Obecní zřízení – k tématu přezkoumávání hospodaření obce
V následujícím textu se budeme věnovat veřejnoprávnímu tématu přezkoumávání hospodaření obce se zaměřením na otázku, zda je obec povinna vybrat si obligatorně auditora (resp. auditorskou společnost) výhradně z územního obvodu, kde se místně nalézá? Nebo si může najmout auditory i z jiného kraje České republiky?
Každá obec v České republice (tedy i ta nejmenší) má podle ustanovení § 42 zákona o obcích za povinnost požádat o přezkoumání hospodaření obce za uplynulý (!) kalendářní rok příslušný krajský úřad, anebo má zákonem o obcích danou možnost zadat přezkoumání hospodaření auditorovi nebo auditorské společnosti. Pokud provádí přezkoumání hospodaření obce kraj, tak činí ve své přenesené (nikoliv samostatné) působnosti. Dodejme, jestliže obec nepožádá včas o přezkoumání svého hospodaření příslušný krajský úřad, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá ex lege hospodaření obce příslušný krajský úřad.[1]
K jádru dotazu, tedy zda je obec z právního hlediska povinna vybrat si auditora (resp. auditorskou společnost) výhradně z územního obvodu, kde se nachází, nutno uvést, že zákon o obcích, ani jiný relevantní právní předpis nestanoví povinnost najímat si auditora či auditorskou společnost výhradně z „vlastního“ kraje (či dokonce z vlastního města). Ostatně obec si nemusí najmout žádného auditora a může využít služeb krajského úřadu.
Je pravda, že v rámci auditorských služeb čerpaných od zmíněných krajských úřadů nutno využít výhradně ten „svůj“ místně příslušný, tedy z našeho kraje. Bylo by do značné míry absurdní a jdoucí proti ustanovení § 42 zákona o obcích[2], kdyby si obec např. z kraje Vysočina pokoušela najmout auditorské služby krajského úřadu z Libereckého či Středočeského samosprávného kraje.
(Ne)vázanost výběru
Nicméně princip vázanosti výběru krajského úřadu z území „svého“ kraje, nemožno analogicky aplikovat na výběr auditorů či auditorských společností. V drobné nadsázce řečeno, auditor je soukromý podnikatel nemající územní působnost jako ji mají krajské úřady. Pokud bychom přistoupili na zmíněné omezení, tedy že obec si musí vždy najmout auditora ze svého kraje, tak by se jednalo o zbytečný zásah do samostatnosti a nezávislosti obcí. Koneckonců zmíněné omezující opatření by mohlo vést i k zbytečným nehospodárnostem, například pokud by si pečlivější obec našla v sousedním[3] kraji ekonomičtější nabídku na audit.
Pro jistotu na závěr dodejme, že náklady na přezkoumání hospodaření obce auditorem hradí každá obec ze svých rozpočtových prostředků. Stát (ani kraj) tedy služby auditorů neproplácí. Nutno tedy při výběru auditorů postupovat ekonomicky rozvážně, avšak při vědomí, že nejlevnější auditor nemusí být vždy tím nejlepším řešením pro obec. A to vlastně neplatí pouze a jen pro oblast auditorů.
VŠ pedagog a člen Legislativní a organizační komise Rady JMK
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
