Matka postiženého dítěte podala stížnost k Ústavnímu soudu

"Dítě nemá nárok na žádnou finanční podporu a jeho rodina žije pod úrovní životního minima," řekla Skálová ČTK. Ona sama byla nucena dát své dítě do ústavu, protože její finanční situace
nedovolovala ponechat si syna doma.  Zatímco Skálová s advokátem Bohumilem Petrů nesla stížnost na podatelnu soudu, dvě desítky lidí, z nichž čtvrtina byli vozíčkáři, čekaly před schody ke vchodu do soudní budovy. Bylo to asi vůbec poprvé, co policie nechala demonstrující před Ústavním
soudem a nesnažila se je přimět k odchodu. V nejbližší blízkosti nejvyšší soudní instituce jsou totiž zakázána jakákoliv shromáždění. V případě vozíčkářů však policie zřejmě udělala výjimku.

Stížnost iniciovala Národní rada zdravotně postižených. Podle jejího předsedy Václava Krásy stát vydá ročně na jedno lůžko v ústavu 73.000 korun, dítě v domácí péči žádnou podporu nedostane.
Zákon navíc stanovuje platbu za pečovatelské služby shodně pro zdravotně postižené děti i dospělé. Doplnil, že dospělí obvykle pobírají invalidní nebo starobní důchody a mohou požádat i o
dávku pro bezmocnost, děti na ni ale nárok nemají.  Podle tiskového prohlášení ministerstva práce a sociálních věcí stát rodiny se zdravotně postiženými dětmi podporuje vyššími sociálními příplatky. "V případě příspěvku při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu nejsou podmínky pro nárok nastaveny tak přísně, jako při péči o osobu starší osmnácti let," sdělila mluvčí ministerstva Kateřina Prejdová. V praxi to podle ní znamená, že rodič může příplatek pobírat i v případě, že dítě navštěvuje školu, a to i střední, nebo po omezenou dobu dochází do předškolního zařízení.

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach stížnost nepovažuje za oprávněnou. "Ale je věcí Ústavního soudu, jak rozhodne. Myslím, že to je dobývání do otevřených dveří," řekl dnes ČTK Škromach. Nyní se totiž podle něj připravuje novela zákona, který zohledňuje i ty problémy, které jsou nastíněny v ústavní stížnosti. "Bohužel v Česku je tato oblast řešena zákony, které ještě pamatují minulý režim. A je škodou, že mým předchůdcům se nepodařilo zákon o sociálních službách v podstatě prosadit," dodal Škromach.

Krása uvedl, že případy, kdy matky dají své dítě ze sociálních důvodů do ústavu, nejsou ojedinělé. "Matka dostává příspěvek za péči o osobu blízkou a ten se pohybuje zhruba kolem 3500 korun měsíčně," poznamenal. Péčí o dítě stráví celý den, nemá tedy možnost přivydělat si. Rada doufá, že Ústavní soud po prozkoumání stížnosti uloží vládě změnit zákon a vyrovnat státní podporu pro ústavní a domácí péči. "Už deset let usilujeme o to, aby stát přispíval na osobní asistenty a měl by samozřejmě zvýšit příspěvek pro rodiny," dodal.

Podání stížnosti přišli podpořit i manželé Ludmila a Jiří Pekovi, kteří mají dceru s těžkým psychomotorickým postižením. Jsou na tom sice o něco lépe než matky, které se starají o
postižené dítě samy, ale myslí si, že by stát měl rodinám pečujícím o postižené děti více pomáhat. "Manželka dostává 3600 korun za péči o osobu blízkou, ale protože jsem vdovec, tak dcerka dostává ještě sirotčí důchod," řekl ČTK Peka.