Vymezení zákonné povinnosti dle ZOOD

Provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady[1] je od začátku nového roku 2021 povinen v případě, že do takového svého zařízení přebírá od původce odpadu kovový odpad specifikovaný vyhláškou ministerstva, sledovat prostor zařízení kamerovým systémem a uchovávat záznam z kamerového systému po dobu 30 dnů[2]. Původcem odpadu se pak dle ust. § 5 odst. 1 ZOOD rozumí (i) každý, při jehož činnosti odpad vzniká nebo (ii) právnická či podnikající fyzická osoba, která provádí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadu, a dále i (iii) obec od okamžiku, kdy osoba odloží odpad podle ZOOD na místo obcí k tomuto účelu určenému[3].

Smysl a účel zavedení povinnosti monitorovat prostor zařízení kamerovým systémem je pak důvodovou zprávou k ZOOD zdůvodněn tak, že se jedná o jedinou možnost, jak efektivně bojovat s vysokou kriminalitou v oblasti sběru a výkupu kovového odpadu[4]. Při plnění této povinnosti je však nezbytné mít na paměti i ochranu osobních údajů, když provozem kamerového systému se záznamem dochází ke zpracování osobních údajů. Je tak nutné pamatovat i na odpovídající platnou a účinnou právní úpravu v této oblasti a splnit i následující povinnosti z této úpravy plynoucí.

Povinnosti provozovatele zařízení plynoucí z úpravy ochrany osobních údajů

Tak jako i u jiných situací, kdy dochází ke zpracování osobních údajů, je pro dodržení zásady zákonnosti zpracování osobních údajů potřebné stanovit účel, resp. právní titul zpracování. U kamerových systémů, které si majitel soukromé provozovny nainstaluje jako ochranu před krádežemi bývá právní titulem dovozován oprávněný zájem správce dle čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR. ZOOD nám však instalování kamerového systému ukládá jako povinnost plynoucí ze zákona, právním titulem zpracování osobních údajů tak bude právní povinnost správce dle čl. 6 odst. 1 písm. c) GDPR. Provozovateli zařízení určeného pro nakládání s odpady tak odpadá povinnost vypracovat tzv. balanční test, který je vyžadován při právním titulu oprávněného zájmu.

Čemu se však provozovatel zařízení nevyhne je informační povinnost, a tedy i povinnost o kamerovém systému subjekt údajů, tj. každého, kdo by mohl být kamerovým systémem zaznamenán, o monitoringu vhodně informovat. Připomínáme, že pouhé osazení sledovaného prostoru prostou informativní cedulkou (samolepkou s kamerou a nápisem „Tento prostor je monitorován“) není dostačující, když z této cedule subjekt údajů nemůže zjistit rozsah a způsob provádění sledování.

Máme za to, že součástí takové informativní samolepky musí být označení, (i) kdo je správcem kamerového systému, (ii) na koho se může subjekt údajů obracet s případnými dotazy, resp. kde lze získat více informací (např. ve formě odkazu na webové stránky které obsahují popis zpracování osobních údajů (jak obecně, tak konkrétně ve vztahu ke kamerovému systému) či uvedení telefonního čísla – taková osoba, tel. číslo či email zároveň nesmí být nekontaktní, ale naopak musí vždy dojít k adekvátní reakci na případný podnět či dotaz; a (iii) jaký je účel monitorování. V neposlední řadě by označení monitorovaného prostoru (tabulka) mělo být umístěno tak, aby subjekt údajů získal informaci o monitorování daného prostoru již před tím, než do něj vstoupí.

Současně je provozovatel takového zařízení určeného pro nakládání s odpady povinen vést záznamy o činnostech zpracování dle čl. 30 GDPR. Takový záznam o činnostech zpracování pak musí obsahovat označení správce, výše uvedený účel zpracování, popis kategorií subjektů údajů a osobních údajů, kdo je příjemcem osobních údajů a informace o případném předání osobních údajů do třetích zemí, lhůtu pro výmaz jednotlivých kategorií osobních údajů – když tato je ZOOD stanovena na 30 dnů (po jejím uplynutí by mělo dojít k vymazání či přemazání zaznamenaných dat, pokud však nebude nezbytně nutné určitou část záznamu zachovat např. pro projednání určitého zachyceného incidentu aj.), a zvláště technická a organizační bezpečností opatření, která je provozovatel zařízení povinen zajistit tak, aby nedošlo k neoprávněnému zničení, pozměňování, ztrátě nebo jinému neoprávněnému zpracování osobních údajů.

Pro přehlednost práce s kamerovým systémem pak doporučujeme přijetí interní směrnice, která popisuje přesný a detailní chod kamerového systému, počet kamer, jejich jednotlivé rozmístění, zda se jedná o stacionární x pohyblivé kamery, kdo má ke kamerám přístup, resp. kdo může nahlížet na záznamy a další informace odpovídající výše uvedenému záznamu o činnostech zpracování, především pak i politiku archivace, skartace či mazání zaznamenaných dat. Při rozmístění jednotlivých kamer pak pouze upozorňujeme, že tyto nelze mít namířena na místa, která jsou určena k soukromým účelům a činnostem jako jsou toalety, jídelny apod.

Závěr

Nový zákon o odpadech stanovil povinnost provozovateli zařízení určeného pro nakládání s odpady v případě, že do takového svého zařízení přebírá od původce odpadu kovový odpad specifikovaný vyhláškou ministerstva, sledovat prostor zařízení kamerovým systémem a uchovávat záznam z kamerového systému po dobu 30 dnů. Takto zákonem stanovenou povinností zároveň zákonodárce uložil provozovateli předmětného zařízení plnit povinnosti i dle platné a účinné úpravy na ochranu osobních údajů. Provozovatel zařízení tak je povinen sledovaný prostor nejen označit informativní cedulkou, že je prostor monitorován, ale má i celou řadu dalších povinností, které mu z této právní úpravy plynou.

Mgr. Jan Mučka,
advokátní koncipient