Vznik věcného břemene na základě závěti a schválenou dohodou dědiců

Podstatou institutu věcných břemen je to, že omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že mu ukládají povinnost něco strpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Věcná břemena přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele tj. váznou na věci jako břemeno.

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v § 151o stanoví několik způsobů, kterými věcná břemena vznikají. Jde o uzavřený výčet způsobů vzniku, což znamená, že věcné břemeno nemůže vzniknout žádným jiným způsobem než v zákoně vymezeným. Podle uvedeného ustanovení může věcné břemeno vzniknout na základě písemné smlouvy, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemeni je možno nabýt také výkonem práva tj. vydržením.

Jedním ze způsobů vzniku věcného břemene je tedy vznik na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví. Z formulace, která je v § 151o použita jasně vyplývá, že závěť sama o sobě tak nemusí být právní skutečností, která vede ke vzniku věcného břemene. Je totiž nutná následná individualizace povinného z věcného břemene v dědickém řízení.

Možnost zřídit věcné břemeno závětí pramení z práva vlastníka věci naložit s ní podle své vůle pro případ smrti. Závěť je jednostranný neadresovaný právní úkon, který vzniká v okamžiku jejího pořízení, její účinky nastávají až pro případ smrti. Závětí může zůstavitel zřídit věcné břemeno tj. zatížit tak vlastní věc povinností věcného břemene.

Osobou povinnou z věcného břemene je dědic, kterým může být jak fyzická osoba, tak i osoba právnická. Osobou oprávněnou může být také fyzická i právnická osoba. Závětí je možné zřídit jak věcné břemeno patřící určité osobě, což je v praxi častější, ale také samozřejmě věcné břemeno, které je spojeno s vlastnictvím určité nemovitosti. Věcné břemeno na základě závěti vzniká smrtí zůstavitele.

Věcné břemeno dále může vzniknout též na základě dohody dědiců o vypořádání dědictví. Tuto dohodu uzavírají dědicové, je-li jich více, a to u soudu. Soud jejich dohodu podle § 175q odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu schválí usnesením, v případě že jsou splněny podmínky, které v této situaci vyžaduje občanský zákoník. Dohoda o vypořádání dědictví nesmí odporovat zákonu nebo dobrým mravům.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz