epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    9. 1. 2002
    ID: 15598

    Medicínský pokus na člověku

    Pokrok, který zasahuje bez rozdílu všechny vědní disciplíny a snad tak přispívá k dokonalejší a lepší společnosti, se dotýká samozřejmě i medicíny a biologie. Vždyť právě na tomto poli je rozvoj a vývoj nejzřetelnější. V několika posledních desetiletích či dokonce letech se výrazně rozšířil okruh nemocí, které byly dříve neléčitelné a nyní se při jejich léčbě dosahuje významných úspěchů, uplatňují se nové kurativní postupy, jejichž aplikace způsobuje, že kvalita života člověka se zlepšuje a délka jeho života prodlužuje.


    Pokrok, který zasahuje bez rozdílu všechny vědní disciplíny a snad tak přispívá k dokonalejší a lepší společnosti, se dotýká samozřejmě i medicíny a biologie. Vždyť právě na tomto poli je rozvoj a vývoj nejzřetelnější. V několika posledních desetiletích či dokonce letech se výrazně rozšířil okruh nemocí, které byly dříve neléčitelné a nyní se při jejich léčbě dosahuje významných úspěchů, uplatňují se nové kurativní postupy, jejichž aplikace způsobuje, že kvalita života člověka se zlepšuje a délka jeho života prodlužuje.

    V souvislosti s tímto překotným vývojem se však i z hlediska právního objevují nové problémy, jež je zapotřebí řešit. Jde zejména o otázky související s lidskými právy a s důstojností člověka při využití medicíny. Ukazuje se nutnost zamezit možnému zneužití medicíny v neprospěch lidských bytostí, ke kterému již v historii bohužel došlo. Důležité kroky, týkající se řešení této problematiky, se odehrávají zejména na poli mezinárodním. Právní úpravy v jednotlivých zemích zabývající se například problémem medicínského pokusu na člověku, pokud vůbec existují, jsou velmi kusé. Chybí tak společné řešení, koordinovaný postup při ochraně lidských práv z hlediska diskutovaného tématu.

    Jedním, zdaleka ne však jediným problémem, který souvisí s moderní medicínou je tedy medicínský pokus na člověku. (Medicínský pokus na člověku je předmětem zkoumání bioetiky jako nové interdisciplinární vědy, která vytváří nový světový názor a usiluje o spojení různých názorů a řešení jak ku prospěch jednotlivce, tak i celé společnosti. Bioetika bývá označována jako základ společného evropského a světového práva.)

    K diskusi o medicínském pokusu je nejprve zapotřebí vymezit jeho pojem. K tomuto účelu lze využít definice J. Štěpána, který ve svých pracích medicínský pokus chápe jako cílevědomou lékařskou činnost, která má na živém lidském organismu ověřit danou hypotézu s cílem získání nových, společensky prospěšných poznatků o ochraně a rozvoji zdraví lidí, zejména v oblasti teorie nebo prevence, diagnostiky a léčení nemocí, přičemž aplikovaná metoda není dosud uznána za postup lege artis. K pojmovým znakům experimentu na člověku tak patří, že jím mohou být dotčena práva občana, zejména může vést k ohrožení zdraví či integrity nebo k omezení jednání pokusné osoby.

    K významné právní úpravě medicínského pokusu na člověku na mezinárodní úrovni došlo poměrně nedávno, a to v roce 1996, kdy Výbor ministrů Rady Evropy přijal úmluvu s názvem Konvence o ochraně lidských práv a důstojnosti člověka s ohledem na aplikaci biologie a medicíny (dále jen Konvence). Konvence je považována za speciální normu k Všeobecné deklaraci lidských práv a v několika svých článcích se zabývá právě problematikou medicínského pokusu na člověku.

    Konkrétně Konvence řeší problematiku medicínského pokusu (vědeckého výzkumu) na člověku ve čtyřech svých článcích (čl. 15-18). Vědecký výzkum na člověka může být prováděn bez omezení, pokud je to ve shodě s Konvencí a ostatními právními ustanoveními zajišťujícími ochranu člověku. Podle Konvence může být výzkum na lidském jednici prováděn jedině v případě, že jsou dodrženy všechny jí stanovené podmínky. Pokus tak lze uskutečnit pouze tehdy, jestliže neexistuje jiná, srovnatelně účinná alternativa než výzkum na lidech. Rizika, která mohou vzniknout jedinci, na němž je prováděn výzkum, nesmí být v nepoměru k potencionálnímu prospěchu z tohoto výzkumu. Dále je nutné, aby výzkumný projekt byl schválen příslušným orgánem, jeho vědecká hodnota včetně důležitosti cíle výzkumu musí být ověřena nezávislou instancí a jeho etická přijatelnost posouzena odborníky z více disciplín. Je stanovena povinnost informovat osoby, na nichž se bude výzkum provádět, o jejich právech a zárukách zákonně stanovených na jejich ochranu a získat od těchto osob souhlas, který musí být dán výslovně a s konečnou platností, což je třeba doložit příslušnou dokumentací.

    Konvence upravuje i problematiku výzkumu na jedinci, který je nezpůsobilý dát souhlas k výzkumu. Pro takového jedince jsou stanoveny další zvláštní podmínky. Výzkum na jedinci nezpůsobilém dát souhlas k výzkumu smí být prováděn, pouze pokud jsou splněny všechny výše uvedené podmínky, kromě souhlasu této osoby, a dále jestliže daná osoba může mít z výsledků výzkumu reálný a přímý pozitivní efekt na zdraví a pokud srovnatelně účinný výzkum nemůže být prováděn na osobách způsobilých dát k němu souhlas, a jestliže příslušná osoba nemá sama proti realizaci výzkumu námitky a je získáno i svolení zákonných zástupců. Pouze výjimečně lze provádět výzkum na těchto osobách i v případě, že by výsledky výzkumu neměly mít přímý a pozitivní efekt na zdraví dané osoby. A to za situace, kdy výzkum přispěje svými konečnými výsledky k tomu, že pozitivně ovlivní zdravotní stav dané osoby nebo postižených stejnou chorobou či poruchou nebo těch, jež se nacházejí ve stejné životní situaci, a jestliže s výzkumem je spojeno pouze minimální riziko a minimální zátěž pro danou osobu.

    Konvence se také zabývá výzkumem na embryích in vitro. Pro takový výzkum je stanovena podmínka zajištění přiměřené ochrany embrya a je vysloven striktní zákaz dávat vzniknout embryím výhradně k účelům výzkumu.

    Co se týče české právní úpravy, je z hlediska úpravy medicínského pokusu na člověku také velmi kusá, čímž se ostatně, jak již bylo uvedeno, nijak neliší od jiných národních právních úprav. V zákoně o péči o zdraví lidu nalezneme ustanoveni § 27b, podle kterého ověřování nových poznatků na živém člověku použitím metod dosud nezavedených v klinické praxi se provádí pouze s písemným souhlasem osoby, na níž má být ověření provedeno a na základě písemného souhlasu Ministerstva zdravotnictví. Před udělením souhlasu musí být osoba náležitě informována o povaze, způsobu aplikace, trvání a účelu nezavedené metody, jakož i o nebezpečí s ním spojené. Toto ověřování poznatků nesmí být prováděno na osobách ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody, v základní vojenské službě, náhradní službě a civilní službě.

    Nicméně k problematice medicínského experimentu na člověku se někteří odborníci ve svých pracích vyjadřují již od konce sedmdesátých let. Medicínský pokus je hodnocen jako zásah do práv a svobod člověka, která jsou zásadně nezcizitelná, nikdo se jich nemůže platně vzdát. Každý však má právo rozhodovat o svém životě, což souvisí jednak s rozhodnutím podrobit se či nepodrobit lékařskému zákroku, ale i s projevem vůle občana podrobit se medicínskému experimentu. Stát toto právo respektuje, ale vzhledem k závažnosti následků, které by mohly nastat, omezuje přípustnost lékařského pokusu na člověku stanovením obecných podmínek, které musí být splněny, aby mohlo k provedení medicínského pokusu dojít.

    Je stanovena zásada, že k medicínskému pokusu na člověku může dojít, pouze pokud je to v zájmu a ku prospěch společnosti. Je tedy vyloučena samoúčelnost experimentu, kdy by pokus nesledoval žádný nebo jen minimální sociálně užitečný cíl. Experiment musí vždy směřovat k získání nových poznatků, které budou využity v zájmu společnosti, ať už pro prevenci či léčení určité choroby nebo pro jiný konkrétní užitečný cíl. Přičemž k medicínskému pokusu na člověku nemůže dojít v případě, že hypotéza, k jejímuž ověření by pokus směřoval, může být ověřena i jiným prostředkem než experimentem na člověku. Základní podmínkou pro provedení pokusu je tedy jeho nezbytnost. Dále je nutné dodržet požadavek, že prováděný experiment nesmí trvale zhoršit zdravotní stav pokusné osoby. Pokus smí být proveden, jen jsou-li podle znalostí v dané době předem vyloučeny všechny možnosti trvalého zhoršení zdravotního stavu (včetně smrti), a to ty, které lze objektivně předvídat.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Gabriela Molnárová
    9. 1. 2002

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.