občanské právo

Navrhovatel konkursu je povinen na výzvu soudu zaplatit zálohu na náklady konkursu. Plnění této povinnosti není zproštěn ani dlužník, je-li navrhovatelem konkursu. Povinnost podat bez zbytečného odkladu návrh na prohlášení konkursu má vést dlužníka k tomu, že tak učiní dříve, než se ocitne v situaci, kdy nebude mít k dispozici žádné finanční…

Uplatní-li vlastník věci vůči jejímu oprávněnému držiteli právo na ochranu u soudu, vydržecí doba od podání žaloby neběží

V řízení o náhradu škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nelze lovem snižovat (§ 34 odst. 3 zákona o myslivosti č. 23/1962 Sb., ve znění pozdějších předpisů), jedná před soudem za stát Ministerstvo financí ČR jako orgán, jehož se věc týká (§ 21 odst. 2 OSŘ)

Pokud dojde k dlouhodobému vyloučení jednoho z rodičů ze styku s nezletilými dětmi, který to následně pociťuje jako újmu na svých rodičovských právech, nelze tento důsledek přičítat nezletilým dětem a přiznání výživného ze strany vyloučeného rodiče pak není v rozporu s dobrými mravy

Po předložení konečné zprávy o zpeněžování majetku z podstaty a vyúčtování odměny a nákladů správce je konkursní soud povinen konečnou zprávu a vyúčtování přezkoumat, projednat a rozhodnout o nich dle § 29 odst. 2 a 3 KV

Zanechal-li zůstavitel více dědiců, nebylo-li dědictví mezi nimi vypořádáno ohledně věci, o kterou jde v občanském soudním řízení vedeném s jinou osobou (osobou, která není zůstavitelovým dědicem), a byla-li příčinou tohoto stavu skutečnost, že v dědickém řízení (popřípadě v původním dědickém řízení) nebyl tento majetek znám…

Neobsahuje-li žaloba žádná tvrzení, z nichž by vyplývala povaha požadovaného úroku z prodlení a způsob určení jeho výše, pak ve věci nemůže být vydán rozsudek pro zmeškání

Nesprávným postupem v průběhu řízení, v jehož důsledku je účastníku odňata možnost jednat před soudem ve smyslu § 237 odst. 1 písm. f) je i nevyhovění žádosti o odročení ze strany právního zástupce účastníka v případě jeho nemoci a jednání v jeho nepřítomnosti.

Promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 454 obč. zák. vzniklého tím, že z účtu obchodní společnosti (žalobkyně) byly převedeny peněžní prostředky na účet třetí osoby na úhradu závazku společníka a jednatele obchodní společnosti (žalovaného, vzniklého ze smlouvy uzavřené mezi ním a třetí osobou, se řídí občanským zákoníkem (§…

Pouhá okolnost, že smluvní ujednání spojuje plnění dlužníka se součinností jiné osoby, není důvodem počáteční nemožnosti plnění podle § 37 odst. 2 obč. zák.

Ustanovení § 704 odst. 1 obč. zák. je právní formou kogentní povahy, tj. právní normou, která vylučuje, aby si účastníci občanskoprávních vztahů upravili vzájemná práva a povinnosti odlišně (srov. § 2 odst. 3 obč. zák.).

Při výkladu pojmu „rasová perzekuce“, použitého zákonodárcem v § 3 odst. 2 zák. č. 87/1991 Sb.o mimosoudních rehabilitacích je třeba vycházet ze širších souvislostí a celkového znění tohoto zákona

Marné uplynutí soudcovské lhůty nezpůsobuje nemožnost vytknuté vady podání odstranit později, dokud soud z jejich neodstranění nevyvodí zákonem předvídané následky

Předmětem osobnostního práva je osobnost člověka, kterou lze posuzovat a zkoumat ze dvou základních hledisek. Jednak z hlediska biologického a jednak z hlediska společenského a tedy i právního

Chce-li se odvolací soud na základě bezprostředně provedeného důkazu odchýlit od skutkového zjištění, které učinil soud prvního stupně, je nutno, aby svědecké důkazy sám opakoval a zjednal si tak rovnocenný podklad pro jejich případné odlišné hodnocení

Není-li přímo v právním předpise obsažen výčet kogentních ustanovení, je třeba na kogentnost či dispozitivnost usuzovat s ohledem na související ustanovení právního předpisu, popř. právního řádu.

Za nezpochybněného skutkového stavu, kdy žalovaný na adrese uvedené ve výpovědi z nájmu obývá pouze jediný byt, a jen ohledně tohoto bytu je v nájemním vztahu k žalobci, záměna pojmu “poschodí” a “podlaží” v textu výpovědi nezpůsobuje neplatnost tohoto právního úkonu

O změnu rozhodnutí ve smyslu § 238a odst. 1 o.s.ř. jde tehdy, jestliže okolnosti významné pro rozhodnutí věci byly posouzeny oběma soudy rozdílně, takže práva a povinnosti stanovené účastníkům rozhodnutími jsou podle závěrů těchto rozhodnutí odlišná

Doručenka je listinou, jež má povahu listiny veřejné a od listin soukromých se liší svou důkazní silou. Nemá-li však doručenka znaky veřejné listiny, soud je pak povinen sám prověřit správnost tvrzení účastníka, zpochybňujícího řádné doručení

Nesplní-li odvolací soud svoji přezkumnou povinnost, vyplývající z ustanovení § 254 odst. 1 tr.ř. v souvislosti s úplností provedeného dokazování ...