epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    9. 2. 2015
    ID: 96855upozornění pro uživatele

    K problematice formy plné moci

    Dne 27.11.2014 Nejvyšší soud ČR v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Ing. Davida Bokra rozhodl usnesením sp. zn 29 Cdo 3919/2014, že plná moc udělená k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu o právním jednání, není neplatná pro nedostatek formy vyžadované zákonem, není-li pochyb o tom, kdo (která osoba) plnou moc udělil. Ve své tiskové zprávě ze dne 17.12.2014 k tomuto usnesení uvedl, že v praxi to znamená, že i tehdy, je-li plná moc udělována k právnímu jednání, které musí mít formu notářského zápisu, postačí, je-li udělena písemně a je-li současně podpis zmocnitele úředně ověřen. Je dosah daného rozhodnutí v praxi skutečně limitován pouze takhle?

    Předmět sporu v řízení vedeném pod sp. zn. 29 Cdo 3919/2014

    Uvedené řízení se týkalo problematiky formy plné moci udělené k založení společnosti s ručením omezením. Krajský soud odmítl zapsat nově založenou společnost s ručením omezeným do obchodního rejstříku s ohledem na skutečnost, že plná moc k jejímu založení, jakož i substituční plná moc, byly uděleny pouze písemně s úředně ověřenými podpisy, nikoli ale ve formě notářského zápisu. Vrchní soud v Olomouci v odvolacím řízení potvrdil usnesení soudu prvního stupně s poukazem zejména na § 441 odst. 2 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „OZ“ nebo „NOZ“), dle kterého platí, že vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Jelikož se dle § 8 odst. 2 zákona 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), v platném znění (dále jen „ZOK“), společnost s jediným zakladatelem zakládá zakladatelskou listinou ve formě veřejné listiny, vyžaduje se také pro plnou moc k založení společnosti forma veřejné listiny, tedy notářský zápis. Není-li tato forma dodržena, je právní jednání neplatné, a to absolutně.

    Proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci podala navrhovatelka dovolání, jelikož měla za to, že formu plné moci k založení společnosti s ručením omezeným upravuje ustanovení § 6 ZOK, který má vůči ustanovení § 441 odst. 2 OZ povahu předpisu zvláštního, a proto by na základě interpretačního pravidla lex specialis derogat legi generali, měl mít přednost. Dle ustanovení § 6 odst. 1 ZOK platí, že právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace vyžadují písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, jinak jsou neplatná; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Dle daného ustanovení by tedy postačovala pro formu plné moci k založení společnosti pouze písemná forma s úředně ověřenými podpisy. Navrhovatelka dále doplnila, že ani v případě, že by plná moc musela být udělena ve formě notářského zápisu, není podle dovolatelky možné dovozovat absolutní neplatnost právního jednání učiněného zmocněncem na základě plné moci udělené pouze v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. Takové právní jednání by bylo stiženo pouze relativní neplatností.

    Právní názor Nejvyššího soudu obsažen v usnesení v řízení vedeném pod sp. zn. 29 Cdo 3919/2014

    Nejvyšší soud ČR přisvědčil názoru odvolacího soudu, že § 441 odst. 2 in fine OZ klade na plnou moc požadavek zachování téže formy, jakou zákon vyžaduje pro právní jednání, k němuž je plná moc udělena. Je-li tudíž plná moc udělena k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu, měla by zásadně být i plná moc udělena ve formě notářského zápisu. To však neznamená, že nedodržení této formy bez dalšího vede k neplatnosti plné moci, či dokonce jak dovodil odvolací soud k neplatnosti právního jednání učiněného na jejím základě zmocněncem jménem zmocnitele. Právní jednání je dle Nejvyššího soudu ČR totiž na základě dikce ustanovení § 580 odst. 1 OZ neplatné pouze tehdy, vyžaduje-li to smysl a účel zákona. Jako smysl ustanovení § 441 odst. 2 OZ dovodil Nejvyšší soud ČR zabezpečení ověření totožnosti zmocnitele a současně zajištění, aby plná moc byla udělena k zamýšlenému právnímu jednání (tj. aby z ní plynulo oprávnění zmocněnce učinit jménem zmocnitele požadované právní jednání). Následně k této části sporu uzavřel, že není-li pochyb o totožnosti zmocnitele, tj. je-li zcela zjevné, kdo udělil plnou moc, není plná moc neplatná jen proto, že nebyla udělena ve formě notářského zápisu, a to přesto, že byla udělena k právnímu jednání, které musí být podle zákona učiněno ve formě notářského zápisu.

    K problematice formy plné moci k přijetí zakladatelské listiny a tedy ke konfliktu ustanovení § 441 odst. 2 OZ a ustanovení § 6 ZOK Nejvyšší soud ČR uvedl: Ustanovení § 441 odst. 2 věta druhá a třetí OZ upravuje formu plné moci obecně, bez ohledu na to, pro jaká právní jednání je udělena. Současně platí, že plná moc k založení obchodní korporace je právním jednáním týkajícím se založení obchodní korporace. Pro tato právní jednání je přitom upravena forma v § 6 odst. 1 ZOK, a to včetně sankce stíhající její nedodržení (neplatnost, k níž soud přihlédne i bez návrhu). Ustanovení § 6 odst. 1 ZOK je tedy jde-li o požadavek formy plné moci k založení společnosti s ručením omezeným ustanovením zvláštním, které se uplatní přednostně před § 441 odst. 2 in fine OZ. Postačí tudíž, aby plná moc k přijetí zakladatelské listiny o založení společnosti s ručením omezeným byla udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem zmocnitele. Teprve až nebyla-li by plná moc k přijetí zakladatelské listiny udělena v písemné formě s úředně ověřenými podpisy, šlo by o absolutně neplatné právní jednání, k neplatnosti kterého by soud přihlédl i bez návrhu, a to ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 část věty za středníkem ZOK.

    Jelikož v dané věci byla plná moc udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem, nešlo dle Nejvyššího soudu ČR o právní jednání neplatné a tak Nejvyšší soud ČR zrušil usnesení soudu odvolacího i soudu prvního stupně a věc vrátil se závazným právním názorem soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

    Tisková zpráva k usnesení 29 Cdo 3919/2014 a její důsledky

    Dne 17.12.2014 zveřejnil Nejvyšší soud ČR na svých internetových stránkách k danému rozhodnutí tiskovou zprávu. Zajímavá byla především její poslední věta, resp. její poslední odstavec:

    Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014, vyložil, že plná moc udělená k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu o právním jednání, není neplatná pro nedostatek formy vyžadované zákonem, není-li pochyb o tom, kdo (která osoba) plnou moc udělil. V praxi to znamená, že i tehdy, je-li plná moc udělována k právnímu jednání, které musí mít formu notářského zápisu, postačí, je-li udělena písemně a je-li současně podpis zmocnitele úředně ověřen.

    Právě v uvedeném odstavci spatřuji největší problém celé kauzy. Není to ale problém jediný. Za nesprávný považují také výklad Nejvyššího soudu ČR, který označil ustanovení § 6 ZOK za lex specialis ve vztahu k ustanovení § 441 odst. 2 OZ jako lex generalis. Ustanovení § 6 ZOK  a § 441 odst. 2 OZ upravují totiž dvě zcela odlišné věci. Zatímco ustanovení § 6 ZOK stanovuje minimální požadavky na formu právního jednání (a to při založení, vzniku, změně, zrušení a zániku obchodní korporace), předmětem ustanovení § 441 odst. 2 OZ je forma plné moci (k jakémukoliv právnímu jednání, pro které se vyžaduje zvláštní forma). Ustanovení § 6 ZOK se nijak nezabývá formou plné moci k právnímu jednání založení, vznik, změna, zrušení nebo zánik obchodní korporace, a proto nemůže ani být speciálním ustanovením k § 441 odst. 2 OZ.[1]

    Největším problémem a nedostatkem daného usnesení je však snaha o obecnou přenositelnost závěru usnesení Nejvyššího soudu ČR tak, jak bylo učiněno v tiskové zprávě, na veškerá civilní právní jednání. Takový závěr je závěrem contra legem i za předpokladu, že by závěr Nejvyššího soudu ČR o posouzení ustanovení § 6 ZOK jako speciálního ustanovení k § 441 odst. 2 OZ byl správný (což, jak bylo uvedeno výše, není pravda). Důvodem je, že u právního jednání, které nespadá pod ustanovení § 6 ZOK, tj. nejde o jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace, nelze aplikovat pravidlo lex specialis derogat legi generali a tím „obejít“ aplikaci ustanovení § 441 odst. 2 OZ.

    Za Nejvyšší soud ČR se k dané právní větě vyjádřil soudce zpravodaj a předseda senátu JUDr. Petr Šuk, který uvedl, že Nejvyšší soud nijak neprolomil ani neotočil význam § 441 odst. 2 občanského zákoníku, pouze posuzoval, jaké důsledky má nedodržení zákonem požadované formy plné moci v případě, že je udělována pro právní jednání, pro něž zákon vyžaduje formu notářského zápisu. A dospěl k závěru, že takovým důsledkem není bez dalšího neplatnost plné moci.[2] Uvedená právní věta jde ale daleko za problematiku neplatnosti plné moci v důsledku nedodržení stejné formy plné moci jako právního jednání, pro které se uděluje.

    Situace kolem uvedeného usnesení se začala komplikovat po vyjádření legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti ČR. Ministerstvo uvedlo, že z nového usnesení Nejvyššího soudu (NS) ale vyplývá, že postačí, je-li plná moc udělena písemně a je-li současně podpis zmocnitele úředně ověřen. Obdobnou úpravu paragrafu ovšem navrhovalo Ministerstvo spravedlnosti ve své „urgentní“ novele. Ačkoliv NS svým usnesením vyhověl námitkám z praxe, vnáší zásadní nejistotu do celého právního prostředí České republiky.[3] První náměstek Ministryně spravedlnosti ČR Robert Pelikán, navrhovatel novely OZ, k tomuto uvedl, že se nejedná o banální interpretační problém, opravu technické chyby či vyjasnění nepřesností. Vždyť Nejvyšší soud význam paragrafu zcela otočil, prolomil jeho původní význam. V situaci, kdy část politické reprezentace i odborné veřejnosti novelizaci zákoníku tvrdošíjně odmítá a NS musí přistupovat k podobným rozhodnutím, nutně dochází k rozkolísání právních jistot. Nevíme, čemu z NOZ můžeme věřit, co platí, a co ne. Také dodal, že nyní jsme v situaci, kdy se po téměř roce platnosti NOZ dozvíme, že dodržování tohoto paragrafu bylo zbytečné a lidé i společnosti vynaložili zbytečné výdaje. Dané vyjádření z dílny Ministerstva spravedlnosti ČR bylo přijímáno kriticky, narušujíc dělbu moci, vyjadřuje-li se legislativa otevřeně a nesouhlasně k soudnímu rozhodnutí.[4] 

    Závěr

    Ačkoliv je praktičtější, aby v určitých případech nebylo za potřeby spisovat plnou moc ve formě notářského zápisu, nepovažují za správné, aby soud (obzvlášť Nejvyšší soud ČR) rozhodoval contra legem jen ze subjektivního důvodu nesouhlasu s právní úpravou a s nedostatečným, logicky rozporným odůvodněním. Na druhé straně je také nežádoucí, aby se Ministerstvo spravedlnosti ČR jakkoliv vyjadřovalo ke kvalitě soudních rozhodnutí a zejména aby se uchylovalo k jejich ostré kritice. Nicméně nepochybně bude mít výklad Nejvyššího soudu ČR v dané věci ještě dohru, proto bude zajímavé, zda bude tento závěr nakonec v aplikační praxi obecně přijat nebo nikoliv. Nevím ale, zda je horší, že Nejvyšší soud ČR zasáhl do první jistoty nebo že Ministerstvo spravedlnosti ČR narušilo princip dělby moci. Ani jedno z tohoto se mi příliš nelíbí.


    Mgr. Slavomíra Henčeková,
    advokátní koncipientka,
    studentka doktorského studia
    e-mail: hencekova.slavka@gmail.com


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Obdobnou argumentaci nesouhlasící s argumentací Nejvyššího soudu lze najít i >>> zde.
    [2] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [3] Dostupné na www, k dispozici >>> zde. 
    [4] Např. dle soudce Pavle Vrchy, člena 30. senátu Nejvyššího soudu, dostupné na www, k dispozici >>> zde. 


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Slavomíra Henčeková
    9. 2. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Odmítnutí dovolání
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Dobrá víra třetích osob
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.