epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    26. 3. 2019
    ID: 109093upozornění pro uživatele

    K postupu orgánů během řízení dle § 31a odst. 3 ZOŠ

    Zákon 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ZOŠ“) je předpisem v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu značně frekventovaným. Není divu, jedná se o problematiku stále živou a praxí hojně omílanou. Pojďme krátce shrnutou, jak se vyvíjela judikaturní praxe Nejvyššího soudu v případě postupu orgánů veřejné moci jako jednoho z hodnotících kritérií při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem dle ZOŠ.

    Nesprávný úřední postup není s výjimkou neučinění úkonu v zákonem stanovené lhůtě nebo lhůtě přiměřené definován. Naopak pravidla pro stanovení výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřeně dlouhým řízením jsou podrobná. Výše takového zadostiučinění vychází z tzv. základní částky, která je svou výší odvislá od celkové délky konkrétního nepřiměřeně dlouhého řízení. Tato částka je následně modifikována okolnostmi vyplívajícím z ust. § 31a odst. 3 ZOŠ, tedy celkovou délkou řízení a jeho složitostí, jednáním poškozeného, významem předmětu řízení pro poškozeného a dle písm. d) řečeného ustanovení i postupem orgánů veřejné moci během řízení.

    Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář

    Do jaké míry ale může postup orgánů veřejné moci představovat okolnost, za kterou je přiměřené zadostiučinění navyšováno, když je za nesprávný úřední postup de facto poskytováno? S touto otázkou se vypořádal Nejvyšší soud ve svém rozsudku ve věci spis. zn. 30 Cdo 1240/2013 ze dne 11. února 2014, kde konstatoval, že jakýkoli úřední postup nemůže zároveň představovat okolnost, pro kterou by mělo být poskytované zadostiučinění zvyšováno, neboť tento výklad by de facto znamenal, že by zadostiučinění bylo zvyšováno pokaždé. [1]

    Na druhou stranu nevydání rozhodnutí ve lhůtě, a tedy porušení práva na projednání věci bez zbytečných průtahů, je zpravidla zapříčiněno nesprávným úředním postupem – ať už se jedná o bezdůvodnou nečinnost, svévoli či jiné nedodržování procesních pravidel. Hranice mezi tím, jaký postup orgánů veřejné moci lze v souladu s ust. § 31a odst. 3 písm. d) ZOŠ zohlednit a jaký nikoli, se může jevit jako poměrně nejasná. Tím spíš přihlédneme-li k někdy nesourodé judikaturní praxi nižších soudních instancí a obvyklé tendence rozhodovat tento typ sporů spíše ve prospěch žalovaného (státu).

    Nerespektování závazného právního názoru a procesní vady

    Základní metodickou pomůcku tady představuje stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu spis. zn. Cpjn 206/2010 ze dne 13. dubna 2011, které výslovně uvádí, že k postupu orgánů během nepřiměřeně dlouhého řízení se přihlédne tam, „kde nevydání dřívějšího rozhodnutí bylo zapříčiněno nedodržováním procesních pravidel či tam, kde došlo k jinému pochybení ze strany orgánů veřejné moci.“ Stanovisko uvádí i několik příkladů jako zrušení rozhodnutí soudu nižšího pro nerespektování závazného právního názoru soudu vyššího stupně či nálezu Ústavního soudu, zrušení rozhodnutí výlučně z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti nebo pro procesní vady. Jde o okolnosti soudní praxí hojně reflektované, ale nikoli jediné. [2]

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Nedostatek věcné příslušností

    Další vadou, kterou lze k tíži orgánu veřejné moci připočíst, je vedení řízení před věcně nepříslušným orgánem. Judikatura opakovaně vyvodila, že pokud řízení probíhalo před věcně nepříslušnými orgány po nikoli zanedbatelnou dobou a bylo-li meritorní rozhodnutí ve věci zrušeno právě pro nerespektování procesních pravidel o věcné příslušnosti, považuje se tato skutečnost za kritérium, které je nutné ve smyslu ust. § 31a odst. 3 písm. d) ZOŠ zohlednit. Je totiž povinností orgánů veřejné moci (srov. např. § 103 OSŘ) posuzovat dostatek vlastních kompetencí o věci rozhodovat. Pokud k tomu nedošlo, jedná se o nerespektování procesních povinností orgánem veřejné moci a jako takové mu jde k tíži. [3]

    Tutéž premisu lze vztáhnout i na spory ohledně věcné příslušnosti. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ve věci spis. zn. 30 Cdo 4067/2010 ze dne 31. srpna 2011 je přičítáno postupu orgánu veřejné moci, pokud rozhodování o věcné příslušnosti do značné míry zkomplikovalo a prodloužilo průběh řízení, ačkoli otázka věcné příslušnosti nebyla problematická z důvodu nedostatečného vylíčení skutkových tvrzení, které by šlo na vrub účastníků, nýbrž pro nejednotný právní názor soudů na to, jak takto formulované nároky posuzovat.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Nadměrné dokazování

    Dokazování je podstatnou součástí činnosti soudu v řízení. Z hlediska principu hospodárnosti je pro efektivní zjištění skutkového stavu nutné, aby orgán veřejné moci byl schopen kvalifikovaně rozhodnout o rozsahu dokazování, tedy především identifikoval rozhodné skutečnosti odpovídající aplikovaným normám, a posoudit relevanci jednotlivých důkazních prostředků, které provede, a na nichž založí své rozhodnutí. Pokud provádí důkazy nadbytečné, může to být státu přičítáno na vrub, jestliže věc bylo nepochybně možno rozhodnout i bez těchto důkazů. Stručně řečeno stát tedy nese zodpovědnost za průtahy v  řízení, které zapříčinil orgán prováděním důkazů, o nichž muselo být zřejmé, že nemají žádný význam pro rozhodování ve věci samé. Skutečnost, že věc bylo nepochybně možno rozhodnout v poměrně kratším čase, neboť orgánu muselo být zřejmé, že prováděné důkazy byly zcela nadbytečné a věc šlo rozhodnout i bez nich, může svědčit pro závěr o nepřiměřené délce řízení a naplnění kritéria podle § 31a odst. 3 zákona. [4]

    Odpovědnost orgánu veřejné moci za dokazování se ale netýká jen jeho rozsahu a výběru prováděných důkazů, ale v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ve věci spis. zn. 30 Cdo 3759/2009 ze dne 16. listopadu 2010 je státu přičítána i odpovědnost za výběr kvalifikovaných znalců a koncentrovaný postup, aby znalecký posudek byl řádně zadán a při jeho vypracování nedocházelo k prodlevám.

    Další skutečnosti

    Pro úplné shrnutí judikaturní praxe je nutné poukázat na i rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci spis. zn. 30 Cdo 5270/2009 ze dne 24. února 2011, které stanoví, že za nesprávný úřední postup přičitatelný státu lze považovat i opakované odročování jednání za účelem mimosoudního jednání stran bez stanovení lhůt a povinností uložených účastníkům podat soudu informaci o výsledku takového jednání. Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci spis. zn. 30 Cdo 2528/2013 ze dne 15. dubna 2015 pak do kritéria postupu orgánu veřejné moci uvedeného v § 31a odst. 3 písm. d) ZOŠ zahrnul i sedm let trvající průtah.

    Závěr

    Jak potvrzuje judikaturní praxe, postup orgánu veřejné moci se podle § 31a odst. 3 písm. d) zohlední zejména v těch případech, kdy takový postup neodpovídá procesním pravidlům, kdy orgán veřejné moci postupuje vadně, chaoticky a nekoncentrovaně, a zároveň kdy tímto postupem dochází ke zjevnému prodloužení řízení oproti tomu, kdy by bylo postupováno bezvadně leč s průtahy. Tomu odpovídá i závěr judikátu Nejvyššího soud ve věci spis. zn. 30 Cdo 1240/2013 ze dne 11. února 2014 zmíněného úvodem, který jako kritérium pro zvýšení náhrady nemajetkové újmy nezohlednil nesprávný úřední postupu spočívající ve formě nezákonné nečinnosti trvající dva roky. Stalo se praxí žalované (státu) na závěry zmíněného judikátu poukazovat a v rámci předběžného uplatnění nároku postup orgánů nezohledňovat, byť průtah trvající sedm let Nejvyšší soud pro svou intenzitu jako okolnost dle § 31a odst. 3 písm. d) připustil. [5]

    Jak dokazuje judikatura posledních let, stále nejde o problematiku uzavřenou. Stále je možné s úspěchem poukazovat na judikaturou neřešená procesní pochybení, která vedla k nepřiměřeně dlouhému řízení, a která lze pro svou intenzitu zahrnout do okolností ospravedlňující zvýšení náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé řízení ve smyslu článkem rozebíraného kritéria. Byť jde třeba jen o založení spisu ve spisovně namísto jeho postoupení místně příslušnému soudu anebo jiné prodlevy při předání spisu mezi institucemi.[6] [7] Například v rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci spis. zn. 30 Cdo 4450/2016 ze dne 9. dubna 2018 byly státu přičteny na vrub ty průtahy, které zapříčinil soud neúnosně dlouhým vyčkáváním na připojení přílohového spisu. Jednalo se o situaci, kdy přílohový spis byl připojen u jiného spisu téhož soudu. Blíže citace uvedeného rozhodnutí: „Za komplikaci mající za následek zvýšení složitosti řízení jistě nelze považovat obtíže spojené s připojením přílohového spisu (…). Naopak průtahy soudu při jeho zajištění jdou na vrub státu z hlediska kritéria postupu orgánu veřejné moci. Soud má vyvinout aktivitu a učinit efektivní opatření za účelem jeho připojení či pořízení kopií, a nikoliv pouze spis ukládat na lhůtu a činit opakovaně tytéž dotazy.“

    V závěru jenom pro úplnost připomeňme, že stejně jako lze s poukazem na § 31a odst. 3 písm. d) ZOŠ přiměřené zadostiučinění zvýšit, lze ho výjimečně i snížit. Svou roli bude hrát dočasná přetíženost soudu či konkrétního soudce. Rozhodně by ale ke snížení neměly být zohledňovány důvody mající svůj původ uvnitř soudního či právního systému, jako je nedostatečná organizace práce, špatná personální situace atd. [8]

    Mgr. Bc. Jan Drvota
    ,
    advokátní koncipient


    Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář

    Kováků 554/24
    150 00 Praha 5

    Tel.: 296 368 350
    e-mail: law.office@mn-legal.eu

    _________________________________________________
    [1] Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci spis. zn. 30 Cdo 1240/2013 ze dne 11. února 2014
    [2] Blíže rozsudek Nejvyššího soudu ve věci 30 Cdo 1328/2009 ze dne 5. října 2010
    [3] Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci spis. zn. 30 Cdo 2091/2013 ze dne 18. prosince 2013.
    [4] Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci spis. zn. 30 Cdo 3759/2009 ze dne 16. listopadu 2010 nebo srov. rozsudek Nejvyššího soudu ve věci spis. zn. 30 Cdo 727/2011 ze dne 27. dubna 2012.
    [5] Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci spis. zn. ve věci 30 Cdo 2528/2013 ze dne 15. dubna 2015
    [6] K tomu blíže rozsudek Nejvyššího soudu ve věci spis. zn. 30 Cdo 2528/2013 ze dne 15. dubna 2015
    [7] Stanovisko kolegia Nejvyššího soudu ve věci spis. zn. Cpjn 206/2010 ze dne 14. února 2019, bod. IV, ad. c)
    [8] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci spis. zn. 30 Cdo 3151/2016 ze dne 31. července 2018


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Bc. Jan Drvota (Mališ Nevrkla Legal)
    26. 3. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Kombinovaná stavba opěrné zdi a oplocení bez povolení stavebního úřadu
    • Bezdlužnost poskytovatele sociálních služeb po 1. 3. 2025
    • Veřejné právo a obecní zřízení: Výbory zastupitelstva obce a jejich „funkční období“
    • Správní právo: Vznik a zánik mandátu člena zastupitelstva kraje
    • K (ne)použitelnosti kamerového záznamu pořízeného policejním orgánem v trestním řízení jako důkazu v řízení správním
    • Pochybení NSS – zásadní precedens v oblasti elektronické komunikace

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.