K pokutám za poslanecké absence sáhne pravděpodobně jen ČSSD
Pokuty za neomluvenou neúčast na
jednání poslaneckého klubu bude udělovat pravděpodobně jen ČSSD.
Sociální demokraté chtějí tímto způsobem bojovat proti nešvaru,
který práci poslanců obecně provází již dlouhá léta. Ostatní
parlamentní strany se k finančním postihům absentérů nechystají.
Předseda klubu ČSSD Petr Ibl chce vybrat od každého sociálnědemokratického poslance kauci 2000 korun. Mělo by je to motivovat k tomu, aby se zúčastnili červnového výjezdního zasedání poslanecké frakce. Těm, kteří se na jednání nedostaví, tato částka propadne, ostatním se peníze vrátí.
Kauce, o nichž informovalo dnešní Právo, jsou podle něj zatím jednorázovou akcí, nehodlá je tedy vybírat třeba před každým jednáním klubu. V červnu má podle Ibla schůze sněmovny skončit ve čtvrtek, obává se proto, že poslanci by před výjezdním zasedáním klubu dali přednost prodlouženému víkendu. "Jakmile se rozjedou všichni domů, tak vím, že už jich půlka nepřijede," dodal.
Místopředseda poslanců ODS Oldřich Vojíř ČTK řekl, že drtivá většina poslanců v klubu ODS není zastáncem takovéto formy zajišťování účasti. ODS podle něj případná jména neomluvených poslanců z klubových a parlamentních jednání hlásí příslušným stranickým organizacím. "Sdělujeme to na příslušné oblasti, odkud ten poslanec pochází. Oblastní organizace to pak může zohlednit při sestavování kandidátky před volbami," prozradil Vojíř.
Žádná speciální opatření nebo sankce za absence svých členů nechystají kluby KDU-ČSL a KSČM. Šéf lidoveckých poslanců Jaromír Talíř ČTK řekl, že jejich docházka není špatná a že se snaží o to, aby při všech důležitých hlasováních byli kompletní.
Předseda klubu KSČM Pavel Kováčik ČTK řekl, že si nedovede představit, že by někdo z poslanců KSČM nepřišel na jednání klubu či sněmovního výboru a dolní komory bez řádné omluvy. Uvedl, že má přehled o tom, kdo a proč chybí. Dodal, že klub poslanců KSČM nemá důvod zavádět nějaké sankce.
O postih poslanců, kteří řádně nechodí na jednání parlamentu a jeho orgánů, se zákonodárné sbory pokoušejí opakovaně, ale bez valného výsledku. Nejrozhodněji, ale bezvýsledně bojoval s tímto nešvarem na přelomu let 1996 a 1997 tehdejší předseda sněmovny Miloš Zeman (ČSSD). Navrhl, aby sněmovní mandátový a imunitní výbor rozhodoval o tom, zda byla neúčast poslance na jednání sněmovny a jejího orgánu řádně omluvena, či nikoli, a zda
poslanec přijde o plat a další náhrady. Sněmovna návrh nepřijala.
V polistopadové éře patřili mezi nejznámější parlamentní absentéry Vladimír Mečiar, Ján Slota a někteří další slovenští poslanci, kteří dlouhodobě nejezdili na zasedání federálního parlamentu, a v polovině 90. let poslanec za ODS Petr Čermák.
Současným českým poslancům žádné výrazné postihy za absence nehrozí. Stačí, když se omluví, ale hlavně při schůzích výborů a sněmovny nikdo podrobně nezkoumá, zda uvedli pravdivé důvody své nepřítomnosti. Poslední kauza vznikla letos na jaře, kdy šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý obvinil lídra kandidátky ČSSD pro volby do Evropského parlamentu Libora Roučka, že dal přednost své kampani před schůzí sněmovny. Roučkovi se ale nic nestalo.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz