Kdy nastává konec lhůty k úhradě soudního poplatku?
Na první pohled se může tato otázka jevit jako nevýznamná. Nelze ovšem přehlížet, že v praxi se pravidelně stává, že je žaloba podávána poslední den promlčecí lhůty, žalovaný se poslední den lhůty určené kvalifikovanou výzvou vyjadřuje k věci samé, poslední den lhůty je podáváno odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí atd. Zkrátka každý se téměř jistě v oblasti práva setkal se situací, že se něco dělalo „na poslední chvíli“. Právě pro tyto případy je pak žádoucí, aby byly i na první pohled možná banální otázky jednoznačně zodpovězeny.
Povaha lhůty k úhradě soudního poplatku
Obecně lze samozřejmě jen doporučit nenechávat důležité úkony v soudních sporech až na poslední dny stanovených lhůt. Zmenšuje se tím totiž pochopitelně riziko, že z důvodů různých neočekávaných okolností (nemoc, potřeba odcestovat) nebo z důvodu prosté chyby při počítání konce lhůty tato marně uplyne.
Na druhé straně se ovšem takovým situacím nelze zcela vyhnout, přičemž někdy je dokonce provedení úkonu až v poslední možný okamžik součástí určité taktiky.
V této souvislosti je pak třeba rozlišovat, jakou povahu má ta která lhůta. Známe totiž lhůty procesní, u nichž postačí, když je příslušný úkon poslední den zaslán soudu (ovšem nemusí mu být doručen), a lhůty zákonné, kdy se vyžaduje, aby byl příslušný úkon nejpozději poslední den lhůty soudu skutečně doručen. Tyto rozdíly pochopitelně do značné míry stírá čím dál širší využívání datových schránek, kdy okamžik odeslání podání je prakticky totožný s okamžikem, kdy je podání považováno za doručené (bez ohledu na denní dobu odeslání).
Pokud jde však o úhradu soudního poplatku, datová schránka v tomto ohledu pochopitelně nikterak nepomůže. Nadto již necelé dva roky platí zpřísněná pravidla, kdy lze soudní poplatek uhradit již jen do konce dodatečné lhůty stanovené ve výzvě soudu, oproti dřívějšímu stavu, kdy bylo možné zaplatit až do konce lhůty pro odvolání proti usnesení o zastavení řízení.
Také z těchto důvodů se tedy Nejvyšší soud, a to dokonce jeho velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia zabýval povahou lhůty k úhradě soudního poplatku.
Rozhodnutí velkého senátu
Konkrétně se jedná o rozhodnutí ve věci spis. zn. 31 Cdo 3042/2018 ze dne 10. dubna 2019. V něm se mimo jiné uvádí, že zaplacení soudního poplatku je zpravidla nutným předpokladem pro pokračování řízení po podání žaloby (odvolání, dovolání). Přestože (ne)zaplacení soudního poplatku má tak nesporně i procesněprávní důsledky, není (ne)zaplacení poplatku procesním úkonem.
Placení soudního poplatku je upraveno zákonem o soudních poplatcích, přičemž pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 13 odst. 1); při správě placení poplatků se postupuje podle daňového řádu. Není-li přitom (ne)zaplacení soudního poplatku procesním úkonem, nemůže být ani lhůta k jeho zaplacení podle zákona o soudních poplatcích lhůtou procesní. Za den platby se podle § 166 odst. 1 písm. a) daňového řádu považuje u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla připsána na účet správce daně, b) u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala.
Je-li tedy soudní poplatek placen bezhotovostním převodem, splní poplatník poplatkovou povinnost až okamžikem, kdy byla platba připsána na účet příslušného soudu. Rovněž zaplacením soudního poplatku v hotovosti (na pokladně soudu) splní poplatník svou poplatkovou povinnost dnem, kdy platbu u soudu učiní.
Daňový řád ovšem neupravuje okamžik zaplacení soudního poplatku kolkovými známkami, jimiž lze platit poplatky, které nejsou vyšší než 5.000 Kč. Není-li však lhůta k zaplacení soudního poplatku stanovená zákonem o soudních poplatcích lhůtou procesní, pak i při placení kolkovými známkami se musí uhrazený soudní poplatek touto formou dostat nejpozději poslední den lhůty do dispozice soudu; nepostačí, je-li podání obsahující kolkové známky poslední den lhůty odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
150 00 Praha 5
Tel.: 296 368 350
