epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    10. 8. 2015
    ID: 98579upozornění pro uživatele

    (Ne)dodržení sjednané formy dodatku smlouvy

    Zpravidla ve všech písemných obchodních smlouvách lze nalézt ujednání o tom, že smlouvu lze změnit nebo zrušit jen písemně. Do jaké míry je takové ujednání závazné? Lze smlouvu zrušit nebo změnit i jinou formou?

     
     Fiala, Tejkal a partneři
     
    Autonomie vůle

    V oblasti požadavků na formu právního jednání v případě změny právního jednání rozeznává zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) mezi požadavkem na písemnou formu stanovenou zákonem a požadavkem na písemnou formu vyplývajícím pouze z ujednání stran[1].

    Jelikož občanský zákoník vychází ze zásady bezformálnosti právních jednání[2], je zákonem požadovaná písemná forma právního jednání stanovena pouze pro případy, kdy je veřejný zájem na tom, aby určité právní jednání mělo písemnou formu[3]. V ostatní případech je ponecháno na vůli stran, zda právní jednání učiní bezformálně, v písemné formě nebo v některé z ještě přísnějších forem[4].

    Tato volnost v rozhodování o formě právního jednání je projevem zásady autonomie vůle smluvních stran, jejímž obsahem je právě i možnost svobodně si vybrat formu právního jednání, není-li stanovena přímo zákonem. Autoři komentáře[5] k § 559 občanského zákoníku uvádí:

    „Smluvní forma právního jednání není omezením, ale projevem zásady autonomie vůle. V souladu s touto zásadou je pouze na jednajících stranách, v jaké formě se rozhodnou právní jednání učinit, obecný zájem na konkrétní formě právního jednání je zde nahrazen soukromým zájmem účastníků právního jednání.

    ...

    Institut smluvní formy nesměřuje k tomu, aby účastníky svazoval dalšími formalitami či aby omezoval jejich autonomní vůli. Smluvní forma přináší účastníkům možnost projevit jejich vůli způsobem plně odpovídajícím jejich zájmům a potřebám, tedy tak, jak si to skutečně oni sami přejí (podle jejich vůle).“

    Vyvratitelná právní domněnka

    Paragraf 1758 občanského zákoníku stanoví, že „Dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.“

    Uvedená norma zakotvuje vyvratitelnou právní domněnku o tom, že smlouva nevznikla, pokud nebyla dodržena její smluvená forma. Pokud by se tedy strany dohodly na tom, že smlouvu uzavřou v písemné podobě, ale tuto sjednanou formu na základě své pozdější shodné vůle nedodržely, bylo by možné právní domněnku jednoduše vyvrátit a ústně sjednanou smlouvu označit za existující a platně uzavřenou od počátku. Sjednaná forma smlouvy porušena nebyla, neboť svou novější shodnou vůlí svou předchozí dohodu o písemné formě nahradily novou dohodou o bezformálním právním jednání a této nové dohodě forma smlouvy zcela vyhovuje.

    Výkladem a maiori ad minus lze smysl § 1758 občanského zákoníku aplikovat též na dohodu smluvních stran o formě právního jednání požadovaného pro změnu uzavřené smlouvy. Pokud tedy smluvní strany sjednají v písemné smlouvě, že ji lze změnit dodatkem opět jen v písemné formě, může mezi smluvními stranami dojít k neformální dohodě o tom, že předchozí dohodu o písemné formě dodatku respektovat nebudou a uzavřou dohodu o tom, že lze provést změnu písemné smlouvy pouze v ústní podobě. Taková dohoda pak nemusí být výslovná, ale může implicitně vyplývat přímo ze skutečnosti, že strany uzavřely dodatek v ústní podobě. Ústně sjednaná změna smlouvy pak není neplatným právním jednáním, a to ani relativně.

    Tento proces odpovídá plně zásadě autonomie vůle stran, neboť na obou stranách šlo o novou aktuální shodnou vůli, kterou nahradily vůli předchozí, a ústně uzavřený dodatek zcela odpovídá aktuální smluvené formě změny písemné smlouvy, jinými slovy nedochází k porušení smluvní formy, ale naopak k její realizaci[6].

    Otázka možnosti bezformálního opuštění sjednané formy změny smlouvy byla řešena již za právní úpravy účinné do 31.12.2013 v návaznosti na § 272 odst. 2 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Nejvyšší soud[7] i Ústavní soud[8] dovodily, že smluvní požadavek na písemnou formu změny smlouvy lze porušit, ale takto vzniklá ústní změna smlouvy je relativně neplatná. Bude zajímavé sledovat, zda budou soudy hned od počátku schopny respektovat v plném rozsahu novou právní úpravu a nebudou nadále rozhodovat v souladu s názorem Nejvyššího soudu a Ústavního soudu vyjádřenému k právní úpravě účinné do 31.12.2013.

    Kvalifikované ujednání o písemné formě

    Prvek závaznosti projevu vůle směřujícímu k zakotvení formální podoby změny smlouvy v písemné podobě lze posílit vytvořením tzv. kvalifikovaného ujednání o písemné formě. Podstatou takového ujednání je ve smlouvě vyjádřená dohoda, že samotné ujednání o možnosti změnit smlouvu pouze v písemné dohodě, lze změnit opět jen dohodou v písemné formě.

    Názory na to, zda lze i v tomto případě sjednanou písemnou formu dodatku opustit neformálním jednáním se různí. Autoři komentáře k občanskému zákoníku uvádí, že „… rakouská soudní praxe dospěla k závěru, že od sjednané formy mohou smluvní strany po dohodě kdykoli upustit (i mlčky podle § 863 ABGB), a to i tehdy, když si původně sjednaly, že i změny a doplňky budou činěny opět písemnou formou. Dokonce i v případě, že byla sjednána písemná forma pro samotné upuštění od písemné formy, může být formální požadavek zrušen i konkludentně, pokud chování smluvních stran připouští pouze ten závěr, že strany chtěly mlčky změnit (nebo rozšířit) smlouvu a přitom od sjednané formy upustily (Dittrich, Tades, 2003, s. 1138).

    ...

    V německém právu je však sporné, zda jsou strany vázány tzv. kvalifikovaným ujednáním o písemné formě (dvojitá klauzule písemné formy), které přímo vyžaduje, aby opuštění požadavku formy bylo samo provedeno písemně.

    J. Ellenberger soudí, že pokud smlouva i pro zrušení ujednání o formě výslovně předpokládá určitou formu, je ústní ujednání neúčinné, protože takové dvojité klauzuli o formě musí ustoupit i privátní autonomie stran (Palandt, 2009, s. 104). H. Palm naproti tomu dovozuje, že také v případech kvalifikované klauzule o písemné formě je třeba připustit možnost ústního či konkludentního zrušení bez dodržení formy, protože smluvní strany se své smluvní svobody nemohou vzdát do budoucna. Pro zrušení bez dodržení formy však musí svědčit celkové okolnosti daného úkonu, zejména jednoznačné chování smluvních stran (Westermannn a kol., 2004, s. 269). Německá soudní praxe se přiklání k prvně uvedenému závěru. Spolkový nejvyšší soud (BGH) dovodil, že pokud smlouva stanoví, že strany mohou opustit stanovený formální požadavek pouze písemným prohlášením, pak takové ujednání vylučuje možnost vyhnout se písemné formě ústním ujednáním či následným jednáním stran (Beale, Hartkamp, Kötz, Tallon, 2002, s. 162)."[9]

    Teprve budoucí rozhodovací praxe českých soudů ukáže, který názorový proud bude české justici bližší.

    Vztah k neplatnosti právního jednání

    Ke shora uvedenému výkladu by bylo možno dodat, že bezformální změna smlouvy provedená v rozporu s dříve písemně vyjádřenou vůlí, že smlouvu lze měnit jen v písemné formě, je v souladu s §582 odst. 1 větou první občanského zákoníku neplatným právním jednáním. Uvedené ustanovení totiž uvádí, že „Není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.“

    S ohledem na shora řečené však taková úvaha neobstojí, neboť strany nově, byť konkludentně, ujednaly, že změnu smlouvy provedou bezformálně, a neformální změna smlouvy pak proběhla právě v té formě, která odpovídá aktuálnímu ujednání stran. Opět tak lze připomenou shora uvedenou formulaci, že „nedochází k porušení smluvní formy, ale naopak k její realizaci"[10].

    Závěr

    Přes shora uvedený výklad nelze než smluvním stranám doporučit, aby v dosavadní zažité praxi požadující pro případné změny smlouvy formu písemného dodatku pokračovaly, neboť prezentované závěry dopadají pouze na případy, kdy je shodná vůle na obou stranách.

    Chtějí-li smluvní strany zároveň striktně trvat na požadavku písemné formy změny smlouvy a vyloučit tak např. exces ze strany neinformovaného člena statutárního orgánu, lze doporučit, aby pro tyto případy sjednaly ve smlouvě právě kvalifikovanou podobu ujednání o formě změny smlouvy.


    Mgr. Jiří Dostál

    Mgr. Jiří Dostál,
    trvale spolupracující advokát 

    Mgr. Jindřich Mayer

    Mgr. Jindřich Mayer,
    trvale spolupracující advokát 


    Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.

    Helfertova 2040/13
    613 00 Brno

    Tel.: +420 541 211 528
    e-mail: recepce@akfiala.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] § 564 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též OZ): Vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.
    [2] § 559 OZ: Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.
    [3] Např. v případě převodu, změny nebo zrušení věcného práva k nemovitosti (§ 560 OZ), smlouvy o výstavbě (§ 1170 OZ), nájem bytu a domu (§ 2237 OZ) a další.
    [4] Např. písemná forma s úředně ověřenými podpisy nebo forma veřejné listiny.
    [5] Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2012
    [6] Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2035
    [7] Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. 32 Cdo 4167/2008
    [8] Nález Ústavního soudu ze dne 12. 7. 2011, sp. zn. I. ÚS 1264/11
    [9] Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2015
    [10] Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2035


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jiří Dostál, Mgr. Jindřich Mayer ( Fiala, Tejkal a partneři )
    10. 8. 2015
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Nové pojetí moderace smluvní pokuty podle Nejvyššího soudu
    • Nepředvídatelné fyzické podmínky dle smluvních podmínek FIDIC
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Rok a půl lze stavět obnovitelné zdroje rychleji. Fotovoltaické elektrárny do tří a tepelná čerpadla do jednoho měsíce
    • Nejvyšší soud k otázce nepřímé diskriminace zaměstnance týkající se jeho zdravotního stavu
    • Svěřenský fond a smrt zakladatele, aneb převod vlastnického práva k majetku vkládanému do svěřenského fondu v případě smrti jeho zakladatele
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Výhody a nevýhody řešení sporu metodou Med-Arb
    • Zásadní změna rozhodovací praxe v oblasti modernizace smluvní pokuty

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Dlužník, oddlužení, IČO a datová schránka?
    • Nové pojetí moderace smluvní pokuty podle Nejvyššího soudu
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Jednání právnických osob
    • Dokazování a poučovací povinnost
    • 10 otázek pro ... Lumíra Schejbala
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Nejvyšší soud k otázce nepřímé diskriminace zaměstnance týkající se jeho zdravotního stavu
    • Má dodavatel nárok na náhradu škody při neoprávněném vyloučení ze zadávacího řízení?
    • Svěřenský fond a smrt zakladatele, aneb převod vlastnického práva k majetku vkládanému do svěřenského fondu v případě smrti jeho zakladatele
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Obvyklé vybavení rodinné domácnosti
    • Změna moderace smluvní pokuty jako další rána pro věřitele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Nesprávné právní posouzení věci důvodem pro obnovu řízení
    • Péče, styk a přání dítěte

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Jednání právnických osob

    Podle § 30 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém právní osobnost právnické osoby a způsobilost jiné než fyzické osoby se řídí právním řádem státu, podle něhož vznikla....

    Dokazování a poučovací povinnost

    Poučovací povinnost ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. se uplatňuje tam, kde je namístě učinit závěr, že účastník, jemuž je ku prospěchu prokázání určité (pro věc rozhodné)...

    Mimořádné snížení trestu odnětí svobody

    U kritéria možnosti dosažení nápravy i mírnějším trestem, než stanoví základní trestní sazba, významného pro aplikaci § 58 odst. 6 tr. zákoníku, je nezbytné hodnotit osobní...

    Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

    Na stát jako na účastníka soudního řízení, zvláště jde-li o řízení o náhradu škody, jež měl svou činností způsobit, jsou kladeny vyšší nároky než na jiný subjekt. Stát...

    Odpovědnost státu za újmu, dědění (exkluzivně pro předplatitele)

    Uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb. poškozeným u úřadu specifikovaném v § 14 zákona č. 358/1992 Sb. je (až na výjimky) podmínkou, bez které...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.