Nový svědek líčí vraždy připsané Kajínkovi jinak, než soud

Svědek uvedl, že v inkriminovaný květnový den roku 1993 slyšel s ostatními vězni výstřely, které je přilákaly k oknům. Z nich pak pozorovali nejen finále řádění střelce, ale i jeho cestu z místa činu. Pan J. prohlásil, že zločinec se pak oklikou na místo tragédie vrátil, a to v době, kdy tam již zasahovali policisté a lékaři. Do tváře však vrahovi kvůli vzdálenosti neviděl.
 

   Ačkoli tak muž nemůže potvrdit vinu či nevinu Kajínka, jde podle Novy o naprosto klíčové svědectví, které je třeba prověřit. Zejména proto, že rozsudek nad Kajínkem se v okolnostech příběhu se slovy svědka rozchází a že nikdy nebyla provedena rekonstrukce na místě činu.

    Nyní dvaačtyřicetiletý Kajínek byl k doživotí odsouzen za to, že zastřelil podnikatele Štefana Jandu, jeho osobního strážce Juliána Pokoše a postřelil Vojtěcha Pokoše. Vraždy si prý objednal podnikatel Antonín Vlasák, jehož Janda vydíral. Kajínek vinu od počátku popíral. Společně s ním byli v případu stíháni i další lidé. Mimo jiné tehdejší policisté z plzeňské zásahové jednotky, které ale nakonec soud obžaloby ze zneužití pravomoci veřejného činitele zprostil.
 

   Kajínkův advokát Jaroslav Janeček ale nedávno prohlásil, že má jednoznačné důkazy o tom, že za zločiny připsanými Kajínkovi stojí policisté. Celý případ podle něj provází policejní manipulace s fakty, důkazy, objektivní situací i s výslechy svědků. Proto usiluje o obnovu celého procesu a žádá ministra spravedlnosti, aby podal ve prospěch jeho klienta stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu.

    Podivné roli policejních důstojníků se věnovali i reportéři Novy. Podle nich se v roce 1993 snažili Plzeň ovládnout dvě skupiny podnikatelů, za kterými stáli vždy určití policisté. Vlasák měl podle Novy na své straně později stíhané a zase osvobozené policisty Jiřího Kreuzera a Jana Mikeše, majitele několika fitness klubů Jandu zase chránil policista Jaroslav Kronďák. Tuto teorii potvrdil Nově i tehdejší vysoký plzeňský policejní důstojník a nynější zástupce ředitele kriminální služby
Ladislav Kadeřábek, včetně toho, že policisté byli zařazeni do týmu, který měl vraždy vyšetřovat. Podle televize byli pravděpodobně Mikeš a Kronďák na místě vražd. Oba to ale odmítli.

    Janeček má údajně k dispozici ověřená prohlášení lidí, kteří při vyšetřování plzeňských vražd nevypovídali kvůli policejnímu nátlaku pravdu a pomáhali Kajínka usvědčit. "V této souvislosti
předkládám ministru spravedlnosti jako důkazy kopie prohlášení důležitých svědků J. D., A. H., R. N. a A. V.," uvedl nedávno advokát. Jedno svědectví se prý opět týká elitního kriminalisty
Kadeřábka, jenž podle Janečka zmanipuloval důkazy při vyšetřování vražd.
 

   Krátce před vraždou se policisté chystali Jandu zatknout, ale zásah o pár dní odložili. Podle Novy sehrálo svoji roli právě soupeření proti sobě stojících policistů. Janda byl mezitím zavražděn. Vyvstaly spekulace, že Kadeřábek příkazem k přeložení akce Jandovu smrt umožnil. Kadeřábek to popřel s tím, že o změně termínu nerozhodl sám. Odložení akce později zkoumala Inspekce
ministra vnitra, která neshledala v postupu policie pochybení.

    Kadeřábek v roce 2000 velel týmu, který Kajínka hledal po útěku z mírovské věznice. Dopadl ho 40 dnů po útěku. Objevilo se podezření, že se Kadeřábek o úkrytu dozvěděl již pět dní po útěku
od Kajínkova spoluvězně. Vyšetřování nepotvrdilo, že by informaci tajil. Ministr vnitra Stanislav Gross ale nedávno v pořadu Kotel televize Nova připustil, že se při pátrání po Kajínkovi mohlo
postupovat efektivněji.