18. 6. 2001
ID: 9323upozornění pro uživatele

Neurčité pojmy a veřejný zájem

Často se stává, že normotvůrce v ustanoveních právních předpisů používá pojem, který blíže nevymezí a přestože následky, které v souvislosti s uplatněním takového pojmu mohou nastat, jsou mnohdy poměrně závažné, „čtenář“ příslušného předpisu se významu daného pojmu v příslušné normě ani v jiné právní normě nedopátrá. Jde totiž o institut tzv. neurčitého pojmu a to, že jeho definici nelze v právním předpise nalézt, není nedostatkem či opomenutím zákonodárce, ale jeho záměrem


Často se stává, že normotvůrce v ustanoveních právních předpisů používá pojem, který blíže nevymezí a přestože následky, které v souvislosti s uplatněním takového pojmu mohou nastat, jsou mnohdy poměrně závažné, „čtenář“ příslušného předpisu se významu daného pojmu v příslušné normě ani v jiné právní normě nedopátrá. Jde totiž o institut tzv. neurčitého pojmu a to, že jeho definici nelze v právním předpise nalézt, není nedostatkem či opomenutím zákonodárce, ale jeho záměrem. S neurčitým pojmem se setkáme na poli správního práva. Za neurčitý pojem považujeme takový výraz, který je v právní normě používán bez toho, aby byl definován jeho obsah. Důvodem, proč zákonodárce určité pojmy nevymezuje, je předpoklad, že existují takové pojmy, pro které nelze stanovit obecná kriteria použitelná pro všechny možné vztahy, ve kterých se může uplatnit. Je tedy nutno nechat tento pojem bez bližšího vymezení a dát zde prostor správním orgánům, aby se v každém jednotlivém případě rozhodli na základě posouzení všech specifik a okolností konkrétního případu, zda je obsah pojmu naplněn či nikoliv. Neurčitým pojmem je tedy obecný pojem, který musí být vždy vykládán jen ve vztahu k určité konkrétní situaci. Pokud správní orgán v jednotlivém případě dojde k názoru, že obsah neurčitého pojmu je naplněn, pak je jeho povinností postupovat dále způsobem, který daná norma správního práva předpokládá.
Mezi takové neurčité pojmy řadíme například pojem veřejného zájmu, jehož výskyt je v jednotlivých ustanoveních právních předpisů poměrně frekventovaný. Jedním příkladem za všechny může být ustanovení § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, podle kterého stavební úřad nařídí vlastníku stavby nebo zařízení odstranění stavby nebo zařízení postavené bez stavebního povolení či ohlášení nebo v rozporu s ním. Odstranění stavby se nenařídí, pokud stavebník prokáže, že stavba je v souladu s veřejným zájmem. Stavební úřad bude tedy naplnění veřejného zájmu posuzovat v každém jednotlivém případě a přihlédne zejména ke konkretizaci uvedené ve výše zmiňovaném ustanovení a to, že stavba je v souladu s veřejným zájmem pokud je v souladu zejména s územně plánovací dokumentací, cíli a záměry územního plánování, obecnými technickými požadavky na výstavbu, technickými požadavky na stavby a zájmy chráněnými zvláštními předpisy.









© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz