Cestovní smlouva

Cestovní smlouva je na základě zákona č. 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o cestovním ruchu“) samostatným smluvním typem obsaženým v občanském zákoníku. Právní úpravu cestovní smlouvy najdeme v občanském zákoníku v hlavě dvacáté první, tj. §852a až §852k.

Cestovní smlouvou se provozovatel cestovní kanceláře zavazuje, že zákazníkovi poskytne zájezd a zákazník se zavazuje, že zaplatí smluvenou cenu. Definici pojmu zájezd nalezneme nikoliv v občanském zákoníku, ale v zákoně o cestovním ruchu. Ustanovení §1 zákona o cestovním ruchu obsahuje jak pozitivní vymezení pojmu zájezd tak i negativní vymezení pojmu zájezd. Zájezdem se rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících služeb: a) doprava, b) ubytování, c) jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny zájezdu, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin nebo když zahrnuje ubytování přes noc.

Oddělené účtování za jednotlivé položky téhož zájezdu nezprošťuje subjekt, který je oprávněn nabízet a prodávat zájezdy, závazků podle zákona o cestovním ruchu. Zájezdem podle zákona není kombinace služeb cestovního ruchu:
a) sestavená až na základě individuálního požadavku,
b) prodávaná jinému podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání, nebo
c) jejíž nabídka a prodej nesplňuje znaky živnostenského podnikání.

Návrh cestovní smlouvy předkládá zákazníkovi cestovní kancelář. Jedno vyhotovení cestovní smlouvy je po jejím uzavření cestovní kancelář povinna předat zákazníkovi. Spolu s cestovní smlouvou je cestovní kancelář povinna předat zákazníkovi doklad o pojištění vystavený pojišťovnou.

K základním náležitostem cestovní smlouvy náleží:
a) označení smluvních stran,
b) vymezení zájezdu, zejména termín jeho zahájení a ukončení, uvedení všech poskytovaných služeb cestovního ruchu, které jsou zahrnuty do ceny zájezdu, místo a dobu jejich trvání; vymezení zájezdu může být nahrazeno odkazem na číslo zájezdu nebo jiné označení v katalogu jen v případě, že katalog obsahuje všechny tyto informace a byl zákazníkovi předán,
c) cenu zájezdu, včetně časového rozvrhu plateb a výši zálohy.
d) písemná forma cestovní smlouvy.

Výše uvedené náležitosti jsou obligatorními náležitostmi cestovní smlouvy, a pokud smlouva nesplňuje všechny výše uvedené náležitosti, pak tato skutečnost znamená absolutní neplatnost takové smlouvy. Občanský zákoník stanoví i další obsahové náležitosti cestovní smlouvy, jejichž případná absence ve smlouvě však již není spojena s absolutní neplatností smlouvy, ale pouze s relativní neplatností smlouvy. Cestovní smlouva musí rovněž obsahovat:
a) způsob, jakým má zákazník uplatnit své nároky plynoucí z porušení právní povinnosti cestovní kanceláře,
b) výši odstupného, které je povinen zákazník cestovní kanceláři uhradit při odstoupení od cestovní smlouvy,
c) jsou-li součástí zájezdu i další platby za služby, jejichž cena není zahrnuta v ceně zájezdu, údaje o počtu a výši těchto dalších plateb,
d) je-li součástí zájezdu ubytování, jeho polohu, kategorii, stupeň vybavenosti a hlavní charakteristické znaky,
e) je-li součástí zájezdu doprava, druh, charakteristiku a kategorii dopravního prostředku, údaje o trase cesty,
f) je-li součástí zájezdu stravování, jeho způsob a rozsah,
g) je-li realizace zájezdu podmíněna dosažením minimálního počtu zákazníků, výslovné uvedení této skutečnosti a současně lhůtu, ve které nejpozději musí cestovní kancelář zákazníka písemně informovat o zrušení zájezdu z důvodu nedosažení minimálního počtu zákazníků,
h) jsou-li důvody pro stanovení podmínek, které musí účastník zájezdu splňovat, uvedení těchto podmínek a lhůtu, ve které může zákazník oznámit, že se zájezdu místo něho zúčastní jiná osoba, pokud jsou důvody pro její stanovení.



© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz