Majetková přiznání v obcích? O paragrafech moc nevědí

 

Zákon o střetu zájmů se týká i tisíců komunálních politiků, od obecních zastupitelů přes starosty až po hejtmany.
Zdaleka ne všichni to respektují. Uvolnění obecní a krajští politici budou muset do konce června podat přiznání za loňský rok do registrů v obcích a krajích. Ale ti, kteří funkci opustili, tak museli podle zákona platného od 1. ledna 2007 učinit už do měsíce po demisi či odvolání.
Mezi ty, kteří se této povinnosti zatím vyhýbají, patří i exnáměstek pardubického primátora Jiří Ascherl (ČSSD), který odešel z funkce loni v březnu.
"Pan Ascherl odešel 10. března, do 10. dubna přiznání do registru nepředložil, několikrát na to byl v následujících měsících upozorněn," řekl Právu Michal Zitko, vedoucí odboru kanceláře pardubického primátora, podle kterého je věc složitější.
"Přímá sankce neeexistuje. Rozhodnout může jedině soud, k soudu jsme to ještě nedali, dou -fáme, že si pan Ascherl deset minut na vyplnění formuláře najde," dodal Zitko.
"Fakticky v tom nebyl žádný záměr. Prostě nemám čas a zapomínám. Teď mi přišla zase upomínka, tak k tomu sednu a napíšu to," řekl Právu včera do telefonu Ascherl. Je mimo republiku, Čunkův případ neznal a překvapil jej. "Zapomněl jen na hypotéku a dostal dvacet tisíc? Kolik můžu dostat za to, že jsem zapomněl na celé přiznání?" smál se do telefonu Ascherl. Když se dozvěděl, že horní hranice pokuty je půl miliónu, byl šokován.

K nahlédnutí stačí občanka

Právo na nahlédnutí do registru majetkových přiznání má každý. "Stačí předložit občanský průkaz a vyplnit žádost," uvedl Jiří Ondrášek, mluvčí bruntálské radnice, kde loni svou povinnost splnilo všech devět radních včetně exstarosty Leoše Gregovského (ODS), kteří společně rezignovali z veřejných funkcí na podzim. Vnitřní předpis, vydaný v souvislosti se zákonem o střetu zájmů, se vztahuje nejen na primátora či radní, ale i na "vedoucí zaměstnance" radnic či magistrátů, jak stojí v zákoně. Jenomže právě v tom přetrvává mnoho nejasností.
Příkladem je sporný případ v Třebíči, kde odešel bez podání čestného prohlášení bývalý ředitel městské policie Dalibor Šrůtek. Tajemník MÚ Třebíč Milan Hamerník Právu tvrdil, že na tuto funkci se zákon nevztahuje, jiní, včetně legislativních expertů v kraji, si myslí, že spíše ano. Jistí si však nejsou ani oni.

S evidencí vyčkávají

V mnoha městech, jako například v Liberci nebo Zlíně, radnice s evidencí vyčkávají.
"Rozhodně nebudu nic podnikat před 30. červnem," řekla Právu tajemnice Krajského úřadu kraje Vysočina Simeona Zikmundová. Ta již přijala čestná prohlášení dvou vedoucích odborů, kteří odešli ze své funkce, ale nad mechanismem zveřejňování váhá. "Čekáme na prováděcí předpis ministerstva spravedlnosti. To mělo zajistit i celostátní registr," doplnila.
Povědomí o aplikaci zákona o střetu zájmů je podle zjištění Práva velmi mlhavé zvláště v menších obcích.
Majetkové přiznání měl například podat bývalý starosta Leštiny na Šumpersku Miroslav Bílý (nez.), kterého loni v září odvolalo obecní zastupitelstvo. "Nevím o tom, že by bývalý starosta takové oznámení podal," sdělila Právu současná starostka obce Jana Řeháková (nez.).
"Oznámení o svých majetkových poměrech jsem zatím nepodal, ani mne k tomu nikdo nevyzval. Ve funkci starosty jsem byl jen asi devět měsíců," reagoval na dotaz Bílý, podle kterého povinnost předkládat čestné prohlášení o majetku u představitelů tak malých obcí nedává smysl. Leština má přes 1200 obyvatel.
"Všeobecně jsem o zákonu samozřejmě věděla, ale podrobněji nás s ním seznámili až tento týden na setkání starostů z Olomouckého kraje," doplnila starostka Řeháková.


Zpracovatel: Anopress IT a.s.