Vzdání se odvolání v civilním řízení

Mezi základní práva účastníka řízení před soudem I. stupně v civilní věci patří právo na odvolání, pokud to zákon výslovně nezakazuje. Odvolání je řádným opravným prostředkem, který může účastník řízení využít proti jak proti rozsudku tak i proti usnesení soudu prvního stupně, pokud to nevylučuje zákon. Účastník řízení má však také právo vzdát se svého odvolání. Vůči kterému soudu tak může učinit a jaké jsou právní účinky vzdání se odvolání, to jsou otázky, na které v dnešním příspěvku odpovíme.

Vzdát se odvolání může účastník řízení proti kterémukoli usnesení i rozhodnutí soudu, které připouští odvolání. Vzdání se odvolání je podáním, které účastník adresuje soudu II. stupně prostřednictvím soudu I. stupně, adresuje jej tedy tomu soudu, který napadané rozhodnutí vydal. Vzdát se odvolání je možné až po vyhlášení rozsudku, u usnesení, která se nevyhlašují po jejich vydání, a to kteroukoli formou, která je dovolená pro učinění podání vůči soudu (např. písemně, ústně do protokolu aj.).

Právním účinkem vzdání se odvolání je skutečnost, že účastník řízení již nemůže své právo na odvolání uplatnit. Ovšem účastník může již učiněné vzdání se odvolat. To však není možné udělat libovolně, neboť zákon (zákon č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád) stanoví, že úkon může být odvolán, jen jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozději současně s tímto úkonem. Z toho vyplývá, že nelze odvolat vzdání se odvolání učiněné přímo při jednání po vynešení rozsudku!

Pokud účastník i přes učiněné vzdání se odvolání podá proti rozhodnutí soudu odvolání, bude soud postupovat podle ustanovení § 218 písm. b) občanského soudního řádu a odvolání odmítne jako odvolání podané osobou k tomu neoprávněnou.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz