epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    20. 3. 2002
    ID: 16125upozornění pro uživatele

    Některé veřejnoprávní aspekty oplocení pozemků

    V předchozím článku (Právní režim oplocení pozemků) byla věnována pozornost právní kvalifikaci oplocení a důsledkům, které z ní vyplývají pro jejich převod. Zde se chceme dotknout jiného aspektu problematiky oplocení, a sice otázky, za jakých podmínek může, kdy musí a kdy nesmí vlastník pozemku pozemek oplotit.

    V předchozím článku (Právní režim oplocení pozemků) byla věnována pozornost právní kvalifikaci oplocení a důsledkům, které z ní vyplývají pro jejich převod. Zde se chceme dotknout jiného aspektu problematiky oplocení, a sice otázky, za jakých podmínek může, kdy musí a kdy nesmí vlastník pozemku pozemek oplotit. Jde o úpravu značně roztříštěnou a, jak bude dále ukázáno, vedoucí ke zvláštním a zákonodárcem zřejmě nechtěným důsledkům, které však mají významné praktické dopady.
    Nejprve se zaměřme na situace, ve kterých podle našeho právního řádu pozemek oplocen být musí. Takovou situaci řeší § 127 odst. 2 zákona 40/1964 Sb., Občanský zákoník, v platném znění (ObčZ). Jde o úpravu tzv. sousedských práv, kdy je vlastník věci povinen zdržet se všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného, nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv (uplatňují se zde důležité principy proporcionality a reciprocity). Pokud dojde k porušení této povinnosti, zmíněný § 127 odst. 2 stanoví, že pokud je to "potřebné a nebrání-li to účelnému využívání sousedících pozemků a staveb, může soud po zjištění stanoviska příslušného stavebního úřadu rozhodnout, že vlastník pozemku je povinen pozemek oplotit". Druhým, specifickým případem, kdy český právní řád předpokládá povinnost oplotit pozemek, je ustanovení § 24 odst. 2 zákona 164/2001 Sb., lázeňský zákon, které říká, že "vyhláška ministerstva [zdravotnictví] o stanovení ochranného pásma může stanovit, že ochranné pásmo I. stupně a pásmo fyzické ochrany zdroje se oplotí", přičemž náklady takového oplocení provede na své náklady uživatel zdroje.
    Na dvou místech český právní řád určuje, že určité druhy pozemků naopak oploceny být nesmí. Prvním z těchto případů je § 32 odst. 7 zákona 289/1995 Sb., lesní zákon, v platném znění. Podle něj je "zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa"; to se však netýká lesních školek, oplocení zřízeného k ochraně lesních porostů před zvěří a oplocení obor nebo farmových chovů zvěře. Jde vlastně o rozšíření zákazu, jenž stanoví tentýž zákon v § 20 odst. 1 písm. b) v obecné rovině pro všechny. Jednání tento zákaz porušující je kvalifikováno jako přestupek podle § 53 odst. 1 písm. m) lesního zákona. Druhý případ zákazu zřizování oplocení je § 67 odst. 2 písm. c) zákona 254/2001 Sb., o vodách, kdy je tento zákaz uplatněn na aktivní zóny záplavových území.
    V některých případech právo považuje právo oplocení za faktický stav, se kterým spojuje zvláštní důsledky. Tak činí § 50 písm. g) a 51 odst. 1 písm. c) vodního zákona a § 9 zákona 312/2001 Sb., o státních hranicích. V těchto případech jsou stanoveny určité povinnosti pro vlastníky pozemků (v rovině strpění, latinskoprávní terminologií pati), a to strpět průchod určitých osob po pozemcích; výjimka z této povinnosti je však dána v případě, že daný pozemek je oplocen, a to buď absolutně (zákon o vodách, v takovém případě vlastník nemusí průchod strpět vůbec), či relativně (zákon o státních hranicích, oprávněná osoba může na oplocený pozemek vstoupit pouze v případě, že vlastník nebo uživatel poskytne součinnost). Je zajímavé, že vlastník pozemků může v těchto situacích svým vlastním rozhodnutím ovlivnit (tj. tím, že svůj pozemek oplotí, či nikoliv), jaká bude podoba veřejnoprávní regulace jeho pozemku. Přitom na zřizování oplocení se jako na drobnou stavbu nevyžaduje ani územní rozhodnutí, ani stavební povolení (stačí ohlášení).
    Otázku způsobu, jakým může být pozemek oplocen, upravuje zákon 114/1992 Sb., ochraně přírody a krajiny v souvislosti s tzv. právem na volný průchod. Podle jeho ustanovení § 63 odst. 2 a 3 toto právo dopadá na pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby. Může však být uplatněno pouze v případě, že tím nebude způsobena škoda na majetku či zdraví jiné osoby a nebude-li zasaženo do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Osoba, která toto právo realizuje, je přitom povinna respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy. Zároveň toto právo může být omezeno či upraveno odchylně zvláštními předpisy a nevztahuje na zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat; orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka.
    Povinnost umožnit realizaci práva na volný průchod se dotýká i způsobu, jakým může být pozemek oplocen. Podle § 63 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny musí vlastník či nájemce při oplocování či ohrazování pozemků, které z práva volného průchodu nejsou vyloučeny, zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku.
    Z této úpravy jsou zřejmé následující skutečnosti: Všechny pozemky, které jsou předmětem práva na volný průchod, musí být oploceny tak, aby toto právo bylo možno realizovat (typicky např. vytvořením branek). Za zmínku ale stojí poněkud nestandardní vymezení subjektů, které tato povinnost stíhá, tj. státu, obcí nebo jiných právnických osob, což znamená, že z této povinnosti jsou vyjmuty všechny fyzické osoby (i např. pokud jsou podnikateli). Je otázka, nakolik je tato úprava ústavně konformní. Podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod má vlastnické právo všech vlastníků stejný zákonný obsah a ochranu. Není zcela zřejmé, proč jsou všechny osoby fyzické z povinnosti umožnit volný průchod přes jejich pozemky paušálně vyňaty. Zdá se, že takové generalizující vynětí všech fyzických osob nesplňuje znaky rozumných a objektivních kritérií, která jsou pro takové diskriminační zacházení obvykle vyžadována.
    Je tedy možné shrnout, že právní regulace oplocení pozemků sleduje celou řadu aspektů, které možno typologizovat následujícím způsobem:
    • Právo upravuje, kdy pozemek musí být oplocen (jakýkoli pozemek na základě rozhodnutí soudu v souvislosti se sousedskými právy, ochranné pásmo I. stupně a pásmo fyzické ochrany zdroje na základě vyhlášky Ministerstva zdravotnictví).
    • Všímá si také toho, kdy naopak oplocen být nesmí (pokud jde o lesní porosty s jejich prostředím, pozemky určené k plnění funkcí lesa a aktivní zóny záplavových území).
    • S oplocením právní regulace spojuje zvláštní důsledky pokud jde o strpění průchodu určitých osob po oplocených pozemcích (vodní zákon, zákon o státních hranicích).
    • Konečně, v souvislosti s právem na volný průchod se právní řád vyjadřuje i k tomu, jaký způsob oplocení je přípustný.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Richard Glückselig
    20. 3. 2002

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Matzner: Řešme také jak dál s AML. A vyvarujme se nadměrné zátěži a zbytečné byrokracie
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Soudní ombudsman jako most mezi soudy, advokacií a veřejností
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Druhá vlna povinností dle AI Aktu
    • Smlouva uzavřená mezi studentem a soukromou vysokou školou jako smlouva spotřebitelská – nález Ústavního soudu ze dne 5. února 2025, sp. zn. IV. ÚS 2093/24
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Kyberbezpečnost v civilním letectví a její právní rámec

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 11.09.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 11.9.2025
    • 12.09.2025Novelizace rodinného práva od 1. 1. 2026 a procesní souvislosti (online - živé vysílání) - 12.9.2025
    • 17.09.2025AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Matzner: Řešme také jak dál s AML. A vyvarujme se nadměrné zátěži a zbytečné byrokracie
    • Bezdůvodné obohacení
    • Investiční zprostředkovatel pod dohledem: Povinnosti, rizika a regulatorní mantinely jeho činností
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Rozpor evidence skutečných majitelů s právem EU a jeho dopad na veřejné zakázky
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Sankce Evropské unie proti Rusku a jejich dopad na obchodní smlouvy
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Soudní ombudsman jako most mezi soudy, advokacií a veřejností
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy

    Soudní rozhodnutí

    Bezdůvodné obohacení

    Jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. je i protiprávní užití cizí hodnoty, tedy stav, kdy je cizí nemovitá věc užívána subjektem...

    Zásada zákazu reformationis in peius v insolvenčním řízení

    Jestliže odvolací soud na základě odvolání podaného dlužníkem proti usnesení insolvenčního soudu o zrušení schváleného oddlužení a (současně) o zastavení insolvenčního...

    Výkon rozhodnutí

    Hlavním účelem vedlejšího účastenství je pomoc ve sporu jednomu z účastníků řízení, a jeho smyslem je posílit v konkrétním řízení postavení toho účastníka, na jehož straně...

    Odměna obhájce

    Ustanovení § 151 odst. 2 trestního řádu nezakládá bez dalšího nárok obhájce na odměnu a náhradu hotových výdajů za jakýkoli úkon právní služby poskytnutý obviněnému v...

    Podmíněné propuštění (exkluzivně pro předplatitele)

    Pokud se obecné soudy při posuzování podmínek pro podmíněné propuštění omezí na pouhé matematické sečtení kázeňských odměn a počtu trestních odsouzení a z možnosti...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.