Základním právním předpisem, který upravuje právní režim ochrany a užívání kulturních památek je zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. Kulturní památkou je movitá nebo nemovitá věc nebo soubor těchto věcí, která je významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti…
O nesprávné označení účastníka, jež umožňuje úvahu o jeho „upřesnění“, může jít jedině tehdy, jestliže určitý nesprávně označený subjekt nezaměnitelně identifikuje konkrétní osobu. Označení účastníka je typicky nesprávné, je-li některý z identifikujících znaků použit vadně, zkomoleně, s písařskou chybou, či vynecháním slova ve víceslovném názvu a…
Správné posouzení, kdo je oprávněná osoba ve smyslu zákona č. 87/1991 Sb., je ve smyslu ustanovení § 20 odst. l zákona č. 87/l99l Sb. nezbytné pro posouzení toho, zda a kdo je povinnou osobou, kterou stíhá povinnost vydat věc oprávněné osobě z řad osob rehabilitovaných podle zákona č. ll9/l990 Sb. a v případě jejich úmrtí dalším oprávněným osobám…
Vlastnické právo jako právo absolutní je charakterizováno svou působností proti všem, což znamená, že všechny ostatní subjekty jsou povinny se zdržet jakéhokoli zásahu do vlastníkova oprávnění. Přesto existuje skupina subjektivních práv, která se nazývá věcná práva k věci cizí a jež přináší možnost stanoveným způsobem cizí věci…
Věcná břemena jako jeden ze souborů subjektivních práv, která umožňují užívání cizích věcí stanoveným způsobem, lze kategorizovat i na základě způsobu jejich vzniku. O vzniku věcných břemen hovoříme pouze tam, kde došlo k jejich originárnímu vzniku. Pouhou změnu některého ze subjektů právního vztahu věcných břemen za vznik věcného břemena…
Postupným vývojem společnosti a zejména její morálky se v několika posledních desetiletích stalo běžným, že stále více partnerů dává přednost soužití faktickému tedy v nelegitimním svazku před soužitím v manželství. Přestože je výskyt nesezdaného soužití v naší společnosti poměrně hojný, platná právní úprava zákona o rodině tento institut nejen…
Tiskový zákon (zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku) upravuje dva velmi významné právní instituty, které jsou nově zařazeny do našeho právního řádu a konkretizují tak některé aspekty Listinou základních práv a svobod garantovaných práv na informace a nedotknutelnost osoby a jejího…
Konkretizovanou úpravu všeobecného osobnostního práva, tedy práv občana, která se týkají oblasti jeho osobního života a individuálních svobod, nalezneme v ustanoveních §§ 11 až 16 občanského zákoníku. Lze říci, že současná právní úprava této oblasti v podstatě již srovnala krok s ostatními moderními západoevropskými právními…
Každé fyzické osobě vniká v souladu s § 7 občanského zákoníku narozením způsobilost mít práva a povinnosti (právní subjektivita). Tato způsobilost zaniká až smrtí a nelze ji fyzické osobě odejmout. Způsobilost k právním úkonům tedy schopnost nabývat práv a brát na sebe povinnosti vzniká v plném rozsahu až dosažením…
I když je subjekt vybaven způsobilostí podle § 8 občanského zákoníku vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti, tj. způsobilostí k právním úkonům, nemusí být ochoten této právní výbavy využívat a zákon ho k tomu samozřejmě nenutí. Pro tyto případy je zde stanoven institut zastoupení na základě plné moci, který umožňuje…
Jednou z nejvýznamnějších svobod demokratické společnosti je právo na informace, které je zakotveno v čl. 17 Listiny základních práv a svobod České republiky. Zvláštním projevem práva na informace je právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů (čl 35 odst. 2 Listiny). Toto právo úzce souvisí s čl. 31…
V běžném životě se lze setkat s pojmy neoprávněná stavba a nepovolená stavba, které se často zaměňují, ač jejich význam je značně rozdílný stejně tak jako důsledky, které z nich mohou vyplynout. Stavba nepovolená je stavba, která je pořízena v rozporu se stavebně právními předpisy.
Způsobilost k právům a povinnostem – právní subjektivita – vzniká u každého lidského jedince narozením a zaniká smrtí. Této způsobilosti k právům a povinnostem nemůže být lidský jedinec žádným způsobem zbaven ani mu nemůže být omezena.
Stromy jakožto věci v právním slova smyslu mohou být předmětem mnoha právních vztahů, zejména vztahů vlastnických. Obsahem vlastnického práva je právo věc držet, užívat, brát z ní plody a užitky a právo s věcí nakládat. Čl. 11 Listiny základních práv a svobod vlastnictví zaručuje.
Nový zákon o matrikách č. 301/2000 Sb., který vstoupil v účinnost dne 1.7.2001, přinesl některé změny týkající se určení jména dítěte. Lze říci, že nová právní úprava značně zjednodušuje pravidla pro určení jména dítěte. Jako nejvýznamnější změna však bude veřejností hodnocena především možnost, aby rodiče určili dítěti dvě jména, což podle…
Novelou občanského zákoníku č. 91/1998 Sb., byl dosavadní institut bezpodílového spoluvlastnictví manželů nahrazen společným jměním manželů. Jednou z podstatných otázek, kterou společné jmění manželů upravuje, jsou vztahy manželů vůči třetím osobám tj. odpovědnost manželů za závazky. Právní úprava odpovědnosti manželů za závazky nepřevzala úplně…
Způsobilost k právům a povinnostem – právní subjektivita – vzniká u každého lidského jedince narozením a zaniká smrtí. Této způsobilosti k právům a povinnostem nemůže být lidský jedinec žádným způsobem zbaven ani mu nemůže být omezena. Způsobilost fyzické osoby v plném rozsahu vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe…
Stromy jakožto věci v právním slova smyslu mohou být předmětem mnoha právních vztahů, zejména vztahů vlastnických. Obsahem vlastnického práva je právo věc držet, užívat, brát z ní plody a užitky a právo s věcí nakládat. Čl. 11 Listiny základních práv a svobod vlastnictví zaručuje. Avšak i toto právo může být omezeno a to zejména tím, že nesmí být…
Institut vyvlastnění je nástrojem, kterým lze dosáhnout odnětí vlastnického práva. Vzhledem k tomu, že jde o velmi závažný zásah státu do vlastnického práva vlastníka, je nutno, aby vyvlastnění proběhlo na základě zákona, postupem zákonem upraveným a vždy pouze za náhradu. Vyvlastněním lze dosáhnout jak omezení vlastnického práva, tak i odnětí…
Vyvlastňovací řízení je zvláštním druhem správního řízení, které se řídí stavebním zákonem a je prováděno stavebním úřadem. Řízení o vyvlastnění lze zahájit pouze na základě návrhu. Tento návrh je oprávněn podat orgán státní správy, právnická nebo fyzická osoba, která má předmět vyvlastnění využít k účelu, pro který se vyvlastňuje. Pokud se…
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.
Shodné účinky jako upozornění na možnost přísnějšího právního posouzení skutku podle § 225 odst. 2 tr. ř. má i kasační rozhodnutí odvolacího soudu v téže věci, ve kterém je...
Vydání příkazu k dodání do výkonu trestu podle § 321 odst. 3 trestního řádu poté, co soud neodstraní vadu v řádném doručení této výzvy způsobenou doručováním na jinou adresu,...
Jestliže obecné soudy dostatečně neodůvodní, z jakých majetkových a výdělkových poměrů při rozhodování o výživném vycházely, resp. neuvedou, jaký příjem rodičů nakonec...
Je-li navrženo přiznání výživného pro nezletilého za dobu nejdéle tří let předcházejících podání návrhu na jeho určení (ve smyslu § 922 odst. 1 občanského zákoníku), jsou...
