epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    22. 11. 2000
    ID: 436upozornění pro uživatele

    Neomluvená absence na pracovišti

    Neomluvenou absenci, která je závažným porušením pracovní kázně, nelze bez dalšího považovat za porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem.

    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.10.2000, sp. zn.21 Cdo 2530/99)


    Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru a o 49.632,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 7 C 156/95, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. května 1999, č.j. 16 Co 91/99-88, tak, že dovolání zamítl.



    Z o d ů v o d n ě n í :


    Dopisem ze dne 12. 10. 1995 žalovaná sdělila žalobkyni, že s ní s okamžitou platností ruší pracovní poměr podle ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) zákoníku práce pro porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem. Důvod k tomuto opatření spatřovala v tom, že žalobkyně po ukončení pracovní neschopnosti, která trvala od 31. 3. 1995 do 18. 9. 1995, nastoupila bez povolení žalované dovolenou v trvání osmi pracovních dní a že odmítla po opětovném nástupu do práce dne 28. 9. 1995 převedení na jinou práci a do zaměstnání přestala zcela docházet.


    Žalobkyně se domáhala (žalobou změněnou se souhlasem soudu prvního stupně a soudu odvolacího), aby bylo určeno, že uvedené okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 12. 10. 1995 je neplatné a že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 49.632,- Kč s 21% úrokem od 24. 6. 1996 do zaplacení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že po ukončení pracovní neschopnosti, jež trvala od 31. 3. 1995 do 15. 9. 1995, vzhledem k tomu, že měla dva roky nevyčerpanou dovolenou, písemně oznámila žalované, že nastoupí na svou dovolenou. Věděla, že žalované žádné potíže nezpůsobí. Dne 28. 9. 1995 odmítla vykonávat jinou práci než práci podle pracovní smlouvy, protože výpověď ze dne 31. 3. 1995 byla podle jejího přesvědčení neplatná a žalovaná ji proto nemohla ve smyslu ustanovení § 37 odst. 2 písm. a) zák. práce převést na jinou práci.


    Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 13. 10. 1997, č.j. 7 C 156/95 - 34, žalobu zamítl a rozhodl, že žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 11.150,- Kč k rukám advokáta. Dospěl k závěru, že nepřítomnost žalobkyně v zaměstnání od 18. 9. 1995 do 28. 9. 1995 byla neomluvenou absencí se všemi důsledky s takovou absencí souvisejícími, tedy i s možností zaměstnavatele zrušit s takovým zaměstnancem okamžitě pracovní poměr. Vycházel přitom z toho, že dobu čerpání dovolené určuje podle ustanovení § 108 odst. 1 zák. práce zaměstnavatel. Jestliže tedy žalobkyně žalované dne 18. 9. 1995 písemně oznámila, že od tohoto data nastupuje dovolenou, aniž by měla předchozí souhlas žalované, mohla se o tom žalovaná dozvědět teprve s určitým zpožděním.


    K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 3. 1998, č.j. 54 Co 19/98-53, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Shodně se soudem prvního stupně dospěl sice k závěru, že se žalobkyně dopustila “neomluvené absence” a že takové jednání patří v zásadě k závažným porušením pracovní kázně, že se však nejednalo o porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem. Vycházel přitom z toho, že k neomluvené absenci žalobkyně došlo po její dlouhodobé pracovní neschopnosti poté, co žalovaná dala žalobkyni výpověď z pracovního poměru, v situaci, kdy se žalovaná dozvěděla o ukončení pracovní neschopnosti žalobkyně současně se započetím neomluvené absence. Při nevědomosti, že žalobkyně ukončí pracovní neschopnost, nemohla žalovaná s žalobkyní na jakoukoli, v té době u žalované potřebnou práci, počítat. Proto jednání žalobkyně není porušením pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, nýbrž toliko závažným porušením pracovní kázně, jež žalovanou k okamžitému zrušení pracovního poměru podle § 53 odst. 1 písm. b) zák. práce neopravňovalo. Protože soud prvního stupně dospěl k jinému závěru, nezabýval se druhým důvodem uplatněným v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 12. 10. 1995, spočívajícím v tom, že žalobkyně odmítla převedení na jinou práci podle ustanovení § 37 odst. 2 písm. a) zák. práce a následně nedocházela do zaměstnání. Odvolací soud proto soudu prvního stupně uložil, aby se zabýval i tímto druhým důvodem uplatněným v okamžitém zrušení pracovního poměru.


    Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 21. 12. 1998, č.j. 7 C 156/95-72, určil, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 12. 10. 1995 dané žalobkyni žalovanou je neplatné, žalované uložil zaplatit žalobkyni 49.632,- Kč s 21% úrokem z prodlení od 24. 6. 1996 do zaplacení a rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 35.761,- Kč k rukám advokátky. Jsa vázán právním názorem odvolacího soudu, “zopakoval”, že důvod okamžitého zrušení pracovního poměru s žalobkyní spočívající v tom, že nastoupila bez povolení žalované dovolenou v trvání osmi pracovních dní, nenaplňoval znaky porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, ale, že se jednalo toliko o závažné porušení pracovní kázně, které neodůvodňuje postup podle § 53 odst. 1 písm. b) zák. práce. Vzhledem k tomu, že Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 13. 1. 1997, č.j. 7 C 64/95-33, “pravomocně určil”, že výpověď z pracovního poměru daná žalobkyni žalovanou dne 31. 3. 1995 je neplatná, nemohla žalovaná postupem podle § 37 odst. 2 písm. a) zák. práce převést žalobkyni platně na jinou práci; dospěl k závěru, že ani druhý důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru uplatněný v dopise ze dne 12. 10. 1995 nemůže obstát.


    K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 5. 1999, č.j. 16 Co 91/99-88, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení “ve prospěch účtu její zástupkyně” 2.825,- Kč. Konstatoval, že lze “jen stěží” spatřovat pochybení soudu prvního stupně v tom, že vázán právním názorem odvolacího soudu v jeho zrušovacím rozhodnutí, dospěl k závěru, že důvod okamžitého zrušení pracovního poměru spočívající v neomluvené absenci z důvodu nástupu žalobkyně na dovolenou, jež jí nebyla zaměstnavatelem určena, nepředstavuje, vzhledem k dalším okolnostem případu, zvlášť závažné porušení pracovní kázně. Ztotožnil se i se skutkovými a právními závěry soudu prvního stupně, jež se týkaly druhého důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 12. 10. 1995, jenž spočíval v odmítnutí žalobkyně vykonávat práci, na kterou byla převedena v rozporu s ustanovení § 37 odst. 2 písm. a) zák. práce.


    V dovolání proti rozsudku odvolacího soudu žalovaná namítá, že došlo k nesprávnému právnímu posouzení celé věci, a to především v otázce, zda bylo možno považovat několikadenní neomluvenou absence žalobkyně v zaměstnání za porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) zák. práce. Je přesvědčena, že právní názor odvolacího soudu je v rozporu nejen s literou zákona, ale též s “jeho duchem a logikou pracovně-právní legislativy”. Zpochybňuje tvrzení žalobkyně, že důvodem, proč od 18. 9. 1995 musela čerpat dovolenou, byla nutnost nepředvídané péče o nemohoucího otce. Poukazuje rovněž na rozsudek Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 6 Cdo 44/93, podle něhož několikadenní neomluvená absence zaměstnance v práci způsobená svévolným nástupem tzv. “dovolené” bez souhlasu zaměstnavatele je považována za porušení kázně zvlášť hrubým způsobem. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.


    Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. a že jde o rozsudek, proti kterému je i podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. b) o.s.ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadený rozsudek bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.


    Podle ustanovení § 53 odst.1 písm.b) zák. práce zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr jen výjimečně, a to pouze tehdy, porušil-li zaměstnanec pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem.
    Povinnost dodržovat pracovní kázeň patří k základním povinnostem zaměstnance vyplývajícím z pracovního poměru (srov. § 35 odst.1 písm. b) zák. práce) a spočívá v plnění povinností, které jsou stanoveny právními předpisy, pracovním řádem, pracovní smlouvou nebo pokynem nadřízeného vedoucího zaměstnance. Má-li být porušení pracovní kázně právně postižitelné jako důvod k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, musí být porušení pracovních povinností ze strany zaměstnance zaviněno (alespoň z nedbalosti) a musí dosahovat určitý stupeň intenzity. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným, méně závažným porušením pracovní kázně, závažným porušením pracovní kázně a porušením pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem. Porušení pracovní kázně nejvyšší intenzity (zvlášť hrubým způsobem) je - jak vyplývá z ustanovení § 53 odst.1 písm. b) a § 46 odst.1 písm. f) části věty před středníkem zák. práce - důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru nebo k výpovědi z pracovního poměru; okamžité zrušení pracovního poměru je přitom odůvodněno tehdy, jsou-li tu takové okolnosti, ze kterých vyplývá, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby.


    Ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) a § 46 odst. 1 písm. f) zák. práce patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, t.j. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností.


    Pro posouzení, zda zaměstnanec porušil pracovní kázeň méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem, zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet. V zákoníku práce ani v ostatních pracovněprávních předpisech nejsou pojmy "méně závažné porušení pracovní kázně", "závažné porušení pracovní kázně" a "porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem" definovány, přičemž na jejich vymezení závisí možnost a rozsah postihu zaměstnance za porušení pracovní kázně. Vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval.


    Při zkoumání, zda žalobkyně jednáním uvedeným v dopise ze dne 12. 10. 1995 porušila pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem (závěr soudů obou stupňů o tom, že žalobkyně pracovní kázeň porušila, nebyl v dovolacím řízení zpochybněn), odvolací soud - jak vyplývá z odůvodnění jeho rozsudku (potažmo z jeho usnesení ze dne 11. 3. 1998, č.j. 54 Co 19/98-53, jehož se dovolává) - přihlížel k tomu, že k neomluvené absenci žalobkyně došlo po její dlouhodobé pracovní neschopnosti, v době, kdy žalovaná dala žalobkyni výpověď, a kdy žalovaná se o ukončení pracovní neschopnosti žalobkyně dověděla současně se započetím neomluvené absence, takže nemohla, při nevědomosti, zda a kdy žalobkyně ukončí pracovní neschopnost, počítat s žalobkyní na jakoukoli v té době u žalované potřebnou práci. S tímto vymezením hypotézy právní normy obsažené v ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) zák. práce lze souhlasit. Odvolacím soudem uvažované skutečnosti jsou totiž vzhledem k okolnostem případu úplné a poskytují náležitý podklad pro posouzení, jakou intenzitou žalobkyně pracovní kázeň porušila. S dovolatelkou lze souhlasit v tom, že soudní praxe již dospěla k závěru, že neomluvené zmeškání práce v trvání pěti dnů zpravidla představuje - obecně vzato - samo o sobě porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem a odůvodňuje rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením. Jednání zaměstnance znamenající porušení pracovní kázně však - jak bylo výše uvedeno - nelze posuzovat bez přihlédnutí k dalším okolnostem, které mohou mít vliv na celkové zhodnocení porušení pracovní kázně.


    K námitkám žalované spočívajícím v polemikách s tvrzením žalobkyně, že důvodem čerpání dovolené po 18. 9. 1995 byla nutnost nepředvídané péče o nemohoucího otce, nemohl dovolací soud přihlédnout. Dovolatelka totiž přehlíží, že soudy při posuzování stupně intenzity porušení pracovní kázně žalobkyní k důvodům, pro něž žalobkyně vlastně dovolenou čerpala, nepřihlížely. Závěr o tom, že se ze strany žalobkyně nejednalo o zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, oba soudy učinily zejména s přihlédnutím k okolnostem, které objektivně u žalované jako zaměstnavatele panovaly, bez ohledu na to, jaký byl subjektivní důvod žalobkyně pro čerpání dovolené. Proto okolnost, zda tvrzení žalobkyně o důvodech, pro něž dovolenou čerpala, je správné nebo nesprávné, závěry obou soudů o stupni intenzity porušení pracovní kázně nijak neovlivňovala.


    Protože rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správný a protože nebylo zjištěno (a ani dovolatelkou tvrzeno), že by rozsudek odvolacího soudu byl postižen vadou uvedenou v ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. nebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované podle ustanovení § 243b odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. zamítl.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    redakce
    22. 11. 2000

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Předvídatelnost soudního rozhodování
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • LL.M. kurzy na Právnické fakultě Univerzity Karlovy
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.