Nakladatelská smlouva (§24 zák.č.35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých) je závazkově právní vztah, v němž autor udílí nakladatelství svolení vydat dílo slovesné, hudebně dramatické nebo hudební, dílo výtvarných umění anebo dílo fotografické, a nakladatelství se zavazuje na svůj účet dílo vydat, učinit opatření k jeho šíření a…
K dědění může dojít pouze v případě, pokud smrtí zůstavitele nezanikala majetková práva a povinnosti, která jsou způsobilá být předmětem dědické posloupnosti.V případě, že zůstavitel nezanechal žádný majetek nebo zanechal jen majetek nepatrné hodnoty, soud řízení zastaví. Nejčastějším předmětem dědictví je právo…
Dědické řízení je řízením nesporným, které se řídí zásadou oficiality, což znamená, že toto řízení se zahajuje i bez návrhu. Soud zahájí řízení o dědictví, jakmile se dozví, že někdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého. Oznámení o úmrtí je povinen učinit příslušný obecní (obvodní) úřad pověřený vedením matriky. Účastníky řízení o dědictví jsou…
Zástavní rubopis je písemné prohlášení majitele (zástavce) učiněné na cenném papíře, které musí obsahovat označení zástavního věřitele, podpis zástavce a doložku vyjádřenou slovy "k zastavení". Zástavní věřitel musí být uveden jde-li o právnickou osobu, názvem anebo jménem, jde-li o fyzickou osobu.
Jedním ze základních oprávnění vlastníka věci je právo se svým majetkem disponovat a to nejen za svého života, ale i pro případ smrti. Dispozice s majetkem pro případ smrti je nejčastěji realizována prostřednictvím sepsání závěti. Zákon dává zůstaviteli v podstatě úplnou volnost v rozhodnutí, jak s majetkem v případě své smrti…
Pojem závěť není v českém právním řádu definován. Lze jej charakterizovat jako pořízení o svém majetku pro případ smrti. Jde tedy o typický právní úkon mortis causa, kdy následky právního úkonu nastupují ve vztahu k jednajícímu až v okamžiku jeho smrti. Účelem závěti je realizace práva zůstavitele jako vlastníka podle své vůle disponovat svým…
Podnájem bytu je nutno rozlišovat od právního institutu nájmu bytu. Zatímco nájemní vztah vzniká pouze mezi vlastníkem bytu a nájemcem, podnájem je zvláštním nájemním vztahem, který může vzniknout pouze mezi nájemcem a podnájemcem. Mezi vlastníkem bytu a podnájemcem tedy nevzniká právní vztah.
Věcné břemeno omezuje vlastníka nemovitosti ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Z věcného břemena tedy plyne oprávnění užívat cizí věc.
Právo zpětné koupě je právo prodávajícího žádat vrácení movité věci do určité doby po koupi, za podmínky, že prodávající vrátí kupujícímu zaplacenou cenu. Toto právo může být sjednáno přímo v kupní smlouvě jako vedlejší ustanovení nebo může předmětem samostatné písemné smlouvy.
Novela zákona o obcích č. 128/2000 Sb. přináší jako jednu z mnoha změn také výčet práv občana obce, který se v dosavadní právní úpravě nevyskytoval. Výčet práv, která náleží občanu obce nalezneme v § 16 odst. 2 tohoto zákona. Mezi tato významná práva patří právo volit a být volen do zastupitelstva, hlasovat v místním referendu…
Institut konkurzní podstaty je upraven v §6 zákona č. 328/1991 Sb. o konkurzu a vyrovnání. Novela přinesla změnu i tohoto ustanovení a to v odstavci třetím, který rozšířil vymezení majetku tvořícího konkurzní podstatu. I nadále je tvořena konkurzní podstata majetkem podléhajícím konkurzu. Pod pojem majetek jsou zahrnuty věci movité, věci nemovité…
Výši nájemného při podnikání v bytě upravuje vyhláška Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., která však byla nálezem Ústavního soudu zrušena s účinností k 31.12.2001. Vyhláška tedy bude platit nejvýše do konce tohoto roku, a to v případě, že ji ministerstvo nenahradí předpisem, který by ji nahrazoval a přitom odpovídal ústavnímu pořádku naší…
Ochranu osobních údajů upravuje zákon č. 101/2000 Sb. Při jeho přípravě vycházel zákonodárce z Listiny základních práv a svobod, se stávající úpravy v zákoně č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, Směrnice č.95/46/EC Evropského parlamentu a Rady z roku 1995 o ochraně jednotlivců ve vztahu ke zpracování …
Okamžikem nabytí vlastnictví k věcem zůstavitele je okamžik smrti zůstavitele. Je-li více dědiců, vypořádají se u soudu mezi sebou o dědictví dohodou. Neodporuje-li dohoda zákonu nebo dobrým mravům, soud ji schválí. Nedojde-li k dohodě, soud potvrdí nabytí dědictví těm, jejichž dědické právo bylo…
Směnka vlastní obsahuje bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžní částku. K placení směnky se zavazuje ten, kdo ji vystavil. Vlastní směnka předpokládá existenci nejméně dvou zúčastněných osob-výstavce, tedy přímého směnečného dlužníka a majitele, tedy směnečného věřitele. Aval (rukojmí) je osoba, která se zaručila za osobu již směnečně…
Vyživovací povinnost rodičů k dítěti je nejdůležitějším druhem vyživovací povinnosti a trvá zásadně po celou dobu existence právního vztahu mezi rodičem a dítětem a je jeho trvalým obsahem. Vyživovací povinnost trvá až do doby, kdy jsou děti schopny samy se živit. V tomto případě se nepřihlíží k věku dítěte jako k rozhodné…
Podle § 455 občanského zákoníku in fine se za bezdůvodné obohacení nepovažuje, bylo-li přijato plnění dluhu neplatného jen pro nedostatek formy, jak zákonné tak smluvní. Neplatnost pro nedostatek formy je podle tohoto paragrafu posuzováno jako určité specifikum, které se u jiných důvodů neplatnosti neobjevuje.
Na hlasovacím lístku při volbách do krajských zastupitelstev může volič udělit maximálně čtyřem kandidátům na jednom hlasovacím lístku přednostní hlas tím, že zakroužkuje u vybraných kandidátů jejich pořadové číslo.
Při posuzování hlasovacích lístků okrsková volební komise sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické…
Společné jmění manželů vzniká uzavřením manželství. Tento institut je výrazem rovného postavení manželů a jednoty manželství. Předmětem společného jmění manželů jsou věci, jiná majetková práva (především pohledávky a penězi ocenitelné jiné hodnoty) a závazky.
<p align="justify">Uplatnění nároku u soudu podle ustanovení § 5 odst. 4 zákona č. 87/l99l Sb. navazuje na písemnou výzvu k vydání věci podle ustanovení § 5 odst. l zákona č. 87/l99l Sb. a na to, že povinná osoba nevyhověla výzvě oprávněné osoby k vydání věci podle ustanovení § 5 odst. l a 2 zákona č. 87/l99l Sb. Při tomto uplatnění nároku…
Orgán rozhodující o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného (§ 47 odst. 1 tr. ř.) nebo o zajištění věci důležité pro trestní řízení nikoli pro důkazní účely [§...
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.
Shodné účinky jako upozornění na možnost přísnějšího právního posouzení skutku podle § 225 odst. 2 tr. ř. má i kasační rozhodnutí odvolacího soudu v téže věci, ve kterém je...
Vydání příkazu k dodání do výkonu trestu podle § 321 odst. 3 trestního řádu poté, co soud neodstraní vadu v řádném doručení této výzvy způsobenou doručováním na jinou adresu,...
Jestliže obecné soudy dostatečně neodůvodní, z jakých majetkových a výdělkových poměrů při rozhodování o výživném vycházely, resp. neuvedou, jaký příjem rodičů nakonec...
