Minulost soudců - věc veřejná

 

Podle Ústavního soudu nemá soudkyně nárok na omluvu za reportáž o jejím podílu na politických procesech

PRAHA Justice má být předvídatelná a lidé mají právo vědět, jak se soudce choval před listopadem 1989. Včera tak rozhodl Ústavní soud, podle kterého omezil vrchní soud svobodu projevu, když nařídil, že se má Česká televize omluvit soudkyni Stanislavě Píchové. Ta chtěla satisfakci kvůli reportáži, která popisovala její roli v normalizačních politických procesech s chartisty a Jazzovou sekcí.
Podle soudkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové byla většina informací v reportáži pravdivá. Wagnerová také poukázala na povinnost státu chránit svobodu projevu. "Je-li nezávislost soudní moci hájena jako nezbytná podmínka fungování justice, musí být z druhé strany umožněna veřejná kontrola soudní moci, a to i ochranou svobody projevu," vysvětlila soudkyně.
Píchová, která stále pracuje na Městském soudu v Praze, včera nechtěla verdikt Ústavního soudu komentovat. Počká prý, až ho dostane do rukou v písemné podobě. Vracet se nechtěla ani ke svému angažmá v normalizační justici. "Jednak si to pro značný časový odstup ani nepamatuji a Ústavní soud měl všechno k dispozici, takže se s tím seznámil. Já skutečně nevím, co bych vám v této chvíli mohla říci," uvedla včera pro LN Píchová.
Podle reportáže, kterou pro pořad Nadoraz natočila Šárka Weberová, patřila Píchová do úzké skupiny soudců určených k rozhodování politických procesů. Disidenty poslala Píchová v roli předsedkyně odvolacího senátu Městského soudu v Praze za mříže hned dvakrát.
V roce 1978 potvrdila dvanáctiměsíční respektive osmnáctiměsíční trest vězení pro chartisty Michala Kobala a Ivana Maňáska. Za mříže je dostal obvyklý "klacek" na disidenty - paragraf pobuřování. Toho se podle zprávy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) z roku 1979 dopustili roznášením textu s názvem "Boj o nástupnictví po Husákovi" a dalších podobných článků.
Kvůli tomuto verdiktu se Píchová dostala do problémů už na začátku devadesátých let. Tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Novák totiž podal návrh na kárnou žalobu na čtyři soudce včetně Píchové, kteří si podle názoru VONS ušpinili před listopadem 1989 v politických procesech ruce. Píchové ale talár zůstal, když ji v roce 1994 podržel kárný senát vrchního soudu.
V roce 1987 zase Píchová potvrdila tresty pro vedení Jazzové sekce - skupinky lidí, která pořádala koncerty a vydávala časopis či různé knihy. Záměrem policie bylo Jazzovou sekci kriminalizovat a její členy zavřít za nedovolené podnikání. To se také povedlo a posledním článkem mocenské mašinerie byla jako šéfka odvolacího senátu právě Píchová.
Její verdikt poslal do vězení hned dva lidi. Karel Srp dostal šestnáct měsíců a Vladimír Kouřil deset. "Její podpis stojí pod rozsudkem. Já se s ní ale setkal jen jednou v životě, a to při odvolání. Pamatuji se jen to, že se chovala dost arogantně, třeba tehdy, když zamítala námitky Karla Srpa," řekl včera LN Kouřil.
Podle Ústavního soudu byl proces s Jazzovou sekcí jasně politický. "Přijetí závěru, podle nějž proces Jazzové sekce nebyl proces politický, by znamenalo ztotožnění se s hodnotovým řádem komunistického režimu," konstatovala včera soudkyně Wagnerová.

***

Disidenty poslala Píchová jako šéfka odvolacího senátu městského soudu za mříže hned dvakrát

Foto popis: Vyhazov kvůli reportáži. Po odvysílání reportáže o normalizační soudkyni Stanislavě Píchové, kterou natočila Šárka Weberová (vlevo), Česká televize ukončila spolupráci s producentem Janem Šternem, kvůli tomu, že odvysíláním porušil profesní a interní předpisy ČT.
Foto Autor - Foto ČTK - Michal Doležel


Zpracovatel: Anopress IT a.s.