Zpřesnění definice skutečného majitele

Skutečným majitelem se rozumí každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem. Za koncového příjemce jsou považovány fyzické osoby, které přímo nebo nepřímo získávají více než 25 % z celkového majetkového prospěchu.[1] Osobou s koncovým vlivem je pak každá fyzická osoba, která může přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv v obchodní korporaci. [2]  Zákon uvádí podrobnější kritéria, jak takovou osobu určit, a nově pracuje i s případy řetězení a větvení korporátní struktury. [3]

Nelze se vymlouvat, že nelze skutečného majitele určit

V případě, že nelze určit skutečného majitele, je jím každá osoba ve vrcholném vedení.[4] Při zápisu osoby ve vrcholném postavení jako skutečného majitele ukládá evidenční zákon povinnost zaznamenat všechny kroky učiněné při zjišťování skutečného majitele a údaje o tomto postupu řadu let uchovávat.[5] Samotné tvrzení, že skutečného majitele společnost nemá, tedy nepostačí.

Podstatné informace budou přístupné všem veřejně

Část údajů o skutečných majitelích bude nově zpřístupněna veřejnosti. Zveřejněny budou například informace o jménu skutečného majitele, státu, ve kterém má bydliště, roku a měsíci narození, státním občanství, údaje o povaze postavení i o datu, od kterého je či byla fyzická osoba skutečným majitelem apod.[6] Výpis z veřejné části evidence skutečných majitelů bude možné získat v elektronické podobě na stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Automatický průpis

V některých případech, kdy je skutečný majitel zjevný již z obchodního rejstříku,[7] budou údaje automaticky propsány do evidence skutečných majitelů prostřednictvím systému veřejné správy. Nicméně tyto údaje bude třeba vždy zkontrolovat, zda odpovídají skutečnému stavu. Automatický průpis se neuplatní, pokud evidující osoba v minulosti podala návrh na zápis skutečného majitele do evidence.[8]

Vynutitelnost zápisu soudem

Významnou změnou je zavedení řízení o nesrovnalostech. [9] Jakýkoliv orgán veřejné moci či povinná osoba dle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu („AML zákon“), má povinnost oznámit nesrovnalost v evidenci skutečných majitelů. Soud v evidenci skutečných majitelů následně vyznačí poznámku nesrovnalosti a vyzve zapsanou osobu k jejímu odstranění. Nebude-li nesrovnalost k výzvě soudu odstraněna nebo vyvrácena, zahájí soud řízení o nesrovnalosti, přičemž v návaznosti na to může soud uložit některou z nově zakotvených sankcí.

Pokuta až do výše 500.000 Kč

Pokud evidující osoba nezajistí zápis údaje do evidence skutečných majitelů nebo zapíše údaje, které neodpovídají skutečnému stavu, a následně nezjedná nápravu ani do 15 dnů, hrozí jí pokuta až do výše 500.000 Kč. Pokuta ve stejné výši hrozí i skutečnému majiteli, pokud neposkytne potřebnou součinnost při zápisu.[10] Pokuty lze uložit i opakovaně.

Zamezení výplaty podílu na prospěchu

Není-li skutečný majitel obchodní korporace zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí tato obchodní korporace vyplatit podíl na prospěchu (tj. podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích a podíl na likvidačním zůstatku) jemu ani právnické osobě, jímž je rovněž skutečným majitelem. Právo na podíl na zisku či jiných vlastních zdrojích, který nebyl vyplacen, zaniká do konce účetního období, ve kterém bylo rozhodnuto o jeho výplatě.[11] Pokud by statutární orgán podíl na prospěchu vyplatil, dopustí se tím porušení péče řádného hospodáře.[12]

Pozastavení výkonu hlasovacích práv

Není-li skutečný majitel obchodní korporace zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí pod sankcí neplatnosti při rozhodování nejvyššího orgánu této obchodní korporace vykonávat hlasovací práva nebo rozhodovat jako její jediný společník.[13] Neplatnosti se u soudu lze dovolávat v subjektivní lhůtě 3 měsíců a objektivní lhůtě 1 roku (srov. § 191 a § 428 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech („ZOK“)).[14]

Lhůty pro zápis

Nová právní úprava vstupuje v účinnost 1. června 2021. Obchodní korporace, které provedly zápis skutečného majitele v dosavadní evidenci řádně a včas dle předchozí úpravy, musí zkontrolovat a upravit zapsané údaje v „ochranné“ lhůtě 6 měsíců. Na ty, které neprovedly zápis skutečného majitele v dosavadní evidenci či tak učinily pozdě, se „ochranná“ lhůta nevztahuje a musí provést zápis či kontrolu a úpravu zapsaných údajů bez zbytečného odkladu po 1. červnu 2021 (v některých případech lze nahradit automatickým průpisem).[15] V případě právnických osob odlišných od obchodních korporací platí 6ti měsíční „ochranná lhůta“ vždy. Pokud tyto osoby provedly zápis skutečného majitele v dosavadní evidenci řádně a včas dle předchozí úpravy, mají na úpravu či změnu zapsaných údajů až 1 rok od nabytí účinnosti evidenčního zákona.[16]

Patrik Koželuha,
partner

Markéta Polendová,
Junior Associate