epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    9. 10. 2014
    ID: 95347upozornění pro uživatele

    Některé nedbalostní trestné činy proti životu a zdraví v silničním provozu pohledem Nejvyššího soudu

    Individuální automobilová doprava dává sice svobodu těm, kteří ji využívají, odvrácenou stranou tohoto způsobu dopravy je však mimo jiné riziko dopravní nehody. K dopravní nehodě může dojít v okamžiku, s následky se však viník bude muset někdy vypořádávat dlouhou dobu. Mezi tyto následky může patřit obvinění ze spáchání některého z nedbalostních trestných činů proti životu nebo proti zdraví.

    Těmito trestnými činy jsou usmrcení z nedbalosti (§ 143 TZ), těžké ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147 TZ) a ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148 TZ). K posouzení, zda byla naplněna skutková podstata těchto trestných činů, je pak třeba mj. konzultovat ještě legální definici nedbalosti (§ 16 TZ) a legální definice ublížení na zdraví a těžké újmy na zdraví podle § 122 TZ. 

    Stručně k základním skutkovým podstatám

    Základní skutková podstata prvních dvou výše jmenovaných trestných činů není formulována příliš komplikovaně. Trestného činu usmrcení z nedbalosti se dopustí ten, kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt, trestného činu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti se dopustí ten, kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví. O něco komplikovanější je už základní skutková podstata trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti. Podle ustanovení § 148 odst. 1 TZ se jí dopustí ten, kdo „jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.“ Komplikace totiž může nastat právě s určením, kdy se jedná o „důležitou povinnost“. Problém je pak o to palčivější, že se stejným pojmem pracují i výše uvedené dva trestné činy ve svých kvalifikovaných skutkových podstatách. 

    Důležitá povinnost

    Porušení důležité povinnosti se táhne skutkovými podstatami nedbalostních trestných činů proti životu a proti zdraví jako červená nit a je také nejvíce problematické. Zásadní rozdíl mezi zde probíranými trestnými činy je pak v tom, že zatímco v případě usmrcení z nedbalosti a těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti pracuje TZ s porušením důležité povinnosti až v rámci kvalifikované skutkové podstaty a ke spáchání těchto nedbalostních trestných činů není tedy nutně potřeba, v případě nedbalostního ublížení na zdraví je nezbytně nutné, aby k němu došlo v důsledku porušení důležité povinnosti.

    Kritérium, podle něhož by se měřila „důležitost“ povinnosti, nejen že není definováno, ale důležitost určité povinnosti se může dokonce lišit případ od případu. Podle Nejvyššího soudu [1] „za porušení důležité povinnosti není možno mechanicky považovat porušení jakékoliv povinnosti vyplývající z povolání, postavení, funkce nebo ze zákona, nýbrž jen porušení takové povinnosti, jejíž porušení má za dané situace zpravidla za následek nebezpečí pro lidský život nebo zdraví, resp. kdy jejím porušením může snadno dojít k takovému následku (srov. např. 11/1964 Sb. rozh. tr.).“ Nejvyšší soud pak dodává, že výčet důležitých povinností řidiče není možný, protože význam porušení některé z řidičových povinností je přímo závislý na konkrétní dopravní situaci. Přitom je třeba zohlednit mj. sílu, rychlost, váhu a velikost motorového vozidla. Pojem důležité povinnosti je pak jedním z těch, při jejichž osvětlení si autoři rádi vypomáhají existující judikaturou. Nejinak se k problému postavil Nejvyšší soud v odůvodnění již zde citovaného rozsudku, když uvedl bohatou starší judikaturu, která k tomuto problému již existuje. K porušení důležité povinnosti došlo podle názoru NS ve starších případech např. při:

    • řízení vozidla pod vlivem požitého alkoholu
    • nepřiměřeně rychlé jízdě v zatáčce, v důsledku čehož se vozidlo dostalo do protisměru
    • nesledování technického stavu vozidla, zejména účinnosti brzd, o nichž řidič věděl, že řádně nefungují  
    • jízdě se zašpiněnými reflektory a znečištěným čelním sklem za snížené viditelnosti
    • bezohledné jízdě řidiče vůči chodcům
    • jízdě hrubě nepřiměřenou rychlostí kolem nástupního ostrůvku, na němž se nacházelo více lidí

    V rozsudku, který je zde citován [2], šlo potom o případ, kdy řidič vozidla Škoda Fabia nezastavil před přechodem pro chodce, ačkoli tak již v jeho směru učinil řidič vozidla Jeep Cherokee a řidič vozidla VW Passat zastavil rovněž v protisměru. V důsledku toho srazil řidič Fabie chodkyni, která přecházela z pravé strany vozovky na levou z pohledu řidiče Fabie (směr jejího pohybu je důležitý, jelikož nemohla přijíždějící vozidlo patrně kvůli vyšší karoserii vozu Jeep vidět). V důsledku srážky utrpěla chodkyně vážná zranění a jednání řidiče Fabie bylo proto posouzeno jako těžké ublížení na zdraví podle § 147 odst. 1, 2 TZ. Odvolací soud sice neshledal, že by se řidič tohoto trestného činu dopustil ve druhém odstavci, Nejvyšší soud mu však toto vytkl, jelikož spatřoval v jednání řidiče Fabie naplnění skutkové podstaty kvalifikované, jelikož došlo k porušení důležité povinnosti. Nejvyšší soud rovněž neshledal, že by chodkyně celou situaci spoluzavinila, protože se podle výpovědí svědků před vstupem do vozovky rozhlédla a protože jí navíc už dalo přednost vozidlo Jeep, měla za to, že může vozovku bezpečně přejít. Navíc jí nelze vytýkat, že se nepřesvědčila, zda může pokračovat do levého jízdního pruhu, kterým přijížděl řidič Fabie, jelikož by se musela ve vozovce zastavit a to jí zákon o provozu na pozemních komunikacích vysloveně zakazuje. Přes vozidlo Jeep pak nemohla podle názoru znalce v okamžiku vstupu do vozovky blížící se Fabii vidět.    

    V jiném svém rozhodnutí [3] pak dal Nejvyšší soud za pravdu státnímu zástupci v tom, že nedání přednosti v jízdě vede téměř vždy k reálnému nebezpečí střetu vozidel. Z toho lze tedy dovodit, že nedání přednosti v jízdě bude téměř vždy představovat porušení důležité povinnosti, tak jak ho chápe Nejvyšší soud. Oproti tomu v případě překročení rychlosti k takovému nebezpečí nutně nedochází, k tomu je totiž potřeba dalších faktorů, jako je přítomnost jiných účastníků silničního provozu, přehlednost daného úseku, hustota provozu, viditelnost atd.

    Hrubé porušení předpisů v dopravě a kvalifikované skutkové podstaty

    Kromě porušení důležité povinnosti pak trestní zákoník pracuje u zde probíraných trestných činů v jejich kvalifikovaných skutkových podstatách rovněž s pojmem „hrubé porušení zákonů o bezpečnosti dopravy“. Takovéto hrubé porušení dopravních předpisů, které vedlo k ublížení na zdraví více osob, nebo usmrcení alespoň jedné osoby pak považuje trestní zákoník za ty nejzávažnější nedbalostní trestné činy a postihuje je v posledních odstavcích. I zde může vyvstat problém s určením, kdy došlo k porušení dopravních předpisů požadované intenzity.

    Nejvyššímu soudu byl např. předložen případ [4] nehody, ke které došlo tak, že řidič vozidla Škoda Fabia předjížděl v zimním období kamion s návěsem na „dvojité plné čáře“. Bohužel se nestačil včas vrátit do svého pruhu a v okamžiku, kdy ještě zasahoval asi 0,6 metru do protisměru, se střetl s vozidlem Ford Transit, který dostal smyk a narazil čelně do kamionu, který jel ve stejném směru jako řidič Fabie. Řidič Tranzitu zahynul a sním bohužel i jeho sedm spolucestujících. Jak vyšlo později najevo, cestující v Tranzitu nebyli připoutáni bezpečnostními pásy, Tranzit rovněž nejel úplně při pravém okraji vozovky. I když se řidič Fabie opakovaně hájil tím, že zákon o bezpečnosti dopravy hrubě neporušil, Nejvyšší soud se ztotožnil s názorem soudů nižší instance, které chování řidiče takto posoudili. Nejvyšší soud nadto poznamenal, že porušení předpisů o předjíždění je častou příčinou tragických dopravních nehod. Pokud řidič v daném případě předjížděl „na dvojité plné čáře“, v zimním období a ve večerních hodinách, je třeba považovat jeho chování za hazardérství a vážené nerespektování pravidel silničního provozu, nehledě na ustanovení § 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích, které ukládá řidičům, aby se chovali ohleduplně a neohrožovali životy a zdraví jiných. Řidič Fabie tedy porušil zákon o bezpečnosti dopravy „hrubě“. K hrubému porušení předpisů dojde podle Nejvyššího soudu v této souvislosti obecně tehdy, pokud jde „o takové porušení …, která má za dané situace zpravidla za následek možnost způsobení těžké újmy na zdraví nebo smrti více osob, tedy vyvolává reálné nebezpečí, že dojde k následku předpokládanému v ustanovení § 224 odst. 3 tr. zák., neboť se jednalo o porušení více různých norem příslušného dopravního předpisu majících základní význam pro bezpečnost dopravy (k tomu viz 13/1972 Sb. rozh. tr.).“   


    JUDr. Jiří Lojda, LL.M. EUR., Ph.D.


    -------------------------------------------------------------
    [1],[2] usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. srpna 2011, sp. zn. 6 Tdo 523/2011
    [3] usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. srpna 2011, sp. zn. 3 Tdo 857/2011
    [4] usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2010, sp. zn. 8 Tdo 944/2010


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Jiří Lojda, LL.M. EUR., Ph.D.
    9. 10. 2014

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR
    • Co všechno může být poplašná zpráva

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.