Novela insolvenčního zákona – otázky bez odpovědí
Novela insolvenčního zákona účinná od 1.6.2019 přinesla řadu problematických otázek, na které mezi odbornou veřejností neexistují jednoznačné odpovědi. Čím více budeme insolvenční zákon po novele zkoumat a aplikovat, tím častěji dospějeme k Sokratovskému poznání, že vím, že nic nevím. Na odborných školeních uslyšíte z úst přednášejících i posluchačů na každou z těchto otázek minimálně dvě různé odpovědi, což není nic neobvyklého, neboť jak je známo, sejdou-li se tři právníci, mají na věc zpravidla tři různé názory.
Jednoznačné odpovědi nenalezneme ani v dosud ojedinělých publikacích věnujících se této problematice. Jednotný výklad přinese pravděpodobně až ustálení soudní judikatury nebo novelizace právních předpisů. Odpovědi proto nenaleznete ani v tomto článku, jehož ambicí je toliko položit ty otázky, které dle mého názoru činí nyní v praxi největší potíže a přimět čtenáře k zamyšlení. Mohu jen přislíbit, že jakmile bude na odpovědích panovat všeobecná shoda, pokusím se k nim vrátit a podělit se o své poznání. Snad to bude co možná nejdříve.
Podřízené pohledávky
- Vztahuje se ustanovení § 172 odst. 2 IZ o ze zákona podřízených pohledávkách též na pohledávky zajištěných věřitelů?
- Zohledňují se při zkoumání podřízenosti pohledávek též již uhrazené úroky a smluvní pokuty, tj. nároky nepřihlášené?
- Jak má insolvenční správce postupovat, když nemá dostatečné informace pro přezkoumání podřízenosti pohledávky? Má vyzvat věřitele k opravě postupem dle § 188 odst. 2 IZ? Jaké jsou následky nesplnění této výzvy? Má být přihláška předložena soudu k rozhodnutí o tom, že se k ní nepřihlíží, nebo má insolvenční správce z opatrnosti popřít pořadí pohledávky?
- Pokud insolvenční správce popře pořadí pohledávky, má ji v přezkumných listech označit jako pohledávku zjištěnou ve výši v jaké byla přihlášena, nebo jako popřenou ve výši v jaké byla přihlášena?
 |
Prodej majetku v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty
- Může zajištěný věřitel s pohledávkou nižší, než je hodnota zajištěného majetku, zablokovat prodej majetku tím, že neudělí pokyn ke zpeněžení a poškodit tím nezajištěné věřitele (§ 409 odst. 4 IZ)?
- Dojde-li k prodeji zajištěného majetku a výtěžek zpeněžení bude vyšší, než pohledávka zajištěného věřitele, jak bude naloženo s hyperochou? Bude vydána věřitelům, nebo dlužníkovi? Když by měla být vydána věřitelům, bude použita nejprve k uspokojení podřízených zajištěných pohledávek, nebo nepodřízených nezajištěných pohledávek? Co když předmětem prodeje bude tzv. chráněné obydlí dlužníka dle § 398 odst. 6 IZ? Ovlivní to způsob nakládání s hyperochou?
- Insolvenční soud rozhodne, že dlužník je povinen vydat své obydlí ke zpeněžení, neboť jeho hodnota přesahuje hodnotu chráněného obydlí. V průběhu zpeněžování se ukáže, že nejvyšší nabídka nedosahuje výše hodnoty chráněného obydlí? Má dojít k prodeji?
- Majetek dlužníka bude oceněn částkou, která přesahuje minimální odměnu insolvenčního správce za jeho zpeněžení (20.000,- Kč + DPH). Soud rozhodne o zpeněžení tohoto majetku. V průběhu zpeněžování se ukáže, že majetek je zpeněžitelný pouze za nižší cenu, než je minimální odměna insolvenčního správce. Má přesto dojít ke zpeněžení? Kdo bude mít dispoziční oprávnění k tomuto majetku?
Deponované prostředky dlužníků
- Ve většině oddlužení je zjištěno, že dlužníku byla z příjmů před schválením oddlužení sražena na základě exekučních příkazů částka, který nebyla vydána věřitelům a nachází se v deponaci u zaměstnavatele nebo na účtu exekutora. Dle § 409 odst. 4 IZ má dispoziční oprávnění k tomuto majetku insolvenční správce. Co je však skutečným obsahem dispozičního oprávnění? Je to právo finanční prostředky inkasovat a rozdělit mezi věřitele, i když to není výslovně uvedeno v usnesení o schválení oddlužení? Náleží insolvenčnímu správci speciální odměna za tuto agendu (§ 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky 313/2007 Sb.)?
Postižení příjmů podnikatelů
- Dle § 398b odst. 4 se zálohová splátka podnikatelů určí z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za poslední zdaňovací období. Co je však zjištěným ziskem? Je to rozdíl mezi skutečnými příjmy a skutečnými výdaji, nebo lze vyjít toliko z daňových přiznání, kdy dlužníci ve většině případů využívají výdajové paušály?
Jiné než zákonem stanovené splátky
- Je výčet podmínek pro stanovení jiné než zákonem stanovené výše splátek v § 398 odst. 5 demonstrativní nebo taxativní? Skutečně lze jiné než zákonem stanovené splátky povolit pouze v případech, kdy je výše zákonných splátek způsobilá ohrozit plnění splátkového kalendáře, nebo když míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů bude vyšší i při jiné výši měsíčních splátek?
- Je druhou podmínkou myšlena situace, kdy z důvodu snížených splátek nedokáže dlužník uhradit za 3 roky 60% svých nezajištěných závazků a za 5 let by uhradil více než 60%, nebo se může jednat ještě o nějaký jiný případ?
Vypořádání SJM v oddlužení
- Skutečně se v souladu s ustanovením § 274 odst. 1 věty druhé IZ vypořádává pouze výtěžek zpeněžení majetku a nikoliv závazky? Jak provést vypořádání, když je závazků více než majetku?
Maximální snaha o uspokojení věřitelů
- Splní podmínku vynaložit veškeré úsilí, které lze po dlužníkovi spravedlivě požadovat k plnému uspokojení pohledávek věřitelů (§ 412 odst. 1 písm. h) IZ ) dlužnice, učitelka v mateřské škole, která odmítne nabídku práce ve skladu s platem o 6 tis. Kč vyšším?
V případě, že znáte odpovědi na Výše uvedené otázky, nebo se chcete podělit o své názory, budu rád, když mi napíšete na e-mail vesely@zizlavsky.cz.
Mgr. Petr Veselý,
advokát – insolvenční správce
ŽIŽLAVSKÝ, advokátní kancelář s.r.o.
Široká 36/5
110 00 Praha 1
Tel.: +420 224 947 055
e-mail: ak@zizlavsky.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
