Neodvádět pojistné je trestný čin

 

Pro zaměstnance má nepříznivé důsledky "nečinnost" zaměstnavatelů při odvodu pojistného na sociální zabezpečení. Často zjišťují, zejména v období před vznikem nároku na starobní důchod, že zaměstnavatel za ně toto pojištění neodváděl. Trestní zákon v § 147 kvalifikuje takové jednání jako trestný čin s možností uložit trest odnětí svobody od šesti měsíců do tří let nebo peněžitý trest. Tohoto trestného činu se dopustí plátce (zaměstnavatel), který ve větším rozsahu nesplní svoji zákonnou povinnost za poplatníka (zaměstnance) odvést daň, pojistné na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění anebo příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Trestného činu se dopustí i ten, kdo tyto platby a odvody ve větším rozsahu zkrátí.
Vzhledem k tomu, že zatím neexistuje trestní odpovědnost právnických osob (firem, zaměstnavatelů), je nutné v uvedeném protiprávním jednání zjišťovat zavinění (odpovědnost) fyzických osob, které působí u zaměstnavatele. Většinou by se mohlo jednat o statutární zástupce, manažery, vedoucí zaměstnance, případně zaměstnance odpovídající u zaměstnavatele za danou problematiku (např. personalista, mzdová účetní, ekonom apod.). U nich by se pak mohla hodnotit míra trestní odpovědnosti.
Zanedbání povinnosti zaměstnavatele odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je často důsledkem předlužení firmy.

Za předlužení firmy až pět let

V některých případech se může jednat o skutkovou podstatu trestného činu předlužení (§ 255a trestního zákona). Dopustí se ho občan (např. majitel firmy nebo odpovědný zaměstnanec), který si přivodí předlužení tím, že např. bude mít vydání nepřiměřená svým majetkovým poměrům nebo bude užívat úvěr v rozporu anebo v hrubém nepoměru s jeho účelem.
Stejného trestného činu se dopustí ten, kdo bude spravovat svůj majetek v rozporu s povinnostmi, které mu ukládá zákon nebo sjednaná smlouva či dohoda (např. smlouva podle obchodního nebo občanského zákoníku).

Zákon vyžaduje "vědomou nedbalost"

Trestní zákoník u tohoto činu i u dalších vyžaduje tzv. vědomou nedbalost. Trestné činnosti se dopustí občan tehdy, jestliže věděl, že může tímto způsobem porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí.
Zákon postihuje i protiprávní jednání majitele společnosti nebo statutárního orgánu či jiné odpovědné osoby, které nenáleží k jeho pravidelné podnikatelské činnosti nebo je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům. Půjde tedy o postih činnosti, která např. nevyplývá z jeho předmětu činnosti nebo z pravidelné podnikatelské činnosti a přitom dojde k předlužení firmy. Zákon za trestný čin předlužení stanoví trest odnětí svobody až na jeden rok nebo zákaz činnosti nebo peněžitý trest.
Mnohem přísnější sankce jsou při způsobení škody značného nebo velkého rozsahu, kdy může být pachatel potrestán odnětím svobody až na 3 roky, způsobí-li značnou škodu, nebo odnětím svobody na 6 měsíců až 5 let způsobí-li škodu velkého rozsahu.

Výše škody

Výše škody je vymezena v ustanovení § 89 trestního zákona. Škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 tisíc korun, škodou nikoli malou je částka nejméně 25 tisíc korun, větší škodou je částka 50 tisíc korun, značnou škodou částka 500 tisíc korun a škodou velkého rozsahu je částka dosahující nejméně 5 miliónu korun. K výši škody soud přihlíží při ukládání trestu.

Foto popis: Zjistit před důchodem, že za vás zaměstnavatel neodváděl pojistné, to je šok.
Foto Autor - Foto - Profimedia.cz

O autorovi: Ladislav Jouza (Autor je odborník na pracovní právo)


Zpracovatel: Anopress IT a.s.