epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • NÁZORY
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Partnerský program
    • Předplatné
    31. 1. 2002
    ID: 15699upozornění pro uživatele

    Kam kráčíš, Evropo?




    Evropa – to je široký pojem. Nuže zkusme hovořit o Evropě tak, jak o ní nyní mluvíme nejčastěji – jako o Evropské unii a státech, které k ní sice formálně nepatří, ale ,,jako by se stalo“. Evropská unie je velká – tak velká, že si často ani neuvědomujeme, kdo všechno je jejími členy. Jistěže, velké Německo a Francie, ale i o hodně menší Belgie, Nizozemí, Lucembursko a další. Patnáct členů nadnárodního celku, ale zdaleka ne stejný počet stejných ústavních - státoprávních forem.




    Evropa – to je široký pojem. Nuže zkusme hovořit o Evropě tak, jak o ní nyní mluvíme nejčastěji – jako o Evropské unii a státech, které k ní sice formálně nepatří, ale ,,jako by se stalo“. Evropská unie je velká – tak velká, že si často ani neuvědomujeme, kdo všechno je jejími členy. Jistěže, velké Německo a Francie, ale i o hodně menší Belgie, Nizozemí, Lucembursko a další. Patnáct členů nadnárodního celku, ale zdaleka ne stejný počet stejných ústavních - státoprávních forem. Nechystáme se jen na vstup do unie republik, ale do unie, ve které má své místo i král, královna nebo velkovévoda.

    Nejprve proveďme rekapitulaci. Belgie je královstvím, Dánsko je královstvím, Finsko je republikou, Francie je republikou, Irsko je republikou, Itálie je republikou, Lucembursko je velkovévodstvím, Německo je republikou, Nizozemí je královstvím, Portugalsko je republikou, Rakousko je republikou, Řecko je republikou, Španělsko je královstvím, Švédsko je královstvím, Velká Británie a severní Irsko je královstvím. Tedy sedm monarchistických zřízení ,,proti“ osmi republikám. Znalci sportu by snad nyní pronesli něco o ,,těsném vítězství“ republik, historikové by uvedli, že tomu není tak dávno, co Řecko bylo královstvím a Španělsko republikou, vizionáři by možná pronesli cosi o nepříliš jistém postavení britské královské rodiny (,,royalističtí vizionáři“ by si však jistě neodpustili podotknout, že Británie je příliš konzervativní na to, aby byla – kdykoliv – republikou a je tak spíše nasnadě počít obhlížet nejvyšší kruhy britské šlechty, která by v případě pádu ,,domu Windsorů“ mohla usednout na britský trůn). Rovnováhu dokončují dva státy nikoliv nevýznamné – Švýcarsko a Norsko. Jejich občané ,,čas od času“ dají veřejně v referendu či podobném všelidovém hlasování najevo, že Evropskou unii nepotřebují a ujistí sami sebe i celý svět, že ani Evropská unie nepotřebuje je. Možná by bylo zajímavé, v době, kdy v médiích běží propagační informace o členských státech Evropské unie, se zeptat, proč Švýcarům a Norům tato instituce ani nechybí, ale ani nepřekáží.

    Státní zřízení Švýcarska je v jádru republikánské, na naše myšlení snad až příliš – vždyť vzít na vědomí dvacet tři suverénních kantonů a celkově tento konglomerát nazvat ,,spříseženstvem“ resp. konfederací je pro nás poněkud obtížné (obzvláště pro ty, kteří mají problémy uznat i názvy částem naší vlasti tak, aby se jedni či druzí neurazili – je snazší země Koruny české, Českou republiku zjednodušit v ,,Česko“). Norsko je tradiční monarchií, královstvím. Pokud však Unii vidíme na mapě jako velký celek, nesmíme zapomínat ani na malé státy, které si svoji svrchovanost udržely i přes obklopení velkými mocnostmi a život ,,v Unii bez Unie“ jim, jak se zdá, nejenže nevadí, ba přímo prospívá. Je zde řeč o zemích, jako je Knížectví Lichtenstein, Monacké knížectví, Republika San Marino, Vatikánský městský stát nebo Andorra, která má sice jen o něco málo více než 35 000 obyvatel a dala by se obdobně jako San Marino nazvat spíše ,,známkovou velmocí“, je to přece jen evropský stát se vším, co ke státnosti patří. Andorra, resp. ,,Údolí Andorry“ zajisté není republikou, ale je pod ochranou Francie (jako právního nástupce hraběte z Foix) a španělského biskupa v Seo de Urgel, její zřízení lze tedy považovat za monarchistické. V neposlední řádě je zde Republika Island.

    Nelze vyjmenovat celý politický zeměpis Evropy, však pro západní Evropu je i tento prakticky taxativní výčet důležitým ukazatelem. Že si je toho Česká republika vědoma ukazuje například vládní nařízení účinné od 1. ledna 2002 s názvem ,,o jednostranném zrušení vízové povinnosti ve vztahu k Monackému knížectví, San Marinské republice, Svatému Stolci a Svrchovanému řádu Maltézských rytířů“. Toto vládní nařízení z 26. listopadu 2001 nese ve sbírce zákonů číslo 463 a mimo jiné uvádí: ,,Držitelé platných diplomatických, služebních a cestovních pasů Monackého knížectví, San Marinské republiky a Svatého Stolce a držitelé platných diplomatických pasů Svrchovaného řádu Maltézských rytířů mohou vstupovat na území České republiky a přechodně zde pobývat bez víza po dobu nejvýše 90 dnů, není-li účelem jejich pobytu výkon výdělečné činnosti.“ a odstave třetí přímo pamatuje na maltézské rytíře: ,,Držitelé platných diplomatických pasů Svrchovaného řádu Maltézských rytířů, kteří cestují na území České republiky jako členové diplomatické mise k nástupu své funkce, mohou přicestovat a pobývat na území České republiky po dobu svého služebního přidělení bez víz. Stejná pravidla platí pro rodinné příslušníky, kteří žijí s osobami uvedenými v předchozí větě ve společné domácnosti, pokud jsou rovněž držiteli platných diplomatických pasů Svrchovaného řádu Maltézských rytířů.“

    Podotkněme, že Malta je republikou, a proto směšovat Řád maltézských rytířů s republikou Malta by nebylo zcela správné. Ostatně, teprve od roku 1523, kdy původní řád johanitů získal za své sídlo ostrov Malta zní celkový název ,,Suverénní řád rytířů svatého Jana Jerusalémského z Rhodu a Malty“. Český stát tímto nařízením vytvořil novou kvalitu státního občanství pro členy tohoto řádu, který má u nás dlouho tradici a dnes je zastupován Českým velkopřevorstvím suverénního řádu Maltézských rytířů v Praze.

    Kam tedy kráčí státoprávní vývoj Evropy, to je otázka, kterou možná právě nařízení podobná nařízení naší vlády 463/2001 Sb. předznamenávají. Území již není ,,oploceným dvorkem“, nýbrž místem střetávání příslušníků různých skupin. Zdá se, že i bývalé postkomunistické státy si volí svoji tradiční formu, která jim vyhovuje nejlépe. V Bulharsku, dříve pevně sevřeném komunismem, je premiérem bývalý car Simeon II. Je premiérem republiky… V Řecku poměrně často (a nadšeně) vítají bývalého krále Konstantina II., který svůj panovnický úřad nevykonává od roku 1967, kdy byl vojenským převratem nucen uprchnout z Řecka. Filip (vévoda z Edinburghu) - manžel britské královny Alžběty II. je ostatně poměrně blízkým příbuzným Konstantina II.

    Žijeme zjevně ve světě obnovující se rovnováhy a představa, že vstup do EU je vstupem do svazku republikánského zřízení je myšlenkou ne zcela úplnou. Důležité je, že veškeré státy zachovávají principy demokratického zřízení a státoprávní forma se stává věcí druhořadou. Snad se lišíme religiozitou, faktickou vzdáleností od Bruselu, národními atributy, jakými může být ať již jazyk nebo občanské cítění, potažmo historické povědomí o vlastním národě etc.. Občas se k historismu upínáme uměle, občas historii až příliš přehlížíme a ,,musí“ přijít vládní nařízení, které nám připomene, že i Maltézští rytíři jsou součástí naší historie. Středoevropský region je místem republik, s občasnými snahami ke změně ve státoprávním uspořádání, avšak bez větších úspěchů. Možná nám budoucnost dá potřebu změny, nic nelze vyloučit, ale občas je ten pokus ne právě ve vhodný čas a ne právě zdařilý. Lze říci, že to potvrzují i snahy některých občanů postkomunistických států – příkladem může být bývalý kandidát na polského prezidenta pan Leszek Wierzchowský, jehož činnost je i podle polských monarchistů ,,lehce kontraproduktivní“ (podle některých snad i takto cílená). Závěrem citujme z dekretu vydaným panem Wierzchovským, kde se ke značné nevoli polských monarchistů a úsměvům potomků polské aristokracie vyhlásil za státního souhlasu ,,polským regentem“ etc. – čtenáři ponechávám ,,nenarušený dojem“ citací originálu bez potřeby překladu a komentáře: ,,My Leszek Wielki Książę Wierzchowski, z Łaski Boga i Woli Narodu Regent Polski i Polskiego Ruchu Monarchistycznego, Wielki Kniaź Ukrainy - Rusi, Kniaź Imperium Rosji, Emir Tatarów, Wielki Mistrz Zakonu Rycerzy Polskiej Korony, Kawaler Orderu Regencji na Wielkiej Wstędze z Gwiazdą, Kawaler Orderu św. Stanisława I klasy etc., etc., zgodnie z przysługującym Nam prawem (Statut PRM zarejestrowany w Sądzie Wojewódzkim w Warszawie pod numerem 59) (...) potwierdzamy dziedziczny tytuł polskiego Księcia i herb…".


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Tomáš Tyl
    31. 1. 2002

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Prodloužení zkušební doby ze zákona po flexinovele
    • 10 otázek pro … Martina Šípa
    • Souhrn významných událostí ze světa práva
    • Méně plastu, méně vzduchu, víc povinností. Co přináší nové obalové nařízení PPWR?
    • ESOP, phantom shares či přímá účast: Jak dnes v Česku nastavit zaměstnaneckou účast ve společnosti?
    • Aktuální judikatura NSS ve věci veřejných zakázek: pět rozhodnutí s dopadem na praxi zadavatelů i dodavatelů
    • Zbraňová amnestie v praxi: kdy (ne)může vydání zbraně vést k zániku trestní odpovědnosti?
    • Uznání a výkon cizího obchodního rozhodčího nálezu v České republice
    • Obvyklé hospodaření po zahájení insolvenčního řízení: hranice přípustného jednání podle § 111 insolvenčního zákona
    • Reforma nařízení EU 261/2004: Co znamená pro letecké dopravce?
    • Compliance ve firmě: Proč nestojí jen na Compliance Officerovi

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 11.08.2026Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 11.8.2026
    • 12.08.2026ChatGPT od A do Z v právní praxi 2026 (online - živé vysílání) - 12.8.2026
    • 18.08.2026Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 18.8.2026
    • 25.08.2026Praktické využití AI nástrojů při analýze a tvorbě smluv (online - živé vysílání) - 25.8.2026
    • 01.09.2026Praktické využití AI nástrojů při práci s judikaturou (online - živé vysílání) - 1.9.2026

    Online kurzy

    • Vnosy ze SJM a vnosy do SJM a jejich valorizace v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Nová „tlačítková povinnost“ pro e-shopy
    • Změna cenových ujednání ve smlouvách v energetice
    • Černé stavby
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 01.10.2026Trestní právo daňové - 1.10.2026
    • 02.10.2026Daňové právo 2026 - 2.10.2026
    Archiv

    Magazíny a služby

    • AI pro právníky a poradce (e-book)
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prodloužení zkušební doby ze zákona po flexinovele
    • Odůvodnění rozhodnutí o nepoložení předběžné otázky Soudnímu dvoru EU
    • Souhrn významných událostí ze světa práva
    • 10 otázek pro … Martina Šípa
    • Rekordní pokuta pro TEMU a nový celní režim pro levné zásilky ze zemí mimo EU
    • Méně plastu, méně vzduchu, víc povinností. Co přináší nové obalové nařízení PPWR?
    • Aktuální judikatura NSS ve věci veřejných zakázek: pět rozhodnutí s dopadem na praxi zadavatelů i dodavatelů
    • Kdy kupní smlouva na nemovitost neobstojí před katastrem: pozor nejen na kupní cenu
    • Rekordní pokuta pro TEMU a nový celní režim pro levné zásilky ze zemí mimo EU
    • Zbraňová amnestie v praxi: kdy (ne)může vydání zbraně vést k zániku trestní odpovědnosti?
    • Aktuální judikatura NSS ve věci veřejných zakázek: pět rozhodnutí s dopadem na praxi zadavatelů i dodavatelů
    • Transparentní odměňování: Mají zaměstnavatelé důvod obávat se nových pravidel?
    • Výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. f) a g) zákoníku práce a jejich aplikační rozdíly – 1. díl
    • Méně plastu, méně vzduchu, víc povinností. Co přináší nové obalové nařízení PPWR?
    • Obvyklé hospodaření po zahájení insolvenčního řízení: hranice přípustného jednání podle § 111 insolvenčního zákona
    • Compliance ve firmě: Proč nestojí jen na Compliance Officerovi
    • Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce. Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025
    • Souhrn významných událostí ze světa práva
    • Výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. f) a g) zákoníku práce a jejich aplikační rozdíly – 1. díl
    • Okamžité zrušení pracovního poměru učiněné z „opatrnosti“ zaměstnavatele ve světle judikatury Nejvyššího soudu
    • Notářský zápis s přímou vykonatelností ve světle nejnovější judikatury Nejvyššího soudu
    • Proměna definice závislé práce a konec postihování pracovníků: Analýza dopadů připravovaného zákona o platformové práci
    • AML - od zákona č. 253/2008 Sb. k AMLR: co konkrétně musí česká povinná osoba změnit do roku 2027
    • Kdy kupní smlouva na nemovitost neobstojí před katastrem: pozor nejen na kupní cenu

    Soudní rozhodnutí

    Odůvodnění rozhodnutí o nepoložení předběžné otázky Soudnímu dvoru EU

    Pokud v otázce, v níž má být aplikováno unijní právo, obecný soud rozhodující jako soud poslední instance ve smyslu čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie nepoložení...

    Dobrá víra (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li být dobrá víra nabyvatele podle § 984 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyvrácena z důvodu nedostatečné investigativní aktivity, musí obecný soud ústavně...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    V případě, že Nejvyšší soud opomíjí své vlastní závěry vyslovené dříve v totožných či obdobných věcech a arbitrárně změní svůj náhled na skutečnost, která přímo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Dovolání by mělo jasně odkázat na ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu ve smyslu § 237 občanského soudního řádu, nejlépe citací data a spisové značky judikátu. Označuje-li...

    Nevypořádání se s návrhem na položení předběžné otázky Soudnímu dvoru EU dovolacím soudem

    Pokud se Nejvyšší soud vůbec nezabývá podáním účastníka řízení, poruší tím jeho právo na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2026, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu "Taktika jednání o smlouvách".

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.