epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    28. 1. 2003
    ID: 20914upozornění pro uživatele

    Konec smluvního přímusu v zákoně o nájmu nebytových prostor

    Pokud si podobné otázky budeme klást v souvislosti se zákonem 116/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dojdeme k závěru, že jejich zodpovězení je prakticky nemožné. Okruh osob, kterým může existence smluvního přímusu způsobit problémy, je totiž velice široký a stejně tak i množinu možných potenciálních pozitivních nebo negativních účinků je možné jen stěží vymezit.

    To, že problematika nájmu nebytových prostor je upravena zvláštním zákonem stojícím mimo občanský zákoník, dává tušit, že úmyslem zákonodárce v tomto případě bylo zřejmě zdůraznit společenský význam těchto právních vztahů a jejich specifickou povahu. Skutečnost, že řada nebytových prostor slouží k uspokojování veřejných potřeb pak vedla k tomu, že civilistický institut nájmu získal i mnohé prvky veřejnoprávní, zejména pak takové, v jejichž důsledku docházelo k omezení soukromoprávní smluvní volnosti stran. Skupinou kontraktačních práv, která byla v těchto souvislostech nejvíce omezena, jsou takzvané základní kontraktační svobody – zejména pak svoboda kontrahovat (nekontrahovat) a svoboda volby kontrahenta.

    Zásadní posuny v materii právního řádu Československa a později ČR, jejichž cílem bylo nastolení svobodných tržních mechanismů, vedly s postupem času ke zrušení téměř všech případů výskytu institutů, které právní věda označuje jako smluvní přímus. Jedná se o institut, který, jak bylo zmíněno v předchozím odstavci, omezuje kontraktační svobodu subjektu v soukromoprávních vztazích a dává jinému subjektu možnost druhého kontrahenta donutit k určitému jednání – typicky k uzavření nebo vypovězení smlouvy.

    Veřejná potřeba je k instalaci smluvního přímusu do typicky civilistických právních mechanismů dobrým důvodem. Otázkou samozřejmě zůstává, jak dobře zákonodárce zvládne úlohu „napasovat“ přímus tak, aby sloužil veřejným potřebám, přitom ale nepůsobil škody v systému soukromého práva jako celku. Typickým příkladem vhodně zvolené aplikace smluvního přímusu, jsou právní vztahy vznikající v souvislosti s výkupem energie z ekologických zdrojů. Vhodnost použití tohoto institutu lze dokumentovat zodpovězením několika základních otázek:

    Komu zasahuje do práv: distributorům el. energie
    Jak se projevuje zásah do práv v hospodaření: minimálně
    Cui bono: ekologie, provozovatelé ekologických zdrojů

    Pokud si podobné otázky budeme klást v souvislosti se zákonem 116/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dojdeme k závěru, že jejich zodpovězení je prakticky nemožné. Okruh osob, kterým může existence smluvního přímusu způsobit problémy, je totiž velice široký a stejně tak i množinu možných potenciálních pozitivních nebo negativních účinků je možné jen stěží vymezit.

    Právě obecná neurčitost účinků smluvního přímusu v nájemních vztazích k nebytovým prostorám zřejmě vedla zákonodárce k tomu, že zde byl zákonem 522/2002 Sb. tento institut zrušen - konkrétně byla zrušena ustanovení § 3 odst. 3 věty druhé, § 4, § 11 a § 15 odst. 2 zák. 116/1990 Sb. Kromě smluvního přímusu (§ 4, věta první) tak ze zákona s účinností od 31.12. 2002 „zmizely“ i další navazující instituty, tedy institut souhlasu s uzavřením nájemní smlouvy a výpovědí (§ 4 věta druhá resp. § 15 odst. 2), nucená výpověď (§ 11) a omezení platnosti nájemní smlouvy (§ 3 odst. 3 věta druhá).

    Od 31.12. tedy pronajímatelé nebytových prostor nejsou ve svých svobodách kontrahovat omezeni, jak tomu bylo doposud. Na hodnocení toho, zda se opuštění zmíněných veřejnoprávních prvků v praxi projevilo pozitivně či negativně, je ještě brzy. Pokud se budeme ptát po tom, komu „narovnání“ institutu nájmu nebytových prostor usnadní život, odpověď je snadná – kromě pronajímatelů to budou i obecní respektive městské úřady, jimž odpadne část jejich agendy. Negativní projevy lze však odhadovat jen velmi ztěží. Nelze samozřejmě vyloučit, že v konkrétních případech povede neexistence zmíněných ochranných institutů ke škodám na věcech veřejného zájmu - to, zda tyto škody budou jen obligátním lítáním třísek při kácení lesa, ukáže ale každopádně až čas. Osobně se přitom domnívám, že „čištění“ soukromého práva od reliktů dřívějšího společenského systému je navýsost potřebnou nicméně rovněž velice citlivou záležitostí zasluhující si zvláštní pozornost.

    Mgr. Radim Polčák
    právník Odboru legislativního a právního KrÚ JMK



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Radim Polčák
    28. 1. 2003

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.