Okruh odpovědných osob

V případě ztráty nebo poškození věci v hotelovém pokoji přichází v úvahu jako osoba, které může být uložena povinnost náhrady škody, v prvé řadě ten, kdo danou věc odcizil či poškodil. Poškozený však v tomto směru může narazit na úskalí, že tuto osobu nebude moci dostatečně identifikovat.

Dále přichází v úvahu i samotný provozovatel hotelu, se kterým poškozený host většinou uzavřel i smlouvu o ubytování. Povinnost nahradit škodu mu lze uložit tehdy, pokud by tuto jeho škodu zavinil, např. tím, že on sám nebo některý z jeho pracovníků z nedbalosti umožnili vstup do neveřejných částí hotelu neoprávněným osobám. I pokud si však počínali náležitě opatrně, nemá ještě provozovatel hotelu vyhráno.

Odpovědnost za vnesené věci

Český právní řád obdobně jako např. německé nebo rakouské právo obsahují i zvláštní odpovědnost provozovatele hotelu za vnesené věci. V občanském zákoníku je totiž upraveno, že ten, kdo provozuje pravidelně ubytovací služby, nahradí škodu na věci, kterou ubytovaný vnesl do prostor vyhrazených k ubytování nebo k uložení věcí, popřípadě na věci, která tam byla pro ubytovaného vnesena.[1]

Podstatným rozdílem oproti výše uvedené odpovědnosti za vlastní zavinění je to, že u této zvláštní odpovědnosti není zavinění (úmysl nebo nedbalost) provozovatele hotelu podmínkou k dovození jeho povinnosti nahradit škodu. I přesto má však provozovatel možnost se této odpovědnosti zprostit. A to buď v případě, že prokáže, že by ke škodě došlo i jinak, nebo že škodu způsobil ubytovaný nebo osoba, která ubytovaného z jeho vůle provází.[2] Spojení, že by ke škodě došlo i jinak, znamená, že ke škodě by došlo i bez ohledu na vnesení věci do prostoru k ubytování, např. poškození věci by nastalo v důsledku samotné vady materiálu.

Vedle některých dalších případů vyloučení povinnosti náhrady škody[3] je právo na náhradu škody limitováno maximální částkou výše náhrady škody stanovené zákonem, a to do výše odpovídající stonásobku ceny ubytování za jeden den. Nejvyšší soud v relativně nedávném rozhodnutí dospěl k závěru, že nelze-li dovodit jiný způsob určení ceny na jednotlivé osoby, dělí se denní cena za ubytovací prostor počtem ubytovaných osob.[4] Limit se tak musí odvíjet od ceny odpovídající ceně za ubytování pro osobu poškozeného, nikoli ceně za celý pokoj či apartmán, jsou-li v něm ubytované další osoby. Tento limit se však neuplatní, pokud věc byla převzata do úschovy, odmítl-li ubytovatel úschovu věci v rozporu se zákonem nebo byla-li škoda způsobena ubytovatelem nebo tím, kdo v provozu pracuje.[5]

Odpovědnost za porušení smlouvy

Pokud poškozený řádně uzavřel s provozovatelem hotelu smlouvu o ubytování nebo obdobnou smlouvu, lze – alespoň podle části komentářové literatury[6] – požadovat rovněž náhradu škody z důvodu porušení smluvní povinnosti.[7] Stěží lze totiž považovat smlouvu o ubytování za řádně splněnou, pokud při ubytování došlo k odcizení věci ubytovaného či jejímu poškození způsobeného třetí osobou. Povinnosti k náhradě škody se ovšem provozovatel i v rámci smluvní odpovědnosti za škodu může zprostit, pokud prokáže, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli.[8] Provozovatel hotelu by se mohl proto odpovědnosti zprostit např. tehdy, pokud by škoda vznikla v důsledku zemětřesení či tornáda.

Skutečnost, že výše uvedená odpovědnost za vnesené věci a odpovědnost za porušení smlouvy by se mohly uplatnit vedle sebe i přesto, že poškozený samozřejmě může získat náhradu škody pouze jednou, je ovšem problematická. Jelikož tyto odpovědnosti obsahují rozdílné důvody zproštění a odpovědnost za vnesené věci i výše uvedený zákonný limit výše náhrady škody, může dojít zejména k situaci, kdy provozovatel hotelu bude v rámci odpovědnosti za vnesené věci odpovídat jen do výše zákonného limitu, zatímco v rámci smluvní odpovědnosti bude povinen nahradit škodu v celém rozsahu. Zákonodárce řešení tohoto problému výslovně neposkytl a v soudní praxi dle mých informací není rovněž doposud žádný výklad k této otázce k dispozici.

Závěr a doporučení

V případě odcizení nebo poškození věci ubytovaného v hotelu se lze při splnění příslušných podmínek domáhat náhrady škody především přímo proti pachateli, pokud je znám, nebo provozovateli hotelu. Provozovatel hotelu se však může povinnosti k náhradě škody za určitých okolností zprostit. I pokud by byly splněny podmínky pro uložení povinnosti provozovatele hotelu nahradit škodu v rámci jeho odpovědnosti za vnesené věci, odpovídá až na některé výjimky pouze do výše zákonného limitu, který činí stonásobek ceny ubytování za jeden den odpovídající ceně za ubytování pro osobu poškozeného.

V soudní praxi však doposud není jednoznačné stanovisko k tomu, zda si poškozený může zvolit, jestli uplatní svůj nárok dle odpovědnosti provozovatele za vnesené věci nebo za porušení smluvní povinnosti a zda se zákonný limit aplikuje i v rámci této smluvní odpovědnosti. Vzhledem k tomu lze poškozenému doporučit, aby se domáhal v případě, že jeho výše škody překračuje tento zákonný limit, náhrady škody v plném rozsahu dle odpovědnosti provozovatele za porušení smluvní povinnosti. Provozovateli hotelu lze naopak doporučit argumentovat, že s ohledem na odlišnou úpravu srovnatelných situací není možné požadovat náhradu škody v rámci smluvní odpovědnosti, která musí ustoupit speciální úpravě odpovědnosti za vnesené věci, a není ani spravedlivé, aby byl takovým způsobem zákonný limit výše náhrady škody obcházen.

JUDr. Vojtěch Lovětínský, Ph.D., LL.M.
advokát

Doležal & Partners s.r.o., advokátní kancelář

Koliště 1912/13
602 00 Brno

Růžová 1416/17
110 00 Praha

tel.: +420 543 217 520
e-mail: office@dolezalpartners.com