epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    25. 7. 2018
    ID: 107907upozornění pro uživatele

    K rozdělení nejnižší nabídkové ceny jako hodnotícího kritéria

    S účinností zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), došlo k významné změně vztahující se k otázce vymezení hodnotících kritérii. Hodnocení nabídek musí být ze strany zadavatele stanoveno způsobem, aby všechny doručené nabídky byly mezi sebou vzájemně porovnatelné, a aby zadavatel mohl v rámci samotného hodnocení zjistit, která nabídka je pro něj nejvhodnější. Ačkoliv lze hodnocení nabídek považovat za jednu z nejvýznamnějších fází zadávacího řízení, tak v aplikační praxi přetrvávají nejasnosti vztahující se ke správnému vymezení hodnotících kritérií, a to per exemplum i v otázce, zda a za jakých podmínek je možné rozdělit hodnotící kritérium nejnižší nabídkovou cenu na více dílčích (cenových) hodnotících subkritérií.

    Podle ustanovení § 114 odst. 1 ZZVZ platí, že „zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle ekonomické výhodnosti“.  Hodnocení nabídek tak má přímý vliv na to, která nabídka bude vybrána jako nejvhodnější a se kterým účastníkem zadávacího řízení bude uzavřena smlouva. Vzhledem k tomuto svému významu a důležitosti hodnocení nabídek tak současně patří mezi nejrizikovější a nejproblematičtější části zadávacího řízení[1]. Hodnotící kritérium „ekonomické výhodnosti“ nabídky je dle ZZVZ jediným způsobem, podle kterého jsou jednotlivé nabídky v zadávacím řízení vzájemně posuzovány.

    Ekonomická výhodnost nabídky představuje nejvýhodnější poměr mezi nabídkovou cenou a kvalitou nabízeného plnění. Oproti minulé právní úpravě veřejných zakázek[2] došlo na základě shody zákonodárce s čl. 67 směrnice Evropského parlamentu a rady 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek a zrušení směrnice 2004/18/ES (dále jen „Směrnice“) k jednoznačné preferenci hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky na úkor hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny.  I přes tuto skutečnost  ustanovení § 114 odst. 2 ZZVZ nevylučuje, aby nabídky účastníků byly zadavatelem hodnoceny pouze na základě nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.  
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Reklama
    Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    21.5.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Správný způsob stanovení hodnotícího kritéria

    Samotný výběr hodnotících kritérií je výlučným oprávněním zadavatele. Zadavatel ve zvolení správného hodnotícího kritéria akcentuje jednotlivým účastníkům své priority a požadavky směrem k předmětu plnění. Ačkoliv ZZVZ v ustanovení § 114 odst. 3 částečně omezuje toto výlučné právo zadavatele, tak jediným skutečným omezením vyplývajícím ze ZZVZ  je, aby hodnotící kritéria byla dostatečně určitá, jednoznačná, matematicky měřitelná, a tím de facto i zpětně ověřitelná.

    Rozhodne-li se zadavatel použít v rámci zadávacího řízení více hodnotících kritérií, pak je jeho povinností stanovit váhu nebo matematický vztah mezi jednotlivými hodnotícími kritérii. Vzhledem ke skutečnosti, že váha jednotlivých hodnoticích kritérií může mít na výběr nejvhodnější nabídky zcela zásadní vliv, je nutné, aby zadavatel nastavení váhy jednotlivých kritérií hodnocení věnoval zvýšenou pozornost a správnost nastavení vah před zahájením zadávacího řízení pečlivě prověřil[3].

    Rozdělení nabídkové ceny jako hodnotícího kritéria

    Stanoví-li zadavatel jako hodnotící kritérium nabídkovou cenu, je tím zcela vyjádřeno, že v daném zadávacím řízení vybere jako vítěznou takovou řádnou nabídku, která bude obsahovat nejnižší nabídkovou cenu ze všech hodnocených nabídek. Na druhou stranu je nutné uvést, že rozdělení hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny na několik dílčích (cenových) hodnotících subkritérií není ZZVZ obecně zakázáno, je však potřebné při tomto postupu dodržet několik základních pravidel. Tyto pravidla byla v minulých letech zásadě vytvořena rozhodovací praxí soudů a správních orgánů.

    Jak již v minulosti ve svém rozsudku judikoval Krajský soud v Brně[4], tak „samotné rozdělení základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny na dílčí subkritéria nabídkové ceny, v souvislosti s různými aspekty jejich hodnocení, není v rozporu s kogentními ustanoveními Zákona, neboť hodnocení dle jednotlivých cenových položek nabídky může být stále slučitelné s účelem základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny. Slučitelné ovšem nebude za situace, kdy pořadí jednotlivých nabídek bude určeno na základě propočtu poměrů nabídkových cen uchazečů vůči sobě navzájem. Taková matematická operace nevede ke stanovení jednotlivých nabídkových cen vyjádřených ve stejných měnových jednotkách, jejichž reálná hodnota není nijak deformována ve vztahu k hodnotě nominální“.

    Výše citované rozhodnutí soudu je možné interpretovat v tom smyslu, že rozdělením hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny na několik dílčích (cenových) hodnotících subkritérií nesmí dojít k pozbytí samotného smyslu tohoto hodnotícího kritéria, tj. výběru účastníka s nejnižší nabídkovou cenou.

    Vícekriteriální hodnocení nabídkové ceny

    Na výše citované rozhodnutí Krajského soudu v Brně navázal v roce 2016 i ÚOHS, který ve svém druhostupňovém rozhodnutí konstatoval[5], že „u hodnocení nejnižší nabídkové ceny je úkolem hodnotící komise sestavit pořadí nabídek od nejlevnější po nejdražší, přičemž se hodnotící komise nemusí dopouštět složitých výpočtů a srovnávání vlastností jednotlivých nabídek, u hodnocení vícekriteriálního je její úkol složitější, neboť vyžaduje provedení vzájemného srovnávání a vážení jednotlivých dílčích kritérií. Z hlediska srovnání obou způsobů hodnocení je pak možné za náročnější a složitější označit hodnocení pomocí více kritérií. Pokud se týká otázky, která nabídka má být dle jednotlivých základních hodnotících kritérií nabídkou vítěznou lze uzavřít, že za situace, kdy probíhá hodnocení podle hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny, pak vítěznou nabídkou musí být ta, která obsahuje nejnižší cenu“.

    Z rozhodnutí ÚOHS je zřejmé, že výsledek hodnocení zadavatele podle hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny má být takový, že nabídky budou seřazeny srovnáním nabídkových cen od nejlevnější po nejdražší, když nejlevnější nabídka má být současně tou nejvýhodnější. Provádí-li tak zadavatel v souladu se způsobem stanovení dílčích (cenových) hodnotících subkritérií propočty poměrů jednotlivých nabídkových cen a jednotlivých dílčích (cenových) hodnotících subkritérií vůči sobě navzájem, pak se již ze své povahy nemůže jednat o určení pořadí konečných nabídek podle kritéria nejnižší nabídkové ceny, ale o hodnocení pouze vzájemných poměrů dílčích (cenových) hodnotících subkritérií u jednotlivých nabídek. Za takové situace je tak vyloučeno provést zpětnou kontrolu postupu zadavatele, aby bylo možné dospět k jednoznačnému závěru o tom, zda v zadávacím řízení skutečně zvítězil účastník s nejlevnější nabídkou nebo účastník, který oproti ostatním nabídkám nabídl zadavateli pouze výhodnější některá dílčí (cenová) hodnotící subkritéria.

    Porušení zásady transparentnosti

    Jak uvedl ÚOHS v jednom ze svých prvostupňových rozhodnutí z roku 2017, tak v případě rozdělení hodnotícího kritéria nabídkové ceny na více dílčích (cenových) hodnotících subkritérií se zadavatel rovněž vystavuje riziku porušení zásady transparentnosti.  ÚOHS výslovně konstatoval[6], že  „kontextu výše uvedeného nelze postup zadavatele považovat za transparentní, neboť ačkoliv v zadávací dokumentaci zadavatel deklaroval, že bude hodnotit podle základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny, použití jím stanovených dílčích cenových hodnotících kritérií a jim přiřazených procentních vah vyloučilo, aby bylo dosaženo účelu tohoto hodnotícího kritéria, tj. toho, aby bez dalšího byla vybrána nabídka s nejnižší nabídkovou cenou. … Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné konkurence mezi dodavateli, nýbrž je také předpokladem účelného vynakládání veřejných prostředků.“

    K citovanému rozhodnutí ÚOHS je možné dále doplnit, že stanovení dílčích (cenových) hodnotících subkritérií může být pro účastníky zadávacího řízení matoucí, neboť účastníci při tvorbě nabídkové ceny a konstrukci nabídky berou v úvahu jak nejnižší nabídkovou cenu, tak současně i dosažení maximálního počtu bodů podle procentních vah u jednotlivých dílčích (cenových) hodnotících subkritérií.

    Závěr

    ZZVZ výslovně nezakazuje zadavateli použití dílčích (cenových) hodnotících subkritérií u hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny. Rozhodne-li se zadavatel, že stanoví v zadávací dokumentaci u hodnocení nabídek hodnotící kritérium nejnižší nabídkovou cenu a současně toto hodnotící kritérium dále rozdělí na dílčí (cenová) hodnotící subkritéria, a to na základě jejich vzájemného poměru, může se dopustit porušení základní zásady zadávacího řízení – zásady transparentnosti. Tímto postupem zároveň dochází k pozbytí samotného smyslu hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny. S ohledem na výše uvedená rizika se proto  rozdělení hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny na dílčí (cenová) hodnotící subkritéria nejeví pro zadavatele jako nejvhodnější řešení.


    JUDr. Radoslav Lukovič,
    advokátní koncipient


    SPOLEČNÁ ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ Balcar, Hrouzek, Veselý, Zelenková

    Palác Riesů
    Panská 895/6
    110 00 Praha 1
     

    tel.: + 420 222 231 133
    fax: + 420 222 231 819
    e-mail: sak@akspol.cz

    _________________________
    [1] DVOŘÁK, David., MACHUREK, Tomáš., NOVOTNÝ, Petr., ŠEBESTA, Milan. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha, Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 687.
    [2] Viz ustanovení § 78 odst. 1 zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 30.09.2016, kde vedle hodnotícího kritéria ekonomické výhodnost nabídky separátně existovalo i hodnotící kritérium nejnižší nabídková cena.
    [3] DVOŘÁK, David., MACHUREK, Tomáš., NOVOTNÝ, Petr., ŠEBESTA, Milan. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha, Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 692.
    [4] Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 16. 08. 2011, sp. zn. 62 Ca 43/2009.
    [5] Rozhodnutí ÚOHS ze dne 10.11.2016, č.j. ÚOHS-R0074/2016/VZ-45147/2016/323/Ebr.
    [6] Rozhodnutí ÚOHS ze dne 13.03.2017, č.j. ÚOHS-S0022,0048/2017/VZ-08912/2017/522/PKř.  


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. Radoslav Lukovič
    25. 7. 2018
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Přemístění seychelské společnosti do České republiky
    • Americká celní politika Donalda Trumpa a možné dopady na českou ekonomiku
    • Přeměny obchodních společností v roce 2025: Přehled forem, výhod, rizik a novinek
    • Návrh Evropské komise na zmírnění pravidel ESG reportingu
    • Claimy ze smluvních podmínek FIDIC
    • Jak budou vypadat cenovky v roce 2025? Nová pravidla pro uvádění měrných cen v kostce
    • Faktoring a jeho vliv na hodnotu společnosti
    • Akviziční smlouva pro nemovitostní investiční fond

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025
    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Ubytování nezletilých sportovců v hostitelských rodinách
    • Spoluzpůsobení si újmy poškozeným
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025

    Soudní rozhodnutí

    Vyvlastnění

    Ustanovení § 23 odst. 4 zákona o vyvlastnění představuje skutkovou podstatu náhrady škody založené na objektivní odpovědnosti vyvlastnitele. Předpokladem jeho odpovědnosti není...

    Spoluzpůsobení si újmy poškozeným

    Porušení právní normy poškozeným, jež neslouží k ochraně práv porušených škůdcem, nezakládá spoluúčast na vzniklé újmě ve smyslu § 2918 o. z.

    Ochrana osobnosti, parlament (exkluzivně pro předplatitele)

    Poslanci a senátoři požívají indemnity podle čl. 27 odst. 2 Ústavy ve vztahu k trestní a přestupkové odpovědnosti, nikoli však ve vztahu k odpovědnosti soukromoprávní. Čl. 27 odst. 2...

    Ochrana projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Šíření dezinformací není vyňato z dosahu čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny; lze je omezit jen zákonem a za podmínek čl. 17 odst. 4 Listiny.

    Omezení vlastnictví (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o zřízení věcného břemene je rozhodnutím konstitutivním, které zasahuje do hmotněprávní sféry účastníků tak, že zakládá, mění nebo ruší subjektivní práva a...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.