Návrhy prezidentských kandidátů od občanů nemají šanci na úspěch
Do diskusí politických stran o
tom, kdo navrhne jakého kandidáta na prezidenta a kdo je podpoří,
se zapojili také občané a jejich sdružení. I oni se rozhodli
navrhnout vlastní kandidáty. Ukazuje se však, že jejich snaha
nemá naději na úspěch. Reakce politiků naznačily, že poslanci a
senátoři, kteří budou hlavu státu volit, tyto návrhy nepodpoří.
tom, kdo navrhne jakého kandidáta na prezidenta a kdo je podpoří,
se zapojili také občané a jejich sdružení. I oni se rozhodli
navrhnout vlastní kandidáty. Ukazuje se však, že jejich snaha
nemá naději na úspěch. Reakce politiků naznačily, že poslanci a
senátoři, kteří budou hlavu státu volit, tyto návrhy nepodpoří.
Předseda sněmovní volební komise Pavel Hojda (KSČM) ČTK
potvrdil, že návrhy nejsou platné. Podle Ústavy může totiž
kandidáty navrhnout nejméně deset poslanců, nebo alespoň deset
senátorů - ale nikdo jiný. Pokud by tedy chtěli občané a jejich
sdružení nějakého kandidáta prosadit, museli by přesvědčit
potřebný počet poslanců či senátorů, aby ho navrhli.
"Nevzpomínám si na to, že by se to tak stalo," odpověděl šéf
senátní volební komise Josef Pavlata (ODS) na dotaz ČTK, zda
některé občanské sdružení dokázalo někdy přesvědčit deset
poslanců nebo senátorů, aby nominovali jejich kandidáta. Snahy
občanů a jejich sdružení prosadit vlastní kandidáty totiž
tradičně provázejí každou prezidentskou volbu. Často ale jde o
kandidáty, kteří nejsou širší veřejnosti vůbec známi.
To je i případ téměř pětasedmdesátiletého exulanta, profesora
Lubora Karlíka, odborníka na politickou ekonomii a finance, jehož
chce nyní na prezidenta prosadit občanské sdružení Jednota
národa. Dopisem vyzvalo poslance a senátory, aby Karlíka, který
bydlí ve Vídni, navrhli. Poslanec Hojda dnes ČTK řekl, že obdobné
výzvy s návrhy prezidentských kandidátů už poslanci dostali dva
až tři.
Senátor Pavlata se domnívá, že nominace Karlíka ani dalších
podobných kandidátů nenalezne u zákonodárců podporu. "Sestava v
obou komorách parlamentu není taková, že by se tam deset takových
šťastlivců našlo v současné době," podotkl. Šanci by měl pouze
ombudsman Otakar Motejl, který ale odmítl navzdory úsilí
některých senátorů kandidovat proti zástupci ČSSD. Sociální
demokraté na základě výsledků svého referenda dali před Motejlem
přednost exministru spravedlnosti Jaroslavu Burešovi.
Podobně jako Pavlata jsou k návrhům prezidentských kandidátů,
jež předloží občané, skeptičtí i poslanci. Předseda poslanců ČSSD
Milan Urban ČTK řekl, že také on dostává řadu podobných podnětů,
ale za současné situace jim nedává naději. "Nemyslím, že by měly
jakoukoli šanci na úspěch," uvedl. I místopředseda dolní komory a
KDU-ČSL Jan Kasal hodnotí šance podobných návrhů jako nulové.
Pochybuje, že by je někdo z poslanců či senátorů podpořil.
Předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý ČTK řekl, že návrh ODS
na přímou volby prezidenta zamítly ostatní strany bez ochoty k
diskusi. "Dokud tedy nebude projednáván alespoň nějaký nový návrh
zákona, tak já nepovažuji za možné se k těmto kandidátům
(navrženým občany) vyjadřovat," řekl. Připomněl, že obě komory
parlamentu budou prezidenta volit 15. ledna. "Diskusi o jiných
kandidátech do té doby považuji za předčasnou," dodal.
Jediným oficiálně navrženým kandidátem na prezidenta stále
zůstává předseda ODS Václav Klaus. Navrhli ho poslanci a senátoři
jeho strany. Ostatní strany zatím své kandidáty oficiálně
nenavrhly. ČSSD chce nominovat exministra spravedlnosti Jaroslava
Bureše, lidovci šéfa Senátu Petra Pitharta a KSČM bývalého
vojenského prokurátora Miroslava Kříženeckého.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz









