Ministři často jednají až do noci, experti varují před následky

   Ministři se do Strakovy akademie sjíždějí až večer po
celodenním zasedání sněmovny a končí pozdě v noci, následující
den je od rána čeká nanovo kolotoč jednání. Odborníci přitom
upozorňují, že neúměrné prodlužování pracovní doby vede k poklesu
výkonnosti a kvality práce, roste i riziko vzniku konfliktů.

    V minulosti se taková situace řešila tím, že se schůze vlády
v době jednání poslanců konaly v pondělí. Premiér Vladimír Špidla
(ČSSD) ale loni tuto praxi změnil a rozhodl, že zasedacím dnem
bude vždy středa, bez ohledu na čas. Pondělky mají ministři
věnovat výjezdům do svých volebních obvodů a setkání s občany.
 

   Ne všichni ministři přijali toto rozhodnutí s nadšením, ale
nezbývá jim než jej respektovat. Radost z noční šichty nemají ani
zaměstnanci Úřadu vlády, kteří zajišťují politikům nezbytný
servis - úředníci z tiskového odboru a z odboru vládní agendy,
lidé připravující pro ministry občerstvení či lékařka a zdravotní
sestra, které jsou v pohotovosti při každém zasedání kabinetu. S
výjimkou vedoucích odborů si tuto práci mohou zapsat jako
přesčasové hodiny a pak si je vybrat jako náhradní volno.
 

   Nechápavě kroutí hlavou i novináři - tisková konference,
svolaná na 22:00, má často i několikahodinové zpoždění, takže do
konce vydrží čekat na vládní rozhodnutí jen hrstka zpravodajů.
Tištěná média mají smůlu, pozdě v noci už se do novin nic
nedostane. I když se tisková konference koná včas, o rozhodnutí
ministrů se následující den dozvědí maximálně čtenáři z Prahy.
Takže například při zasedání vlády tento týden ministr financí
Bohuslav Sobotka (ČSSD) informoval o výsledcích zasedání jen
zástupce veřejnoprávní televize, rozhlasu a agentury.
 

   Vicepremiér a ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL)
připouští, že mu více vyhovují denní jednání. Soudí ale, že
ministři jsou schopni po celodenní práci na svých úřadech a ve
sněmovně soustředit se ještě pozdě v noci. "Já bych tedy
preferoval pondělky, nejsem noční pták. To je také důvod, proč
nejsem dobrý v kartách," řekl šéf české diplomacie ČTK. Při
poslední schůzi vlády skoro nevěděl, jestli je den nebo noc,
vrátil se totiž z několikadenní cesty po Asii a Tichomoří. "Byla
to obrovská změna teplot a posun času. Ale témata byla zajímavá,
diskuse velmi živá. Soustředit se dokážu," poznamenal Svoboda.
 

   Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) uvedl,
že na ministry se nevztahuje zákoník práce, a tak není problém,
aby pracovali do noci. "Až tak mi nevadí jednat do pozdních
nočních hodin, jako mi spíš vadí ranní vstávání," řekl ministr.
Přivítal ale, že může pondělí věnovat setkání s voliči.
 

   Ministryně zdravotnictví Marie Součková (ČSSD) míní, že
končit zasedání vlády nad ránem není moc příjemné ani rozumné z
hlediska únavy organismu. "Je to rozhodnutí pana premiéra, které
musím respektovat," krčí bezradně rameny. "Doufám, že to nebude
často," dodala Součková, původní profesí lékařka.

    Podle odborníků se výkonnost člověka v různou dobu mění.
Prvních 90 minut potřebuje na zapracování, poté výkon stoupá a po
dalších zhruba 90 minutách dosahuje maxima. Následuje pokles,
opět mírné zlepšení aktivity a nakonec její prudké snížení. "Už
jen tento cyklus ukazuje, že výkonnost jde dolů. Když neúměrně
prodlužujeme směnu, výkon klesá prokazatelně," řekla dnes ČTK
Lenka Svobodová z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce.
 

   Neúměrné prodlužování a přesouvání pracovní doby například do
nočních hodin vede podle specialistů nejen k poklesu výkonnosti.
Výrazně se snižuje také pozornost, bdělost a kvalita práce.
Narůstá navíc riziko pracovních úrazů, neshod a mezilidských
konfliktů, dodala Svobodová. Pokud navíc lidé pracují s daty,
může se objevit takzvané informační přetížení. Člověk není
schopen údaje přijímat a zpracovávat, operativní a dlouhodobá
paměť mu neslouží a vázne i rozhodování.
 

   Zatím se ale zdá, že premiér Špidla své rozhodnutí nezmění.