epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    22. 3. 2024
    ID: 117776upozornění pro uživatele

    Některé problematické aspekty předávání osobních údajů do třetích zemí

    Požadavky na zpracování osobních údajů v členských státech Evropské unie patří momentálně k těm nejpřísnějším na světě. Hlavním pramenem práva v této oblasti je obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)[1]. Právě díky tomu je v rámci EU zaručen také volný pohyb osobních údajů, který nesmí být nijak omezován ani zakazován. Podmínkou však zůstává, že správce osobních údajů musí mít pro předání dat dalšímu správci právní důvod (titul).

    To je logicky vyžadováno i v případě předávání osobních údajů do třetích zemí. Zjevný rozdíl však spočívá v tom, že při předávání osobních údajů mimo EU/EHP jsou na správce, či další organizaci „vyvážející osobníc data“, kladeny vyšší nároky z hlediska institucionálního zabezpečení, což znamená, že nelze (až na výjimky) předávat osobní údaje do států, kde není zajištěna jejich dostatečná právní ochrana.  Tato posílená (institucionální) ochrana zahrnuje mimo jiné i rozhodnutí Komise o odpovídající úrovni ochrany v příslušné zemi nebo poskytnutí dostatečných záruk. 

    V tomto článku se zaměříme na některé problematické aspekty předávání osobních údajů do třetích zemí a zhodnotíme nedávný přezkum rozhodnutí Komise o dostatečné úrovni ochrany dat v některých třetích zemích.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Správce a zpracovatel, nebo vývozce a dovozce dat?

    V kontextu zpracování dat jsme zvyklí rozlišovat mezi různými rolí, a to buď správce nebo zpracovatele. Avšak, pokud jde o předání osobních údajů mimo EU/EH/, toto rozlišení ztrácí do velké míry na významu, protože přísná pravidla platí bez ohledu na tuto distinkci. Jinými slovy, není klíčové, jestli dochází k předávání od správce k správci, od správce k zpracovateli nebo od zpracovatele k subzpracovateli.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Při předávání údajů hraje klíčovou roli zásada odpovědnosti, která vyžaduje aktivní snahu vývozce dat zajistit, že údaje přenesené do třetí země budou chráněny na úrovni srovnatelné s ochranou poskytovanou v EU. Což v sobě zahrnuje i schopnost toto kdykoliv prokázat a doložit. Jakým způsobem to tedy může v praxi vypadat?

    Institucionální záruky za ochranu osobních údajů

    Jedním z nejčastějších prostředků pro zajištění ochrany práv dotčených osob jsou záruky ve formě dodatečných smluvních ujednání či doložek[2]. V praxi však může tento typ záruk často získat pouze formální podobu, což bylo kritizováno i Soudním dvorem EU v případě Schrems II[3]. V tomto rozhodnutí Soudní dvůr EU potvrdil, že standardní smluvní doložky samy o sobě dostačující nejsou, a jejich podstatným rysem by měla být spíše doplňující povaha, a to vedle dalších opatření. Ta musí být vždy učiněna individuálně na základě obsahu či rozsahu datových toků, kategorii subjektů údajů nebo úrovně citlivosti a rizikovosti předání.

    Dalším způsobem zajištění ochrany může být přijetí tzv. závazných podnikových pravidel („Binding Corporate Rules“). Ty přicházejí do hry v případě, kdy správce má pobočky v různých částech světa. Tyto normy mohou být následně schváleny vedoucím dozorovým orgánem podle hlavního sídla správce v Evropské unii, avšak v praxi, kvůli administrativně náročnému procesu, tato možnost zajištění bezpečnosti předání dat téměř není využívána.[4]

    Pro některé další země Evropská komise již vydala stanovisko o odpovídající úrovni ochrany, které může podstatně usnadnit proces předání. Komise totiž tímto rozhodnutím deklaruje, že míra ochrany osobních údajů v dané zemi odpovídá unijním pravidlům a že do ní mohou být osobní údaje vyváženy bez dalších formálních požadavků.  Právě tyto tzv. rozhodnutí o adekvátnosti („data protection adequacy decisions“) Komise na začátku letošního roku přezkoumávala, a potvrdila, že předávání osobních údajů z Evropské unie do

    • Andory,
    • Argentiny,
    • Kanady,
    • Faerských ostrovů,
    • Guernsey,
    • ostrova Man,
    • Izraele,
    • Jersey,
    • Nového Zélandu,
    • Švýcarska
    • a Uruguaye

    stále vycházejí z dostatečných záruk ochrany. Poskytování údajů do těchto zemí by tedy nemělo být zatíženo požadavky další institucionální ochrany. Můžeme říci, že připravenost Komise využít své pravomoci k úpravě rozhodnutí o přiměřenosti svědčí o jejím závazku udržovat vysoké standardy ochrany osobních údajů při mezinárodním oběhu dat.

    Dodatečné záruky pro ochranu dat předávaných mimo EU/EHP

    Je však nutné zopakovat, že při zpřístupnění osobních údajů jakémukoliv dalšímu subjektu, je správce či další vývozce dat povinen vždy zvážit, zda je předání v souladu s GDPR (klíčovou je zásada zodpovědnosti) a jaká jsou rizika pro dotčené osoby. O smluvní doložky či rozhodnutí o adekvátnosti by se tedy neměl automaticky (bez dalšího) opírat.

    Vedle těchto institucionálních opatření existuje řada dalších praktických kroků, která přispívají ke zvýšení bezpečnosti při předávání informací, jako například:

    • pseudonymizace (nahrazení identifikačních údajů falešnými nebo alternativními údaji),
    • anonymizace (zajištění úplného odstranění osobních identifikátorů z dat),
    • rozdělení mezi více příjemců,
    • zkrácení doby uschování,
    • šifrování vlastním klíčem.

    Důležité jsou i pravidelné kontroly, zda jsou zavedená opatření stále dostačující a funkční a dostatečně reagují na všechna rizika pro práva a svobody dotčených osob.

    Při nastavení konkrétních opatření by pak měl vývozce osobních údajů vždy vycházet právě ze zmíněné rizikovosti přenosu dat. Svoje rozhodnutí o dodatečných opatřeních by měl dokumentovat a měl by také být schopen jej odůvodnit, jinak jen obtížně doloží soulad svojí činnosti s požadavky obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).

     


    Ostap Denys
    ,
    student Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze

     

    Mgr. František Nonnemann,

    konzultant v oblasti ochrany osobních údajů, compliance a řízení rizik, externí vyučující na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze

    e-mail: nonnemann@volny.cz


    Článek vyjadřuje osobní názory autorů a odráží právní a skutkový stav ke dni 23. února 2024

    [1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

    [2] Vzorové smluvní doložky jsou vydány jako Prováděcí rozhodnutí Komise 2021/914 ze dne 4. června 2021 o standardních smluvních doložkách pro předávání osobních údajů do třetích zemí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, dostupné >>> zde.

    [3] Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 16. července 2020, Data Protection Commissioner v. Facebook Ireland Limited a Maximillian Schrems, věc C-311/18, dostupné >>> zde.

    [4] Srov. seznam schválených závazných podnikových pravidel >>>zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. František Nonnemann, Ostap Denys
    22. 3. 2024

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaměstnanecké dílo a jeho praktické aspekty
    • Specifika online mediace
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Zaměstnanecké dílo a jeho praktické aspekty
    • Specifika online mediace
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Odůvodnění soudního rozhodnutí
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Insolvence v českém právu: co by měli vědět věřitelé i dlužníci
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky

    Soudní rozhodnutí

    Odůvodnění soudního rozhodnutí

    Postup soudu, který řádně neodůvodní své právní závěry, porušuje právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

    Pracovní poměr (exkluzivně pro předplatitele)

    V případě § 48 odst. 3 písm. c) zák. práce „jeho smyslem a účelem je zabránit trvání pracovního poměru ve všech případech, kdy nejsou splněny zákonné předpoklady pro...

    Právní jednání (exkluzivně pro předplatitele)

    Smyslem a účelem úpravy § 581 věty druhé o. z. je především ochrana osob jednajících v duševní poruše. Ochrana osoby bez dostatečné schopnosti právně jednat má přednost před...

    Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)

    K uzavření dohody podle § 647 o. z. může dojít i jednáním mezi věřitelem a dlužníkem o mimosoudním řešení sporu. Bude tomu tak v případě, kdy se způsobem nevzbuzujícím...

    Soudní poplatky (exkluzivně pro předplatitele)

    Osvobození podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích se týká i žalobce, který se domáhá přímého nároku na pojistné plnění podle § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.