ citace Hendrych, D. a kol.:Správní právo. Obecná část. 3.vydání.Praha, 1998, str. 372.
V našem případě se však jedná o výzvu vadnou, nikoli nulitní. Cestující tedy sice mohl policistu upozornit, že jedná protiprávním způsobem a že, pokud bude na výzvě k prokázání totožnosti trvat, bude se cestující následně bránit (viz níže), pokud však i poté policista na své výzvě trval, byl cestující povinen výzvu uposlechnout. K následnému uplatňování práv je vhodné, aby si poškozená osoba poznamenala služební číslo policisty a dobu a místo zásahu.

Proti nezákonným zásahům je možné podat neformální stížnost či podnět k prošetření věci (nadřízenému orgánu, Inspekci Ministerstva vnitra, atd.) či lze uplatnit nárok na náhradu škody, zejména dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Pokud bylo zasaženo do ústavně zaručených práv a svobod, lze podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu.
Od 1/1/2003, kdy vstupuje v účinnost zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen SŘS), je navíc osobě poškozené nezákonným zásahem správního orgánu dána možnost podat žalobu a iniciovat tak řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu dle hlavy druhé, dílu třetího SŘS, za podmínky, že zásah nebo jeho důsledky trvají anebo hrozí-li opakování zásahu (srov. § 82 SŘS). Žalovaným je správní orgán, který provedl zásah; jde-li o zásah ozbrojených sil, veřejného ozbrojeného sboru, ozbrojeného bezpečnostního sboru nebo jiného obdobného sboru, který není správním orgánem, anebo příslušníka takového sboru, je žalovaným správní orgán, který takový sbor řídí nebo jemuž je takový sbor podřízen, a u obecní policie obec. Soudním řádem správním tedy bylo, mimo jiné, posíleno postavení jednotlivce při ochraně před nezákonnými zásahy správních orgánů.





© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Mgr. Petr Kočí
23. 9. 2002
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • Zákon o elektronizaci zdravotnictví
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů
  • K uplatnění nároku na náhradu škody způsobené orgánem veřejné správy narušením hospodářské soutěže
  • Správní právo - obec a publikace poskytnutých informací
  • Jaké úkony (ne)smí správce daně provádět v rámci vyhledávací činnosti?
  • Zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a náklady řízení
  • Předvídatelnost rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu v praxi
  • K problematice záměru a dispozicím s obecním majetkem, u kterých je nutné zveřejnit záměr
  • K čemu je územní plán a co v něm prověřovat
  • Mediace jako forma alternativního řešení sporů v právních předpisech a dokumentech EU

Související produkty

Online kurzy

  • Aktuality z práva veřejných zakázek (únor 2022)
  • Aktuality z práva veřejných zakázek (leden 2022)
  • Nový stavební zákon - Jak zvládnout přechodné období - 5. díl - Plánovací smlouvy
  • Nový stavební zákon - Jak zvládnout přechodné období - 4. díl - Územní plánování
  • Nový stavební zákon - Jak zvládnout přechodné období - 3. díl - Nová soustava stavebních úřadů
Lektoři kurzů
Mgr. Lukáš Sommer
Mgr. Lukáš Sommer
Kurzy lektora
Mgr.  František Málek
Mgr. František Málek
Kurzy lektora
JUDr. Mgr. Lukáš Váňa, Ph.D.
JUDr. Mgr. Lukáš Váňa, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Mgr. Filip Rigel, Ph.D.
JUDr. Mgr. Filip Rigel, Ph.D.
Kurzy lektora
Ing. Alexander Novák, LL.M.
Ing. Alexander Novák, LL.M.
Kurzy lektora
Mgr. Lucie Žilková
Mgr. Lucie Žilková
Kurzy lektora
Ing. Hilda Gajdošová
Ing. Hilda Gajdošová
Kurzy lektora
Mgr. Lukáš Rothanzl
Mgr. Lukáš Rothanzl
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • 10 otázek pro … Filipa Petráše
  • Milostivé léto a přihlášený (insolvenční) věřitel. Co na to insolvenční soud?
  • Neúměrné zkrácení
  • Jak značný musí být hrubý nepoměr vzájemných plnění, aby mohlo jít o neúměrné zkrácení, zakládající nárok zkrácené strany na dorovnání plnění nebo zrušení smlouvy?
  • Změna v odměňování zaměstnance: přechod na hodinovou sazbu
  • Zisk z výlučného majetku a jeho vliv na rozsah SJM
  • Úskalí zvláštních odměn formulovaných jako nenároková složka mzdy
  • Přislíbené jednání ve smlouvě o smlouvě budoucí není vymahatelné, pokud nebylo převzato do hlavní realizační smlouvy
  • Zisk z výlučného majetku a jeho vliv na rozsah SJM
  • Jak značný musí být hrubý nepoměr vzájemných plnění, aby mohlo jít o neúměrné zkrácení, zakládající nárok zkrácené strany na dorovnání plnění nebo zrušení smlouvy?
  • Advokátní kancelář je potřeba řídit predikovatelně a automatizovaně
  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • Změna v odměňování zaměstnance: přechod na hodinovou sazbu
  • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2021 - část 11.
  • Zákon o elektronizaci zdravotnictví
  • Nejvyšší soud: započtení není splněním dluhu
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Obtěžování zápachem a pronikání karcinogenních látek z tabákových výrobků do bytu
  • Je zaměstnanec povinen nahradit zákazníkovi zaměstnavatele škodu, kterou mu způsobil při výkonu práce pro zaměstnavatele?
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů
  • Dva časté omyly ohledně minimální mzdy
  • Kauza Sberbank a započtení pohledávek
  • Kdy musí být půlhodina poskytnutá zaměstnanci na jídlo a oddech zaměstnavatelem proplacena?

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Valná hromada, honební společenstvo

Ve vztahu k účelu řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady obchodních korporací je účel právní úpravy řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady...

Neúměrné zkrácení

V poměrech současné právní úpravy, která žádnou konkrétní hranici představující neúměrné zkrácení nestanoví, lze za výchozí pravidlo považovat zákaz zkrácení přes polovic....

Bezdůvodné obohacení (exkluzivně pro předplatitele)

Obecným předpokladem bezdůvodného obohacení je získání majetkového prospěchu jedním subjektem (obohaceným), které může spočívat buď v rozmnožení majetku obohaceného (např....

Legitimní očekávání účastníků řízení (exkluzivně pro předplatitele)

Rozhodne-li civilní soud o předběžné otázce jinak (opačně), než jak to dříve ve výroku pravomocného rozsudku učinil soud správní, porušuje svým rozhodnutím závisejícím na...

Osvobození od placení zbytku dluhů (exkluzivně pro předplatitele)

Osvobození podle § 414 a § 415 ins. zák. se ve smyslu § 416 odst. 1 ins. zák. nevztahuje na jednání dlužníka, jehož následkem došlo ke smrti poškozeného, jestliže toto jednání bylo...

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
  • Nastavení cookies
AIVD 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



Nezapomněli jste něco v košíku?

Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


Přejít do košíku


Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.