2. 12. 2002
ID: 20159upozornění pro uživatele
Neplatiči nájemného dluží městům mil. Kč, vystěhování trvá i roky
Několik miliónů korun dluží městům
neplatiči nájemného, jejich vystěhování přitom může trvat i
několik let. Vyplývá to z odpovědí magistrátů měst, které dnes
ČTK oslovila. Například v Praze magistrát ke konci září evidoval
více než 2700 neplatičů, kteří městu dlužili zhruba 68 miliónů
korun. "Doba, za kterou se neplatiče podaří vystěhovat, je různě
dlouhá. Pohybuje se mezi třemi měsíci až sedmi lety," řekl ČTK
mluvčí magistrátu hlavního města Martin Kupka.
Několik miliónů korun dluží městům
neplatiči nájemného, jejich vystěhování přitom může trvat i
několik let. Vyplývá to z odpovědí magistrátů měst, které dnes
ČTK oslovila. Například v Praze magistrát ke konci září evidoval
více než 2700 neplatičů, kteří městu dlužili zhruba 68 miliónů
korun. "Doba, za kterou se neplatiče podaří vystěhovat, je různě
dlouhá. Pohybuje se mezi třemi měsíci až sedmi lety," řekl ČTK
mluvčí magistrátu hlavního města Martin Kupka.
V Českých Budějovicích dluží na nájemném více než tisíc
neplatičů zhruba 11 miliónů korun. "Dluh jednoho neplatiče se
přitom může vyšplhat i na 150 až 160 tisíc korun. Včetně poplatků
z prodlení pak nakonec může narůst až na 400 tisíc korun," uvedl
ředitel Správy domu v Českých Budějovicích Ladislav Volf.
Dalších téměř 40 miliónů korun dluží více než 2600 neplatičů
nájemného v Plzni. Soudní vystěhování zde hrozí asi 220 lidem. V
Hradci Králové magistrát eviduje zhruba tisíc neplatičů, kteří na
nájemném dluží téměř osm miliónů korun. V Brně loni dluhy na
nájemném dosáhly 100 miliónů korun.
Mezi neplatiči jsou podle údajů magistrátů i rodiny s dětmi,
důchodci, invalidé, ale i vysokoškoláci, kteří ztratili práci. S
neplatiči magistrát většinou nejprve dohodne splátkový kalendář
na dlužnou splátku. Pokud ani pak nájemník neplatí, magistrát
podá návrh soudu na zrušení nájmu. Soud pak může vynést
rozhodnutí na vyklizení bytu, a to s nebo bez nároku na náhradní.
Právě vlekoucí se soudní spory jsou jedním z důvodů, proč
stavební firmy nestaví nájemní byty. "Složité a dlouho se
táhnoucí soudní spory s neplatiči odrazují investory stavět
nájemní byty. A to často více než výše nájemného," upozornil
mluvčí Metrostavu František Polák. Stavební firmy tak ve většině
případů staví pouze byty do osobního vlastnictví.
Vedle regulovaného nájemného je tak současné postavení
nájemce a pronajímatele podle odborníků další příčinou
nefungujícího trhu s byty. MMR proto ve spolupráci s
ministerstvem spravedlnosti počítá s novelizací Občanského
zákoníku, který vztahy mezi těmito subjekty upravuje. Termín
zpracování návrhu MMR stanovilo na říjen příštího roku. "Bez
novelizace Občanského zákoníku investoři nájemní byty stavět
nezačnou," potvrdil Ivo Gavlas ze stejnojmenné realitní
kanceláře.
V Česku je podle ČSÚ trvale obydlených zhruba 3,83 miliónu
bytů. Nájemních bytů je téměř třetina, tedy více než milión.
Rodinných domů je 1,37 miliónu, což představuje 36 procent
bytového fondu. Družstevních bytů je více než 650 tisíc, tedy asi
17 procent fondu. V osobním vlastnictví je zhruba 420 tisíc bytů,
tedy 11 procent bytového fondu. Zbylých sedm procent bytů, tedy
asi 270 tisíc bytů, lidé užívají z jiného právního důvodu.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
neplatiči nájemného, jejich vystěhování přitom může trvat i
několik let. Vyplývá to z odpovědí magistrátů měst, které dnes
ČTK oslovila. Například v Praze magistrát ke konci září evidoval
více než 2700 neplatičů, kteří městu dlužili zhruba 68 miliónů
korun. "Doba, za kterou se neplatiče podaří vystěhovat, je různě
dlouhá. Pohybuje se mezi třemi měsíci až sedmi lety," řekl ČTK
mluvčí magistrátu hlavního města Martin Kupka.
V Českých Budějovicích dluží na nájemném více než tisíc
neplatičů zhruba 11 miliónů korun. "Dluh jednoho neplatiče se
přitom může vyšplhat i na 150 až 160 tisíc korun. Včetně poplatků
z prodlení pak nakonec může narůst až na 400 tisíc korun," uvedl
ředitel Správy domu v Českých Budějovicích Ladislav Volf.
Dalších téměř 40 miliónů korun dluží více než 2600 neplatičů
nájemného v Plzni. Soudní vystěhování zde hrozí asi 220 lidem. V
Hradci Králové magistrát eviduje zhruba tisíc neplatičů, kteří na
nájemném dluží téměř osm miliónů korun. V Brně loni dluhy na
nájemném dosáhly 100 miliónů korun.
Mezi neplatiči jsou podle údajů magistrátů i rodiny s dětmi,
důchodci, invalidé, ale i vysokoškoláci, kteří ztratili práci. S
neplatiči magistrát většinou nejprve dohodne splátkový kalendář
na dlužnou splátku. Pokud ani pak nájemník neplatí, magistrát
podá návrh soudu na zrušení nájmu. Soud pak může vynést
rozhodnutí na vyklizení bytu, a to s nebo bez nároku na náhradní.
Právě vlekoucí se soudní spory jsou jedním z důvodů, proč
stavební firmy nestaví nájemní byty. "Složité a dlouho se
táhnoucí soudní spory s neplatiči odrazují investory stavět
nájemní byty. A to často více než výše nájemného," upozornil
mluvčí Metrostavu František Polák. Stavební firmy tak ve většině
případů staví pouze byty do osobního vlastnictví.
Vedle regulovaného nájemného je tak současné postavení
nájemce a pronajímatele podle odborníků další příčinou
nefungujícího trhu s byty. MMR proto ve spolupráci s
ministerstvem spravedlnosti počítá s novelizací Občanského
zákoníku, který vztahy mezi těmito subjekty upravuje. Termín
zpracování návrhu MMR stanovilo na říjen příštího roku. "Bez
novelizace Občanského zákoníku investoři nájemní byty stavět
nezačnou," potvrdil Ivo Gavlas ze stejnojmenné realitní
kanceláře.
V Česku je podle ČSÚ trvale obydlených zhruba 3,83 miliónu
bytů. Nájemních bytů je téměř třetina, tedy více než milión.
Rodinných domů je 1,37 miliónu, což představuje 36 procent
bytového fondu. Družstevních bytů je více než 650 tisíc, tedy asi
17 procent fondu. V osobním vlastnictví je zhruba 420 tisíc bytů,
tedy 11 procent bytového fondu. Zbylých sedm procent bytů, tedy
asi 270 tisíc bytů, lidé užívají z jiného právního důvodu.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
